Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) chybovalo v zadání přijímacích zkoušek na osmiletá gymnázia. Podle ministra v demisi Plagy se tato chyba dotkne možná více než 700 uchazečů. I přes rychlou reakci na způsobené škody se domníváme, že by takové chyby nejenže neměly vznikat, ale především by CERMAT, jako státní organizace, měl udělat maximum pro předcházení těmto chybám. Jednou z klíčových oblastí je v tomto směru transparentnost tvorby jednotných zkoušek.
Praha 20. dubna – Premiér v demisi Andrej Babiš a další členové vlády dnes jednali na Úřadu vlády se studenty a budoucími učiteli. Součástí schůzky bylo předání petice, ve které zástupci iniciativy Otevřeno a České středoškolské unie protestují proti přesunu 400 milionů z rozpočtu MŠMT na financování vládního návrhu slev na jízdném pro studenty a seniory. V požadavku je dnes podpořila Studentská komora Rady vysokých škol. Premiér sice o osudu peněz nerozhodl, přislíbil však navýšení školského rozpočtu pro příští rok o 30 miliard korun.
Důležitým aspektem při jednání byla skutečnost, že zástupci studentů nevystupují proti návrhu slev na jízdném jako takovému. “Na to ať si udělá každý volič vlastní názor. Jako budoucí učitelé ale odmítáme čerpání financí z kapitoly ministerstva školství, protože tento rezort je dlouhodobě podfinancovaný,” upřesňuje předseda iniciativy Otevřeno Tomáš Čakloš.
Ministryně financí v demisi Alena Schillerová uvedla, že částka 400 milionů Kč tvoří pouze 0,04 % rozpočtu pro MŠMT, jedná se tedy dle jejích slov pouze o drobné. “To ale nevnímáme jako dostatečný důvod k jejich neinvestování zpět do školství” oponuje Martin Mikšík, první místopředseda České středoškolské unie. Pro ilustraci uvádí, že podobná částka byla minulý rok jednorázově přidělena na zlepšení kvality pedagogických praxí. “S paní ministryní v demisi se shodneme, že by peněz do školství mělo jít mnohem více. Deklaraci 30 miliard navíc velice vítáme a doufáme, že pan premiér svému slovu dostojí” dodává předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Zima.
(foto Ellen Pražáková)
Praha, 11. dubna – Výrazně se ohrazujeme proti článku vydanému dnes 11. dubna ráno na stránkách magazínu Týden.cz s názvem „Dívka organizuje protesty proti Babišovi, studium jí platí Bakala”. Jak samotný titulek, tak obsah článku naznačují, že za výzvou „Odmítáme levnou jízdu za horším vzděláním” je patrný vliv Zdeňka Bakaly a jeho konfliktu s Andrejem Babišem. Hlavním argumentem, který v tomto směru článek přináší, je fakt, že předsedkyně České středoškolské unie, Lenka Štěpánová, získala stipendium v programu Scholarship od Bakala Foundation. V této spojitosti považujeme za nutné upozornit na několik věcí. Číst dále
PRAHA 8. dubna – Středoškoláci a studenti učitelských oborů vyjadřují nesouhlas s kroky vlády Andreje Babiše, na jejichž základě má resort ministerstva školství přijít o 400 milionů korun v souvislosti s novými slevami na jízdném pro mládež a seniory. V otevřeném dopise, pod nějž organizace sbírají podpisy, kritizují, že se jedná o druhou největší částku ze všech zasažených oblastí státního rozpočtu. Požadují proto zrušení škrtů ve školském resortu a reinvestici těchto prostředků do vzdělávání. Vláda v demisi Andreje Babiše odsouhlasila tyto škrty usnesením o zavedení nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory na jednání vlády 27. března. Číst dále
Zveme tě na XI. republikový sněm České středoškolské unie, který bude zaměřený na téma: “Praxe vs teorie: k čemu mi ta škola bude?”.
V prvním březnovém týdnu jsme se spolu s 1. místopředsedou Martinem Mikšíkem zúčastnili konference OBESSU pro evropské studentské unie. Setkání probíhalo v polském přístavním městě Gdaňsku, které v osmdesátých letech odstartovalo hnutí Solidarita a podpořilo tak pád komunismu. Gdaňská asertivita a aktivní přístup se odráží i v současné mladé generaci, která se angažuje ve Studentské radě města Gdaňsk. Bohužel ne všichni polští studenti mají možnost ovlivňovat své vzdělávání tak, jako v Gdaňsku.
Číst dále
|
TZ: ČESKÁ STŘEDOŠKOLSKÁ UNIE ROZPORUJE RUŠENÍ LYCEÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI A VYZÝVÁ KRAJ K REVOKACI USNESENÍ |
Praha, 25. března – Česká středoškolská unie se vymezila vůči změnám v oborových strukturách, které byly schváleny na 7. a 8. zasedání zastupitelstva Karlovarského kraje v listopadu a v prosinci. Koncem školního roku by dle rozhodnutí kraje měla jím zřizovaná lycea přestat otevírat nové ročníky. Současní žáci by měli mít možnost dostudovat, poté se však školy zavřou definitivně. Změna se měla zdravotnického, pedagogického a technického lycea v kraji. Zatímco pedagogické lyceum bylo úspěšné ve vyjednání výjimek, v případě plánovaného zrušení zbylých škol dle středoškolské unie hrozí studentům zásadní omezení přístupu k dalšímu vzdělávání.
Dle slov hejtmanky Jany Vildumetzové (ANO) a radního pro školství Jaroslava Bradáče (bez pp) je důvodem pro rušení lyceí celkové zlepšení stavu školství v kraji. Podklady odůvodňující návrh však hejtmanka ani radní nepředložili. Podle předsedkyně středoškolské unie Lenky Štěpánové se jedná o nekoncepční změnu, která pro žáky bude znamenat omezení přístupu k vysokoškolskému vzdělání a je pro kraj z dlouhodobého hlediska neperspektivní. “Vzdělání z lycea se silným všeobecným základem žákům v budoucnu umožní flexibilně se pohybovat na pracovním trhu a dále se vzdělávat. Pokud kraj lycea skutečně zruší, připravuje mladé lidi v kraji o přístup k dalšímu vzdělávání,” říká Štěpánová a dodává, že nezaměstnanost absolventů lyceí se v průměru pohybuje okolo pouhých 3,3 % v porovnání s 5% nezaměstnaností absolventů odborných škol s maturitou bez rozšířeného všeobecného základu.
Podle středoškoláků problém ve slučování škol spočívá i v jejich přesunu z malých do velkých měst. Střední zemědělská škola Dalovice se sloučí s Integrovanou školou v Chebu, Střední průmyslová škola Loket a Střední odborné učiliště Horní Slavkov s Integrovanou střední školou technickou a ekonomickou v Sokolově a Střední odborná škola a střední odborné učiliště Nejdek se rozdělí mezi Střední průmyslovou školu Ostrov a Střední školu stravování a služeb Karlovy Vary. “Pro řadu domácností to bude znamenat výdaje, které si nemohou ze svého rozpočtu dovolit uvolnit. Namísto aby kraj napomáhal stírat rozdíly mezi žáky se slabým socioekonomickým zázemím a jejich bohatšími spolužáky, připraví je o možnost maturitního vzdělání a nasměřuje je do učňovského školství,” říká Viktor René Schilke, člen předsednictva České středoškolské unie.
Studentka 2. ročníku zdravotnického lycea v Karlových Varech Karolína Poláková také upozorňuje na hrozící odliv mladých lidí z kraje: “Zrušení lyceí způsobí, že odejdeme studovat do větších měst, třeba do Plzně. Někteří mí spolužáci to dokonce mají do Plzně blíže a do Karlových Varů dojíždí kvůli větší kvalitě vzdělání na našem lyceu. Práce je tu špatně placená, myslím, že motivace vracet se pak do rodného kraje proto bude minimální.”
Hejtmanka Vildumetzová se školským radním Bradáčem navíc prosadila změny bez konzultace s opozicí, školami, rodiči nebo žáky. Středoškolská unie navíc upozorňuje na to, že se kraj nezabývá závažným problémem rostoucího počtu žáků, kteří po ukončení povinné docházky nenastoupí ke střednímu vzdělávání. Mezi lety 2013 a 2016 došlo k nárůstu tohoto fenoménu o 8,6 %.
“Politické vedení kraje předvádí ukázkový příklad toho, jak se reprodukuje sociální status rodičů na jejich děti. Kraj uzavírá budoucím žákům středních škol možnost posunout se ve společenském žebříčku o příčku výše a současně neřeší závažnější problémy. Vyzýváme proto radu kraje i zastupitele, aby usnesení o rušení lyceí a přesunu škol revokovali a před dalším rozhodováním o budoucnosti stovek a tisíců studentů nejprve shromáždili data, odborné analýzy a změny zkonzultovali s opozicí i širokou veřejností,” zakončuje Lenka Štěpánová.
—
Česká středoškolská unie je studentský spolek, který od roku 2013 zastupuje a hájí zájmy českých středoškoláků ve vztahu k ministerstvu školství a dalším rozhodovacím činitelům. V současné době zastupuje přes 30 000 středoškolských studentů z více než 150 škol po celé České republice. Mezi cíle spolku patří podpora všeobecného vzdělávání, metodické pestrosti ve výuce, inovací ve vzdělávání a zlepšování vzdělávací soustavy jako celku.
Jsi středoškolák? A nebaví tě povalovat se ve školní lavici? Pak přijeď již na 3. ročník Víkendu studentských samospráv a my ti ukážeme, co všechno můžeš ve škole zažít!
Praha, 13. února – Studenti pražského Gymnázia Jana Nerudy pořádají 23. února již VII. ročník unikátního projektového dne pod názvem Neruden. Na pořádání akce se tento rok podílí na sedmdesát studentů napříč ročníky gymnázia. Prostřednictvím tématu “Monopoly – jeden a víc” chtějí přitáhnout pozornost k řadě celospolečenských otázek týkajících se vědy, vzdělávání, ekonomiky, médií a umění. Akce je i pro letošní rok otevřena široké veřejnosti.
Každoročně se do organizace Nerudne zapojí desítky studentů napříč všemi ročníky gymnázia. Také to dokazuje velký význam akce pro školní komunitu. Podle studenta maturitního ročníku a hlavního koordinátora Maxima Oweyssi hraje akce pro školu nezastupitelnou roli: “Za několik let jsme se naučili prostřednictvím organizace učit mladší ročníky projektovému managementu, ke kterému se běžně ve výuce nedostanou. Nechceme, aby akce byla jen pro pasivní příjemce jejího obsahu, naopak se snažíme zaktivizovat celou školu,” říká a doplňuje, že do akce je zapojeno i vedení školy a někteří učitelé.
Mezi hosty letošní Neruden uvítá namátkou například ekonoma Tomáše Sedláčka, filosofa Jana Sokola, docenta Jana Konvalinku z Akademie věd, novináře Seznam zpráv Jindřicha Šídla či moderátora Českého rozhlasu Michaela Rozsypala. V diskuzi pod názvem “Mají školy ve 21. stoletím monopol na vzdělání?” budou o tématu vzdělávání diskutovat hosté Ondřej Šteff (SCIO), Jan Sokol (filosof), Daniel Münich (think tank IDEA) a Tomáš Feřtek za moderace maturantky a předsedkyně České středoškolské unie Lenky Štěpánové. Dojde na kontrast mezi specializací odborného školství a rozvoj všeobecných gramotností i roli učitele v rychle se měnícím světě.
V debatě na téma “Jedna věda?” maturanti Václav Sedmidubský a Maxim Oweyssi s hosty rozeberou otázky vzájemného vztahu společnosti a vědy, investic do výzkumu či toho, proč mají lidé tendenci oponovat vědeckým faktům jako je například globální oteplování. Odpovědi pomůže naleznout docent Jan Konvalinka a další hosté z Akademie věd. Program vyvrcholí rozhovorem s neúspěšným kandidátem na prezidenta Jiřím Drahošem, který povede rovněž maturant Šimon Trantina.
Na akci zvou studenti širokou veřejnost a k účasti lákají i žáky jiných středních škol. “Chtěli bychom inspirovat studenty, aby se pustili do podobných projektů. Kromě unikátního vzdělávacího zážitku také studentská iniciativa, vedena ve spolupráci s učiteli a ředitelkou, rozvíjí kulturní prostředí na škole. Věříme, že se nejedná o pouhý studentský den, a že akce podobného typu mají hlubší smysl,” zakončuje Maxim Oweyssi. Více o Nerudni včetně programu je k dipozici na facebookové události Neruden: Monopoly – jeden a víc.
V neděli a pondělí 3. a 4. 12. 2017 se uskutečnil jubilejní republikový sněm České středoškolské unie, na který dorazilo na sto padesát středoškoláků z různých koutů České republiky. Velmi nás těší zájem o již desátý sněm a nyní Vám z něj přinášíme krátkou reportáž.
V neděli se již od půl druhé odpolední postupně zaplňovaly studiové prostory Jack Daniels Musician Factory Studio mladými dychtivými studenty, členy a delegáty České středoškolské unie, kteří obětovali své nedělní odpoledne, aby diskutovali o vnitřních záležitostech organizace. Od změn ve stanovách spolku až po volbu nových členů předsednictva. Velmi si vážíme různorodosti účastníků co do místa, odkud na republikový sněm přijeli, i do typu navštěvované střední školy. Někteří studenti vážili cestu až z Černého mostu, jiní třeba z Ostravy, za což jim patří skutečné díky. Po registraci a úvodním slovu předsedkyně Lenky Štěpánové následovaly aktivity icebreakingu, neboli prolomování ledů. Členská základna ČSU se každoročně mění a obnovuje a i přesto, že účastníci se mnohdy potkali na akci poprvé, prolomily se během patnácti minut ledy takovým způsobem, že i globální oteplování na nás bylo krátké.
Následující momenty sněmu jsme věnovali představení výsledků práce středoškolské unie za uplynulých šest měsíců funkčního období předsednictva. Kdo jsme? Co děláme? Co je to Revoluce na střední? Chceme vám dát peníze? Na tyto otázky a ještě mnoho dalších zúčastnění dostali odpovědi. Při krátké pauze na svačinu se sporé stolky obklopily lidmi, dychtivými jíst. Poté, co byl hlad i žízeň zažehnány, mohli jsme se zvesela vrhnout na (ne)schvalování Stanov. Některé návrhy vyvolaly v místnosti opravdu zajímavou debatu, jiné se schválily během několika vteřin.
Volební okénko
Všechno nakonec dobře dopadlo, a proto se program stočil k volbě nového předsednictva. V předsednictvu se uvolnily čtyři z pěti funkcí, takže si asi dokážete představit, že volby nebyly zrovna krátké. Kandidátů napříč pozicemi bylo minimálně deset. Každého jsme si vyslechli. Pak už mohla volba započít. Delegáti vhodili hlasovací lístky se jménem svého favorita do improvizované papírové urny. Byl to chvílemi opravdu boj, ještě těsně před volbou probíhaly v různých částech místnosti mikrokampaně. Občas místností prolétly fráze jako „Martine, jsi boží!“
Na pozici prvního místopředsedy byl zvolen Martin Mikšík, již v prvním kole. Funkci druhého místopředsedy odteď vykonává Michal Pitr, který zaujal svou psychologií, s kterou se prezentoval. Dva noví členové předsednictva se nyní sestávají z mladičkého Viktora René Schilkeho a sympatické Kateřiny Adámkové. Viktor vsadil na předvolební heslo „Make ČSU great again“. Káťa na své řečnické dovednosti, které pravidelně vybrušuje v debatách.
Koncert nadějné kapely
Samozřejmě jsme se celou dobu drželi programu, a nebyli jsme ve skluzu. A proto jsme přeskočili plánovanou debatu o směřování ČSU. Koncert kapely „9 kilo přibrala“ začal až v 19:40 (tedy o hodinu a půl později, než bylo zamýšleno) a skončil v 20:00. Koncert byl krátký, zato velice intenzivní. Dvě skalní fanynky po celou dobu tancovaly. Největší úspěch měla píseň „Miluju kozy“ a „Házím hipstry do Vltavy“. Pak už se všichni rozešli do svých postelí a domovů, abychom se dobře vyspali na příští den sněmu.
V pondělí se akce konala v hipster prostorách holešovické Továrny, které podtrhují alternativní směřování unie. Bohužel bylo poněkud chladno. Dvě hořící děla nepokryla celou místnost, a proto kolem nich vznikaly gangy, každý si snažil ulovit teplé místečko. Středoškoláci nabíhali k dělům jako můry ke světlu. Koho nezahřála děla, toho zahřála láska k ČSU, anebo později ohnivá debata. Na náš sněm se přišla podívat i Česká televize. Náš nový místopředseda Martin ukázal své rétorické schopnosti, když hravě zodpovídal na dotazy redaktorky Karolíny Jelínkové.
Pondělní program jsme započali workshopy o testování. Závěry, ke kterým jsme došli, pak studenti prezentovali. Shodli jsme se například na tom, že velký vliv na studium mají rodiče. Anebo že nás méně motivuje učit se na testy v předmětech, které nás nebaví. Další část programu byla prezentace partnerů o jejich činnosti, a to konkrétně Pražský studentský summit a Flog. Josefína dále otevřela téma OBESSU (Organising Bureau of European School Student Unions), kterého je ČSU součástí. Ve zkratce se jedná o organizaci, která sjednocuje organizace. Konkrétně pak unie jako ty naše po celé Evropě.
Mají tedy smysl??
Po hodinové pauze na oběd konečně nastalo to, na co jsme všichni čekali. Debata o smyslu státních maturit. Na čem se shodla většina místnosti? Maturity v současné podobě nemají smysl. Panelisté byli většinou proti stávající maturitě. Pro byl pouze ředitel Cermatu Jiří Zíka. Ten po zjištění, že většina místnosti nesouhlasí s povinnou maturitou z matiky, prohlásil, že nemá důvěru v naší společnost. Čímž si vysloužil sarkastický, leč intenzivní potlesk. Debatu moderovala Andrea Procházková z Respektu. V panelu debatovala mimo jiné i naše bývalá první místopředsedkyně Josefína Paloudová.
Díky a zase příště!
Posledním bodem programu byly workshopy s dvěma zbývajícími hosty, a to panem Zíkou a panem Mikeskou z Učitelské platformy. Atmosféra byla stále skvělá, i když únava a zima postupně prostupovaly do našich těl i myslí. Lenka nakonec celou dvoudenní akci uzavřela. Večer jsme všichni usínali s pocitem, že jsme opět udělali něco pro demokracii.
