Jak a proč vzniklo RVP?
Před vznikem RVP se školy při výkladu učiva musely řídit tzv. osnovami (tento pojem se někdy mylně zaměňuje i s dnešními RVP a ŠVP). Tyto osnovy byly, v poměru k dnešním RVP, striktní ohledně obsahu učiva. Navíc byly pro všechny školy totožné, absolventi dvou různých gymnázií tak museli odcházet s naprosto stejnými znalostmi.
Na přelomu tisíciletí však došlo ke školské reformě. Začalo totiž vycházet najevo, že pracovní trh v jednadvacátém století bude poměrně flexibilní. Není tak vůbec jisté, co budou studenti středních škol v budoucnu vlastně potřebovat vědět. Z tohoto důvodu vznikla nová vzdělávací strategie, která je založena na tom, že studenti by si ze školy měli odnášet především dovednosti, nikoli znalosti.
Tuto myšlenku měla do praxe uvést tzv. Bílá kniha, neboli Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Ta vznikla roku 2001 a její součástí se poté (v roce 2004) staly i RVP, tedy rámcové vzdělávací programy.
Ty se od předchozích osnov výrazně lišily, svým způsobem byly jakýmsi jejich opakem. RVP kladou důraz na celoživotní učení, využití studia i v reálném životě a klíčové kompetence, které by si měl student už v průběhu studia osvojovat.
Z RVP si školy vytvářejí vlastní školní vzdělávací programy (ŠVP). Díky tomuto vícestupňovému systému si může každá škola individuálně navrhnout, jak a co bude učit, a to s ohledem na své školní prostředí, zkušenosti učitelů a v neposlední řadě i požadavky studentů. Učitelé, kteří ŠVP z velké části tvoří, nesou plnou odpovědnost za jejich obsah, sami si určují, jak bude jejich vyučovací hodina probíhat a nemohou si stěžovat, že jim učivo bylo “nadiktováno shora”.
Díky těmto aspektům, kterými se RVP výrazně odlišují od předešlých osnov, má postupně docházet k reformě školství tak, aby školy připravovaly studenty co nejlépe na reálný život, především proměnlivý pracovní trh. RVP byly vytvářeny s ideou, že studenti by toho měli více umět, než znát.
A jak samotné RVP vypadá?
Vzdělávací oblasti
“Vzdělávací obsah na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií je v RVP G orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí.” (citace z RVP)
Obsah studia na střední škole (konkrétně všeobecném gymnáziu) je rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí:
- Jazyk a jazyková komunikace
- Matematika a její aplikace
- Člověk a příroda
- Člověk a společnost
- Člověk a svět práce
- Umění a kultura
- Člověk a zdraví
- Informatika a informační a komunikační technologie
U každé z nich je popsán její význam, cíle vzdělávání v dané oblasti, očekávané výstupy žáků a v neposlední řadě i konkrétní nabyté dovednosti. Každá ze vzdělávacích oblastí je rozdělena na jeden či více vzdělávacích oborů, které známe většinou jako vyučovací předměty.
Oblast člověk a příroda je tak například rozdělena na obory Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie, Geologie. Samotný vyučovací předmět, jak ho známe, je většinou tvořen pouze jedním oborem, může jich ale také obsahovat více nebo může být dokonce jeden obor rozdělen do více předmětů. Škola ve svém ŠVP tak může například určit, že nebudou existovat oddělené předměty Fyzika, Chemie a Biologie, ale pouze jeden předmět s názvem Přírodní vědy. Stejně tak může být například z Biologie vyčleněna Genetika jako samostatný předmět.
To, jak jsou v RVP definovány vzdělávací oblasti si můžeme ukázat na příkladu jedné z nich, např. na oblasti Jazyk a jazyková komunikace. V popisu oblastí není přesně uvedeno, jaké konkrétní znalosti by si měl student odnášet. Cíle tak mohou vypadat například takto (v tomto případě se jedná o oblast Jazyk a jazyková komunikace (viz obrázek).
Vidíme tak, že cíle vzdělávací oblasti popisují především dovednosti, nikoli znalosti, které by si žák měl z výuky odnášet.
