Tomáš Chrobák je učitelem na Základní škole Baška u Frýdku Místku. Tam na druhém stupni vyučuje tělocvik a matematiku Hejného metodou, kterou mimo to i lektoruje po celé republice. V červnu 2019 byl oceněn prestižní cenou Global Teacher Prize Czech Republic. Jedním z jeho projektů je Sobotní škola hrou, který se zaměřuje na netradiční vzdělávání žáků v jejich volném čase.
Proč jste se rozhodl přihlásit do Global Teacher Prize?
Učím Hejného metodou a vzhledem k tomu, že učím na vesnické škole, tak jsou z toho někdy obavy. Říkal jsem si, že mi může GTP v tomhle pomoci, což se nakonec i vyplnilo. Počáteční strach je nakonec naplněn hrdostí v to, že tam mají někoho, kdo je schopen takto učit a nemají z té metody strach.
Čtvrteční večer se odehrála dlouho očekávaná událost a to Debata 2/2 s názvem Politika vs. Vzdělávání vol.2 v nádherných prostorách gymnázia Jana Nerudy v Praze. Jako hosté zasedli pan Marek Výborný za stranu KDU-ČSL, Martin Baxa za ODS, oba bývalí středoškolští pedagogové a nyní poslanci Parlamentu ČR, dále pak pan Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity a senátor za jeden z brněnských obvodů a v neposlední řadě pan Lukáš Bartoň, bývalý vysokoškolský profesor a nyní také poslanec. Debatu vedl Bob Kartous z EDUinu.
Otázka, která padla jako první na pozvolné odstartování samotného programu byla, jaké jsou podle hostů plusy a mínusy toho, co se za poslední dva roky v oblasti vzdělávání událo.
Slova se jako první ujal pan Výborný s tím, že jako zlepšení, i když jen částečné, vidí zvedající se platy učitelů. Sám říká, že je to pomaleji, než by byl rád, ale že je to alespoň něco. Dále také jako pozitivum vnímá vylepšení celkové infrastruktury systému, především díky evropským dotacím. Když ale přešel k negativnímu aspektu, řekl, že změny, které se nyní snažíme prosazovat, přicházejí ve špatnou chvíli, kdy například ekonomicky i technologicky jsme v nejistotě.
Před pár týdny proběhla v Pražském kreativním centru v Praze autentická debata o finském středním školství a finské středoškolské unii s Terhi, devatenáctiletou finskou středoškolačkou. Probírala se nejrůznější témata spojená s jejich systémem vzdělávání a rozhodně bylo, co poslouchat i čím se inspirovat. Finsko, jako docela malá země, si nemůže dovolit na někoho zapomenout, když jde o vzdělání, jak řekla Terhi hned na úvod, a právě díky tomu se podle ní dostali tam, kde jsou nyní. Celé video najdeš níže, toto je jen zjednodušený přeložený přepis.
I někteří členové ČSU jsou studenti víceletých gymnázií a proto jsme nemohli vynechat diskuzi pořádanou EDUinem 28. 5. na toto téma v útulných prostorách Skautského institutu. Mezi panelisty mimo jiné patřil i ředitel gymnázia Jana Keplera v Praze, Jiří Růžička. Padly otázky jako zda by se měla osmiletá gymnázia úplně zrušit, jaký názor na ně mají rodiče nebo co přináší takové studium jedinci a společnosti.
Letos se psala státní maturita z matematiky stále ještě volitelně s tím, že se nabízela i druhá možnost, maturita z angličtiny. Mně se ještě povinná maturita z matematiky rovněž týkat nebude, maturantů za čtyři roky ale ano. Přesto, že se zkouška mnohým může zdát jednoduchá, výsledky minulých let ukázaly, že tento test nesloží až pětkrát více studentů než například státní maturitu z angličtiny.
Praha, 11. dubna – Výrazně se ohrazujeme proti článku vydanému dnes 11. dubna ráno na stránkách magazínu Týden.cz s názvem „Dívka organizuje protesty proti Babišovi, studium jí platí Bakala”. Jak samotný titulek, tak obsah článku naznačují, že za výzvou „Odmítáme levnou jízdu za horším vzděláním” je patrný vliv Zdeňka Bakaly a jeho konfliktu s Andrejem Babišem. Hlavním argumentem, který v tomto směru článek přináší, je fakt, že předsedkyně České středoškolské unie, Lenka Štěpánová, získala stipendium v programu Scholarship od Bakala Foundation. V této spojitosti považujeme za nutné upozornit na několik věcí. Číst více