Bohužel realita je taková, že dnešní studenti, mladí lidé a prvovoliči, často nemají o politice a volbách téměř žádné ponětí. Ve škole se toto téma stále velice zanedbává. Učitelé se tomuto tématu věnují pouze velice krátce, nebo vůbec. To ale není dobře. Žijeme v demokratické zemi a volby jsou skutečným svátkem demokracie. Proto je třeba, aby na tento významný den byl mladý prvovolič připraven slavit. Jenže, jak může slavit, když neví, jak se volí, co se volí, k čemu je jeho hlas dobrý a koho si vlastně vybrat, když doteď o politice slyšel jen samá negativa a hanu?

Od toho by tu měl být schopný a objektivní učitel občanské nauky, který studenta připraví ne jen na tento významný svátek, ale i na život v demokratické zemi, kde bychom si měli neustále všímat, být na pozoru a zodpovědně dohlížet na ty, jimž svěříme moc.

Je tedy třeba, aby učitel studentům ukázal, že politika není jenom nuda a špína, ale vysvětlil jim, jak je důležité se o politiku zajímat a nebát se být její součástí. Měl by studenty seznámit s hierarchií politiky – kdo je prezident, kdo je premiér, jaké mají pravomoci a postavení. Vědět, jaká máme ministerstva a jaké jsou jejich funkce. Co je vláda, co je opozice. Co je parlament a senát, kolik je poslanců, kolik senátorů a jak často se mění, také aby studenti pochopili smysl jednotlivých krajských, parlamentních, prezidentských a dalších voleb. Jaký vliv může mít výsledek daných voleb na ně i naši zemi. A především, aby se studenti dokázali zorientovat v dnešních politických stranách nebo hnutích a mohli se mezi nimi svobodně a objektivně rozhodnout, která z nich je jim nejbližší a nejsympatičtější.

Je ovšem také důležité, aby studenti ne jen politiku pochopili, ale aby se o ni i sami aktivně zajímali. Proto je skvělé, když učitel například upřednostní před klasickým výkladem diskusi studentů na dané téma. Výborné jsou také studentské volby na školách, což je každoroční průzkum, v rámci nějž si studenti mohou ve škole vyzkoušet „nanečisto volit“, přičemž skutečně dostanou volební lístky a jdou je vhodit do urny, podobně jako u skutečných voleb. Studenti si u těchto voleb potřebují zjistit, co jsou dané politické strany, hnutí a kandidáti zač, čímž do politiky a současného politického spektra pronikají ještě více.

Jakub Ludvík, bývalý člen týmu České středoškolské unie

ANO

• Kvalitní vzdělávání v digitálních a technických oblastech

• • na všech stupních
  • zavedení studijní oblasti “Člověk a technika” s předmětem “Technika” pro 1. a 2. stupeň ZŠ
  • změna výuky informatiky – základy programování a logické přemýšlení

• “Zajistíme kvalitní vzdělávání v digitálních a technických oblastech na všech stupních. Zavedeme studijní oblast Člověk a technika s výukou předmětu Technika pro 1. a 2. stupeň ZŠ. Dokončíme změnu výuky informatiky na základních školách tak, aby děti naučila základům programování a vedla je k logickému myšlení.”

• Zvýšení bezpečnosti škol

• • investice do zabezpečení škol
  • speciální zámky, kamery a apod.

• “Zvýšíme bezpečnost škol. Zajistíme investice do zabezpečení budov, 27 speciálních zámků, kamer a dalších opatření, která ochrání děti před vnější hrozbou.”

• Program bezpečného chování na internetu

• • od 1. třídy
  • prevence kyberšikany a sexuálního obtěžování dětí na internetu

• “Zavedeme program bezpečného chování na internetu jako součást výuky už od 1. třídy. Zaměříme se na prevenci kyberšikany a sexuálního obtěžování dětí na internetu.”

ČSSD

• Povinná školní docházka ohraničená úspěšným ukončením základního vzdělávání

• • místo dosažení věkem

• Stanovíme povinnou školní docházku ohraničenou nikoli věkem ale do úspěšného ukončení alespoň základního stupně vzdělávání a tím omezíme předčasné odchody dětí ze vzdělávání.

• Bezplatné obědy ve školách a školkách

• • prostřednictvím navýšení veřejných prostředků z krajů
  • dostupné stravování i na SŠ

• Bezplatné obědy ve školkách i školách zajistíme díky zvyšování objemu veřejných prostředků přerozdělovaných krajskými samosprávami na vzdělávání. Dostupné školní stravování rozšíříme i na střední školy.

• Bezplatný počítač/tablet pro nízkopříjmové rodiny

• • vypůjčení bude záviset na ředitelích

• Pro všechny děti z nízkopříjmových rodin zajistíme bezplatný počítač či tablet. Rozhodnutí o propůjčení elektronického zařízení ze sociálních důvodů bude na řediteli školy. 

KSČM

• Bezplatné prvky pro studenty

1. Učební materiály

• učebnice a zákl. pomůcky na ZŠ, SŠ a učilištích

1. Obědy

• v MŠ a nižších stupních ZŠ

1. Vstup do galerií a muzeí

• • “pro žáky a studenty”

• KSČM bude prosazovat učebnice a základní pomůcky na základních a středních školách a učilištích zdarma, bezplatné obědy v mateřských školách a na prvním stupni základních škol, vstup do galerií a muzeí pro žáky a studenty zdarma.

2) Postupný útlum víceletých gymnázií

• “KSČM bude prosazovat postupný útlum víceletých gymnázií.

3) Výchova dětí a mládeže k vlastenectví a zvládání krizových situací

• “KSČM bude prosazovat Výchovu dětí a mládeže k vlastenectví i ke zvládání krizových situací.”

Piráti a Starostové

• Změna podoby státních maturit

• • příprava a předložení návrhu na zrušení státní maturity do veřejné debaty
  • možné nahrazení maturity zkouškou ze zvládnutí středoškolského minima (také připravované státem)
    • složení jako podmínka pro skládání školní maturity
    • možnost složit kdykoliv během středoškolského studia

• “Připravíme a předložíme k veřejné diskusi návrh na zrušení „státní maturity“ a její nahrazení zkouškou ze zvládnutí středoškolského minima. Tato zkouška by také byla připravována státem. Její složení by  bylo podmínkou pro připuštění ke „školní“ maturitě, ale žáci by ji mohli složit kdykoliv v průběhu středoškolského studia.”

• Revize přijímacích zkoušek na SŠ

• • menší důraz na učení nazpaměť
  • větší důraz na schopnost řešit praktické problémy za použití různých zdrojů a nástrojů

• “Při přijímacích i maturitních zkouškách nebude kladen takový důraz na nazpaměť naučené vědomosti, větší důraz bude kladen na schopnost řešit praktické problémy daného oboru s využitím různých zdrojů a nástrojů.”

• Větší možnost studentů SŠ ve volení předmětů

• • podpora SŠ v profilování studentů prostřednictvím volitelných předmětů
  • společná výuka u všeobecného základu

• “Podpoříme střední školy v  postupné odborné profilaci žáků prostřednictvím volitelných předmětů. Výuka všeobecného základu zůstane společná.”

Přísaha

• Přepracování inkluzivního školství

• • zlepšení kvality speciálního vzdělávání
  • “Ne pro každé dítě je navštěvování běžné základní školy tou nejvhodnější volbou”

• začleňování žáků s tělesnými a smyslovými postiženími do vzdělávání

• • šíření osvěty = společné volnočasové aktivity pro všechny děti bez rozdílu v jejich vzdělávacích potřebách

• “Společné vzdělávání není vždy tou nejvhodnější volbou. | Budeme usilovat o zlepšení kvality speciálního vzdělávání a zároveň o začleňování žáků a studentů s tělesným nebo smyslovým postižením do běžného vzdělávacího proudu. Budeme usilovat o celospolečenskou osvětu tak, aby byli lidé se specifickými potřebami bráni za běžnou součást našich životů. Toho dosáhneme společnými volnočasovými aktivitami pro všechny děti bez ohledu na jejich specifické vzdělávací potřeby.”

• Zrušení regionálních rozdílů ve školství

• • “zavedení garance kvality v celém Česku”

• “Zrušíme regionální rozdíly ve školství. Zavedeme garanci kvality v celém Česku. Žák z Děčína musí být vzděláván stejně kvalitně jako žák v Praze či Olomouci.”

• ‘Příprava studentů na život ve 21. století’

• • zavedení “skutečného vzdělávání” finanční, právní a občanské gramotnosti splňující “nejen formální požadavky, ale i ty reálné”

• “Škola nepřipravuje na komplikovaný život 21. století. Do škol zavedeme skutečné vzdělávání v oblastech finanční, právní a občanské gramotnosti, které splňuje nejen formální požadavky, ale i ty reálné.”

SPOLU

• Posílení výuky dějin 20. století

• • důraz na nedemokratické režimy a společenský extremismus

• “Posílíme výuku dějin 20. století s důrazem na nedemokratické režimy a společenský extremismus.”

• Státem garantované národní srovnávací zkoušky

• • ověřování kompetencí a znalostí žáků v uzlových bodech
  • mohou se stát součástí přijímacích, maturitních a jiných závěrečných zkoušek

• “Zaměříme se na státem garantované národní srovnávací zkoušky, které budou v „uzlových bodech“ ověřovat kompetence a gramotnost. Zkoušky poskytnou zpětnou vazbu žákům, rodičům, školám, kariérovým poradcům. Mohou se stát součástí přijímacích řízení či maturitních, resp. závěrečných zkoušek.”

• Zajištění “spravedlivých a srovnatelných” podmínek pro církevní a soukromé školy

• finanční podpora školného

• daňová uznatelnost výdajů na školné v soukromých a církevních školách

• “Zajistíme spravedlivé a srovnatelné podmínky pro soukromé i církevní školy. Navrhneme finanční podporu školného do určité výše (daňovou uznatelnost výdajů na školné v soukromých a církevních školách).”

SPD

• Výchova studentů k vlastenectví a tradičním rodinným hodnotám

• • Odmítání “genderismu” a “novodobého neomarxismu”

• “Školství obecně musí vychovávat k vlastenectví a tradičním rodinným hodnotám. Odmítáme genderismus a novodobý neomarxismus.”

• Odmítání školného na veřejných VŠ

• financování ze strany státu pro “obory a kapacity, které potřebuje ČR”
  • = medicínské, technické a přírodovědné obory
  • odmítání financování oborů založených na “ideologickém základě”

• “Jsme proti školnému na veřejných vysokých školách. Financovat by měl stát takové obory a kapacity na VŠ, které potřebuje Česká republika. Jde o především medicínské, technické a přírodovědné obory. Není možné, aby stát financoval obory postavené na ideologickém, a nikoliv vědeckém základě.”

• Odstranění vlivu “neziskových organizací s politickým programem” ze školství

• “Ze školství je třeba odstranit vliv neziskových organizací s politickým programem, které zde provádí jednostrannou ideologizaci vzdělávacích programů.”

Trikolora Svobodní Soukromníci

• Zrušení povinné předškolní výuky

• • zavedení podpory třígeneračních rodin

• “Zrušíme povinnou předškolní výchovu a zavedeme podporu třígeneračních rodin.”

• “Nebudeme podléhat tendencím snižovat úroveň vzdělání”

• • “trváme na udržení jeho kvality”
  • “nerušit v osnovách Newtonovy zákony”

• “Nebudeme podléhat tendencím snižovat úroveň vzdělání a trváme na udržení jeho kvality (nerušit v osnovách Newtonovy zákony).“

• Odmítání “jakékoliv ideologické indoktrinace na školách”

• • zejména prostřednictvím “politických neziskovek”

• “Odmítáme jakoukoliv ideologickou indoktrinaci ve školách, zvláště pak prováděnou tzv. politickými neziskovkami.”

VOLNÝ blok

• “Škola učí, předává vědomosti, nevychovává. Vychovává rodina”

• “Škola učí, předává vědomosti, nevychovává. Vychovává rodina.”

• Zavedení jednotných osnov pro ZŠ

• “Zavedeme jednotné osnovy pro základní školy.”

• Rozhodování rodičů o působení neziskových organizací a využívání jejich výukových programů

• “O působení neziskovek ve školách a použití jejich „výukových“ programů budou rozhodovat rodiče.”

Zelení

• Posunutí standardního začátku výuky na 9:00

• “V souladu s aktuálním vědeckým poznáním v oblastí biologie, psychologie a pediatrie posuneme standardní začátek výuky na 9:00.”

• Změny v přijímacím řízení na SŠ

• • forma, která zabrání tomu, aby o přijetí či nepřijetí rozhodoval jen jednorázový test ze dvou předmětů
  • ověřování komplexního přehledu schopností, talentů, zájmů, motivací a studijních předpokladů žáků
  • např. formou osobního portfolia

• “Prosadíme změny v přijímacím řízení na střední školy tak, aby o přijetí či nepřijetí nerozhodoval jen jednorázový test ze dvou předmětů, ale komplexní přehled schopností, talentů, zájmů, motivací a studijních předpokladů žáků, např. v podobě osobního portfolia.”

• Speciální podpora pro odstranění problémů způsobených výpadkem škol během pandemie

• • podpora školních psychologů
  • podpora programů nad rámec standartního vyučování
  • finanční podpora doučování dětí a předškolní přípravy

• “Zajistíme speciální podporu pro odstraňování problémů způsobených výpadkem škol během pandemie, například podporou školních psychologů nebo programů nad rámec standardního vyučování. Finančně podpoříme doučování dětí i předškolní přípravu.”

Úvod

Během posledního volebního období byla klíčovou strategií pro školství Strategie 2020+. Zkoumali jsme jak se vládě dařilo strategii naplňovat a jakých cílů za poslední volební období dosáhli. 

Naplňování strategie zásadně ovlivnila pandemie a určitá témata se v žebříčku priorit posunulo níže. Samotné školství se během pandemie dostalo nahoru v prioritách vlády několikrát. 

Které strany se vlastně ve sněmovně v posledním volebním období objevily?

ANO

ČSSD

Piráti

ODS

TOP09

Trikolora

KDU-ČSL

SPD

Platy učitelů

Hrubý plat učitelů loni vzrostl na 44 202Kč. V meziročním srovnání si polepšili o 10,2 procenta což je sice pomalejší růst než v roce minulém, stejně ale hrubý plat učitelů vzrostl za poslední volební období více než kdykoliv předtím. Od roku 2017 vzrostl hrubý plat o 40,1.

Podobného polepšení na finančním ohodnocení se dočkali i nepedagogičtí pracovníci. Proti předchozímu roku si polepšili o 13 procent a ve srovnání s rokem 2017 jejich hrubý plat vzrostl o 40,6 procenta.

Na růstu platu učitelů se ve sněmovně shodli všechny politické strany a hnutí. Je to jeden z kroků k vyšší atraktivitě učitelského povolání, čímž vláda cílí na srovnávání regionálních nerovností.

Plat učitelů se liší podle délky jejich praxe. Strany jako ODS chtějí tento rozdíl srovnat a platy rozdělovat spíše podle výsledků než podle délky praxe. KSČM tvrdí, že je třeba nástupní plat absolventů nastavit tak, aby absolventi pedagogických fakult nedocházelo do jiných oborů

Školné na vysokých školách

TOP09 a ODS vidí vzdělání jako nejlepší investici do budoucna a jeden z bodů v programu pro školství z roku 2017 měly i školné na vysokých škol, což by podle nich napomohlo zvednout prestiž českým vysokým školám. V rámci toho navrhovali zavedení systému chytrých půjček pro studenty podle vzoru Velké Británie.

Tento návrh se ve sněmovně nakonec prosadit nepodařilo. Odporuje to klíčovém dokumentu pro školství Strategii 2020+, která má za cíl snižování nerovností ve školství. Při zavedení školného hrozí, že by se socioekonomické nerovnosti prohloubili. Zásadně proti tomuto návrhu byli strany ANO, ČSSD, Piráti. Ostatní strany se aktivně nevyjadřovaly.

Revize RVP a modernizace školství

To, že RVP potřebuje revizi se shodnou všechny strany. Každá vládní strana ovšem prosazuje trochu jiné změny v RVP a to způsobilo několik neshod mezi školským výborem a ministerstvem školství. Kvůli kterým revize stagnuje na jednom místě. Od roku 2017 se povedlo navrhnout revizi v oblasti ICT a na dalších úpravách se pracuje. 

Za obecný cíl v budoucnosti se považuje celkové proškrtání některých částí RVP. Prostor tím získaný může sloužit k rozšíření částí o finanční a mediální gramotnosti, kritickému myšlení, práci s informacemi, IT a dalších nutných částí rozvíjející kompetence nezbytné pro život v 21. století. 

Piráti k tomu také dodali, že není třeba kvůli tomu zařazovat do RVP zcela nové předměty, nýbrž prolnout tyto inovativní části do každého již vyučovaného předmětu.

Atraktivita učitelské pozice

Učitelů je na školách nedostatek, zejména co se prvního stupně základní školy a technických či matematicko-fyzikálních oborů týče. 

Jedním z kroků jak to chce vláda provést je právě i již zmiňovaný nárůst platového ohodnocení. Mezi další kroky patří třeba revize výuky na pedagogických fakultách. Revize výuky na pedagogických fakultách je zdlouhavý proces a za poslední volební období se v něm převratné změny neděly. Platy ale vzrostly (viz část “Platy učitelů”)

Vládě se podařilo počet pedagogických pracovníků za poslední 4 roky nepatrně zvednout a to asi o 3 %.

Snižování nerovností

• Financování školství – V otázce financování se aktuálně pracuje na Reformě financování regionálního školství. Reforma má za cíl narovnat systém rozdělování peněz a zjednodušit ekonomickou administrativu. Reforma odstartovala 1. ledna 2019 od té doby se ji daří celkem úspěšně implementovat a studenti na školách v zapadlejších regionech by měli mít přístup ke stejným prostředkům, jako třeba studenti v Praze. 

• Za prosazením této reformy stály především strany ČSSD, Piráti a ANO, které ji považují za klíčový krok k rovnějšímu vzdělání.
• Proti stály a stojí ODS

• Inkluzivní vzdělání – Neboli proces, jehož snahou je nastavení takového systému vzdělání, který umožňuje všem dětem, nehledě na jejich handicap či socioekonomickou situaci, navštěvovat školu ideálně v místě jejich bydliště. Inkluzivní vzdělání je vlastně dalším krokem k úspěšnému srovnání českého školství.

• U inkluzivního vzdělání už ale nepanuje taková mezistranická shoda jako u jiných témat českého školství. Jako nešťastně nastavenou ji považuje SPD a KSČM se staví jasně proti inkluzi.
• Ostatní strany to hodnotí pozitivně, nebo neutrálně.

Učňovské obory

Učňovské obory se dlouhodobě potýkají s malým zájmem mezi studenty. RVP pro odborné školy jsou velmi zastaralé a odpovídá tomu i výuka na školách. Školy často nemají ani dostatek kvalitních pedagogů. 

Především strany KSČM a SPD usilují o zatraktivnění těchto oborů. SPD ve svém programu pro školství zmiňuje, že chce odborné školy především ty s technickým zaměřením finančně podpořit.  

Finančně chtěli odborné střední školy podpořit i ČSSD, KDU-ČSL a ODS. 

Téma šlo ale stranou kvůli pandemii

Maturita z matematiky

Kolem povinné maturity z matematiky panovaly dlouhé diskuze a rozpolcená nebyla jenom sněmovna, ale dokonce, ani jednotlivé politické strany se nedokázali uvnitř dohodnout. 

Dle rozhodnutí poslanecké sněmovny měla být povinná maturita z matematiky zavedena od šk. roku 2020/2021 pro gymnázia a o rok později pro všechny ostatní střední školy. Nicméně nakonec byla v dubnu 2020 zrušena. Původním důvodem pro zavedení této povinné části bylo podle klíčového dokumentu pro školství Strategie 2020+ snižování nerovností. Zavedením této části mělo české školství docílit posílení společných prvků v oborech středního vzdělání.

Ministr školství, Robert Plaga stál v této otázce proti a argumentoval tím, že nejdříve je třeba změnit systém výuku matematiky. Návrh na zrušení povinné maturity z matematiky podali Piráti. Hnutí STAN bylo připraveno tento návrh podpořit. Stejný názor sdílela i TOP09 a KDU-ČSL. Proti zavedení stáli také jiné organizace zabývající se školstvím jako třeba Eduin, nebo i my jako Česká středoškolská unie svojí kampaní MaturMat.

ANO (bez Plagy) mělo kolem této otázky vnitřní neshodu. Nakonec se ale postavili na stranu pro zavedení povinné maturity z matematiky a Pavel Juříčka, který se za ANO k této problematice vyjadřoval zmínil, že nevidí jako problém kdyby kvůli této změně třetina nebo pětina středoškoláků neodmaturovala. Stejný názor potom sdílela ODS a Trikolora. KSČM se zavedením této části nemělo problém, jen zdůraznili obavy z toho, že studenti nestačí látku probrat dostatečně.

Digitální školství

Jaké jsou cíle strategie digitálního vzdělávání?

SDV formuluje tři prioritní cíle:

• otevřít vzdělávání novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií,
• zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi,
• rozvíjet informatické myšlení žáků.

Mezi hlavní kroky v této oblasti se považuje revize části RVP ICT. Podle Pirátů, TOP09 je ale také třeba se zaměřit na digitální kompetence učitelů, kteří si často neví rady a to nejen při distanční výuce, nýbrž i při výuce prezenční. Ostatní strany se vyjádřili neutrálně.

Distanční výuka

Distanční výuka je něco, s čím se české školství ještě vypořádávat nemuselo. S touto novou situací jsme se poprvé setkali v březnu 2020 s předpokladem, že žáci se po 14 dnech vrátí do škol. Situace se ale nezlepšovala a určité skupiny studentů zůstali doma až do května. Posouvali se termíny přijímaček a maturit. 

Již po tomto období bylo možné zaznamenat prohlubování nerovností ve školství. Školství tak bylo poprvé v historii více pod taktovkou ministerstva zdravotnictví než ministerstva školství. 

Tohle se mělo na začátku školního roku 2020/2021 změnit. Místo toho se školy zavřely již na konci září a neexistoval žádný jasný plán toho kdy se do školy studenti vrátí a za jakých podmínek. Zanedlouho na to vznikla tabulka PES, ve které byli podmínky otevření stručně popsané. Epidemiologická situace ale návratu do škol nepřála a jediné, čeho jsme se dočkali byla dvoutýdenní střídavá výuka před Vánocemi, která špatnou situaci v Česku podpořila a po novém roce studenti byli zase plně na distanční výuce. Doma studenti tentokrát zůstali až do konce května a do školy se vrátili těsně před koncem roku. MŠMT vydalo několik metodik, které zdůrazňovali, aby studenti dostali prostor k adaptaci zpět na školní prostředí, ale spoustu škol doporučení ignorovalo. Na spoustě škol se tedy opakoval prosincový scénář v rámci kterého bylo na studenty nahrnuto často nezvladatelné množství testů.

Během doby kdy byli školy zavřené, se distanční výuky neúčastnilo na 10 000 studentů. Což zásadním způsobem prohloubilo nerovnosti ve vzdělání. Problémy se neobjevovaly jen na straně studentů, ale taky na straně učitelů, kteří často neměli dostatečné digitální kompetence k tomu, aby distanční výuku vedli a zároveň při postupném návratu některých skupin studentů do škol měli problém zkombinovat prezenční a distanční vyučování.

Závěr

Klíčovou strategií pro školství byla v minulém volebním období strategie 2020+, která obsahuje 3 hlavní priority. Tou první je snižování nerovností ve vzdělání, druhou je podpora kvalitní výuky učitele a třetí je odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému. Strategie byla vládou schválena

V průběhu posledních 4 let se otevírala témata (viz text) právě z tohoto dokumentu u kterých politické strany a hnutí hledali kompromisy jak dosáhnout cílů, které jsou ve strategii popsané. 

Do procesu zlepšování školství podle již zmíněné strategie zasáhla pandemie Covidu-19 a nebylo tedy možné aby byl proces 100%. Hlavní pozornost se věnovala řešení aktuálně vznikajících situací (viz Distanční výuka) a naplňování slibů ze začátku volebního období šlo trochu stranou. U spousty stran, které kandidovali minulé volební období a kandidují i teď lze říct, že se jim školství v žebříčku priorit vyhouplo na přední příčky a v programech je zapracované i případné opakování situace distanční výuky.

Většina programů politických stran se odráží od vládou schváleného dokumentu pro vzdělávací politiku Strategie ČR 2030+, která je rozdělena na 2 strategické cíle:

1. Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život.
2. Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů.

K dosažení těchto cílů využívá Strategie 2030+ 5 strategických linií:

1. Proměna obsahu, způsobů a hodnocení vzdělávání
2. Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání
3. Podpora pedagogických pracovníků
4. Zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce
5. Zvýšení financování a zajištění jeho stability

Celou Strategii 2030+ najdeš ZDE

Jednotlivé strany a koalice nezapomínaly na školství ani ve svých programech. 

Koalice SPOLU ve svém programu představila tyto hlavní cíle ve vzdělání:

• Reformujeme rámcové vzdělávací programy.
• Budeme se soustředit na rozvoj gramotností a klíčových kompetencí. 
• Posílíme výuku dějin 20. století s důrazem na nedemokratické režimy a společenský extremismus.

Celou analýzu najdeš ZDE

Koalice PirSTAN má za cíle ve vzdělání následující body:

• Zajistíme, aby škola naučila každého žáka minimálně to, co bude určitě potřebovat: rozumět běžným textům, srozumitelně a přesvědčivě mluvit a psát. Dále znát obvyklé a užitečné vědomosti i v dalších předmětech, umět se správně rozhodovat, kriticky hodnotit informace, řešit praktické problémy. 
• Nadto škola nabídne každému žákovi možnost rozvíjet jeho další nadání a zájmy.

Celou analýzu najdeš ZDE

ČSSD se ke školství v programu postavila takto:

• Kritické myšlení, práce s informacemi, řešení problémů a dovednosti komunikace musí stát na relevantních znalostech. 
• Prosadíme navýšení počtu hodin tělesné výchovy ze současných dvou na tři hodiny týdně.

Celou analýzu najdeš ZDE

KSČM za své hlavní cíle v oblasti vzdělání považuje: 

• Vnitřně diferencovanou základní školu s jednotnými osnovami a ročníkovými výstupy.
• Výchovu dětí a mládeže k vlastenectví i ke zvládání krizových situací.

Celou analýzu najdeš ZDE

SPD ve svém programu uvádí tyto cíle v oblasti školství a vzdělání:

• Školství obecně musí vychovávat k vlastenectví a tradičním rodinným hodnotám. Odmítáme genderismus a novodobý neomarxismus.
• Ze školství je třeba odstranit vliv neziskových organizací s politickým programem, které zde provádí jednostrannou ideologizaci vzdělávacích programů.

Celou analýzu najdeš ZDE

Proč bych se měl/a jít očkovat?

• Díky očkování si lidské tělo vytváří imunitu proti onemocnění COVID-19. Ani po očkování sice nelze stoprocentně zaručit, že se člověk tímto onemocněním, zejména jeho mutacemi, nenakazí, ale očkování zajišťuje, že si člověk projde pouze lehkým či dokonce bezpříznakovým onemocněním.
• Očkovaní lidé chrání nejen sebe, ale i své blízké, a to zejména ty z rizikových skupin (prarodiče, lidé trpící závažným chronickým onemocněním), jelikož se u nich snižuje riziko nakažení a přenosu onemocnění na své okolí.
• Očkování je jedinou cestou, jak se může naše společnost vrátit zpět k běžnému životu včetně prezenční výuky na školách. I mnoho mimoškolních aktivit se bez návratu k normálu nikdy plně nevrátí.

Jak se přihlásím k očkování?

1. Zaregistruji se na webu crs.uzis.cz, kde si budu moci zvolit očkovací místo, které mi bude svou polohou a lhůtou, jak dlouho budu čekat na termín očkování, nejvíce vyhovovat. Až se na daném očkovacím místě uvolní místo, přijde mi upozornění s informací, že si mohu vybrat termín první dávky očkování.
2. Navštívím jedno z očkovacích míst bez registrace, kde vyplním veškeré potřebné údaje a ihned dostanu vakcínu.
3. Pokud možnost očkování nabízí můj praktický lékař, mohu se nechat naočkovat u něj. Pokud nevím, zda tuto možnost můj praktický lékař nabízí, podívám se na jeho webové stránky nebo mu zatefonuji.

Kdo se může nechat naočkovat?

• Každý občan ČR starší 12 let, pokud nehrozí, že by očkování mohlo dlouhodoběji zhoršit jeho zdravotní stav.
• V ČR se mohou nechat naočkovat také cizí státní příslušníci, v určitých případech si však musí očkování uhradit sami.

Dezinformace a mýty o očkování

• Očkování proti onemocnění COVID-19 je pro společnost opravdu důležitým tématem, proto o něm lze nalézt informace na mnoha různých místech, ty však bohužel nemusí být vždy pravdivé. Jak tedy mít jistotu, že jsou informace, které přijímáš, pravdivé skutečně jsou?

1. Vyhledávej informace pouze na stránkách zřízených Ministerstvem zdravotnictví, které se týkají onemocnění COVID-19 či přímo očkování.
2. Čerpej zprávy z ověřených médií, a i když danému médiu důvěřuješ, vždy je srovnej i s jinými zdroji, abys měl/a jistotu, že jsou pravdivé.

Jak souvisí nerovnosti s očkováním?

• Děti a dospívající pocházející z vyloučených lokalit a rodin s nižšími příjmy mají často nedostatečný přístup k informacím o očkování, a proto jsou náchylnější k důvěře v dezinformace. Pokud i přesto mají zájem o očkování, často mohou mít problém se k očkování zaregistrovat či se dostavit na dané očkovací místo. Proto se do odlehlejších lokalit vydávají mobilní očkovací týmy, které místní zájemce očkují.

Revize RVP pro gymnázia se týká výuky informatiky. Nedochází však k úpravě jejích hodinových dotací, ale k doplnění cílů vzdělávání o orientaci žáků v digitálním prostředí, zařazení nové klíčové kompetence, tzv. digitální kompetence, a vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie je nahrazena novou vzdělávací oblastí Informatika. Tato vzdělávací oblast je modernější verzí té původní a je přizpůsobena rychlému vývoji v oblasti moderních technologií. Rovněž také dochází k aktualizaci terminologie tak, aby odpovídala změnám v digitální oblasti a obecně i změnám ve vzdělávacím obsahu.

Co je cílem revize?

Cílem revize je modernizovat obsah vzdělávání v digitální oblasti tak, aby odpovídal dynamice a potřebám 21. století. A zároveň také navázat na již provedené změny v digitální oblasti RVP ZV.

Nový cíl vzdělávání a digitální kompetence

Oproti ostatním cílům vzdělávání je ten nový méně obecný, jelikož je zaměřený na digitální technologie. Studenti by se dle tohoto nového cíle měli lépe orientovat v jejich užívání a umět s nimi zodpovědně zacházet tak, aby jim technologie pomáhaly ve všech možných aspektech života. 

Mezi šest klíčových kompetencí je nově zařazena sedmá, digitální kompetence. Ta bližším způsobem popisuje, co všechno by studenti měli v oblasti digitálních technologií ovládat (či se tomu alespoň přiblížit) po ukončení studia na gymnáziu. Mezi tyto schopnosti se řadí např. umět ovládat základní sadu digitálních zařízení, aplikací a služeb, a tu využívat v různých aspektech života a těmto aspektům využití je uzpůsobovat. Dále pak využívat moderní technologie k osobnímu rozvoji, umět se přizpůsobovat jejich vývoji a chápat jejich význam pro kvalitu života. Studenti by rovněž měli být schopni umět bezpečně pracovat s daty, chovat se v digitálním prostředí eticky a využívat technologie k efektivnímu řešení problémů.

Vzdělávací oblast Informatika

Nová vzdělávací oblast je oproti té původní aktualizována a lépe přizpůsobena rychlému vývoji moderních technologií. Studenti by díky této nové oblasti měli být schopni zobecnit znalosti z oblasti informatiky a uplatnit je v jiných oblastech. Díky znalostem z oblasti informatiky by měli dokázat zautomatizovat rutinní činnosti a ušetřit tak čas pro jiné činnosti. Rovněž by studenti měli být schopni systematicky řešit problémy a tato řešení následně zobecnit a využívat je i v jiných případech. 

Měli by umět rozpoznávat problémy, pro jejichž řešení je vhodné využít algoritmický přístup. Měli by být schopni vytvářet a porovnávat různé modely řešení a jejich efektivitu a dopady. Dále by studenti měli umět pracovat s větším množstvím dat a naučit se, jak je zabezpečit. Pomocí digitálních technologií by měli získávat a zpracovávat data, díky nimž budou schopni přicházet s novým informacemi a nepodléhat tak snadno dezinformacím.

Vzdělávací obsah

Během studia by výuka měla soustředit na čtyři oblasti. Ta první se týká dat, informací a modelování. Studenti by měli rozumět pojmu informace a významu dat. Dále by měli být schopni získávat, vyhledávat a ukládat data obecně i v počítači. Studenti by měli rovněž získat znalosti co se týče přenosu dat a různých způsobů jejich kódování. Data by rovněž měli být schopni interpretovat. V rámci modelování by studenti měli umět vytvářet např. schémata, grafy či myšlenkové mapy.

V rámci druhé oblasti výuky, algoritmizace a programování, by studenti měli např. rozumět pojmu algoritmus, znát různé programovací jazyky, pracovat s chybami v programu či znát zásady etiky programátora.

V oblasti informačních systémů by měli studenti znát kupříkladu roli uživatelů, různé podnikové a veřejné informační systémy či by měli být schopni řadit a filtrovat data. Dále by se pak měli naučit např. postup tvorby informačního systému.

Poslední oblast výuky se týká digitálních technologií. Tato oblast je nejrozsáhlejší, jelikož se studenti musí naučit základy hardwaru a softwaru, znát algoritmy umělé inteligence, vědět, co jsou to kryptoměny či umět pracovat s počítačovými sítěmi. Oblast digitálních technologií rovněž zahrnuje znalosti týkající se bezpečnosti a ochrany počítačových zařízení a dat před různými útoky, či digitální identitu a cookies.

Stanovisko ČSU k revizi

Novou verzi části RVP týkající se výuky informatiky na gymnáziích považujeme za kvalitní, jelikož dochází k uzpůsobení výuky informatiky potřebám 21. století a je zde viditelný posun oproti stávající verzi RVP. Oceňujeme doplnění cílů vzdělávání a vznik nové klíčové kompetence, jelikož dokazuje, že by měly mít digitální technologie ve výuce na gymnáziích výrazné místo, protože mají velký vliv na život a existenci celé společnosti.

Při tvorbě nové vzdělávací oblasti Informatika se viditelně projevil vývoj v oblasti digitálních technologií, jelikož jsou do ní nově zařazena velmi aktuální témata a dovednosti užitečné pro různé aspekty života. Je pozitivní, že nová vzdělávací oblast byla tvořena tak, aby se prolínala s jinými oblastmi vzdělávání, kde budou studenti schopni uplatnit znalosti z oblasti informatiky.

Revizi RVP pro gymnázia považujeme za rozumný a nutný krok, jelikož původní verze RVP nenavazuje na již schválené změny v RVP ZV.

Připomínky k revizi

Revizi RVP pro gymnázia a gymnázia se sportovní přípravou považujeme obecně za velmi kvalitní a povedenou, avšak máme k ní také několik připomínek. Nová vzdělávací oblast Informatika je velmi odlišná od té původní a je viditelný posun a přizpůsobení moderní době, přesto však z této vzdělávací oblasti úplně zmizely některé tematické okruhy, které považujeme za nepostradatelné. Jedná se například o práci s kancelářskými balíčky či zásady správného citování autorských děl. Zaznamenali jsme, že tato témata a dovednosti by se měly přesunout do výuky jiných předmětů. K tomu však bohužel zatím nedošlo, a proto se obáváme, aby zcela nevymizela z RVP G a RVP GSP.

Poněkud nás zarazila i časová dotace pro výuku informatiky, která zůstala beze změn. Již nyní dle našich zkušeností nezbývá v hodinách informatiky příliš času na probírání dané látky dostatečně do hloubky. Nově vytyčené vzdělávací oblasti ovšem dle našeho názoru pokrývají více učiva a znalostí, než ty předešlé, a neradi bychom se tak dostali do situace, kdy se látce z důvodu nedostatku času nebude možné dostatečně věnovat. V případě, že by došlo k navýšení časové dotace pro informatiku, je ovšem zapotřebí důkladně zvážit, u kterých vzdělávacích oblastí by byla časová dotace naopak snížena.

Jelikož dochází k aktualizaci RVP G a RVP GSP téměř po 15 letech, domníváme se, že je důležité, aby v budoucnu docházelo k pravidelnému přezkoumávání těchto rámcových vzdělávacích plánů v oblasti informatiky a případně docházelo k jejich přizpůsobení moderním trendům a změnám v oblasti digitálních technologií a to častěji, než tomu bylo doposud.

Užitečné odkazy

nová verze RVP pro gymnázia

nová verze RVP pro gymnázia se sportovní přípravou

web o navržených změnách RVP G a RVP GSP

jak jistě víte, po více než sedmi měsících distanční výuky (s výjimkou jediného týdne v prosinci) se v pondělí 24. května studenti středních škol vrátili do lavic. Ačkoliv velkou část z nás ukončení online vyučování do značné míry těší, s opětovným přechodem do školního prostředí se pochopitelně nese nejistota a řada podstatných obav. 

Návrat do lavic s velkou pravděpodobností v následujících týdnech nebude pro značný podíl studentů procházkou růžovou zahradou a dá se očekávat, že bude zbytek školního roku pro mnohé představovat velmi stresující období. Dobrou zprávou je, že se velké části (ne-li přímo většině) obav dá bránit a také je aktivně řešit – a právě studentské samosprávy mohou hrát ve zlepšení atmosféry a podmínek návratu do škol obrovskou roli. Pojďme si krátce projít několik způsobů, jak můžete svým spolužákům do konce roku pomoci.

Zmapujte situaci na vaší škole

• Čím dříve s vašimi snahami o zpříjemnění návratu do lavic začnete, tím lépe
• Dá se očekávat, že se na každé škole budou studenti v některých ohledech potýkat s odlišnými problémy, které budou vyžadovat specifická řešení
• Před tím, než začnete podnikat výraznější kroky, pokuste se zjistit, jaké obavy a problémy tíží právě vaše spolužáky
• Vytvořte alespoň základní průzkum ve kterém budou studenti moci představit překážky, kterým v obnovené prezenční výuce čelí
  • Průzkum může proběhnout formou dotazníku, ankety na sociálních sítích, či jinými způsoby
• Získané podněty vám pomohou hned v několika směrech:
  • Ukáží vám konkrétní problémy, se kterými se prezenční vyučování na vaší škole potýká
  • Budete moci přijít s specifičtějšími řešeními a vašim spolužákům pomůžete účinněji
  • Výsledky průzkumu mohou sloužit jako podklad pro vaše argumenty při komunikaci a práci s vedením školy
• Tato práce by pak nemusí končit jen průzkumem – je dost možné, že na některé překážky studenti narazí až postupem času
• Pokud budete vašim spolužákům naslouchat pravidelně, dostanete šanci zlepšovat adaptaci na prezenční výuku i z dlouhodobého hlediska

Zaměřte se na duševní zdraví

• Jedna z věcí, které by se v této době měla věnovat zvláštní pozornost, je duševní pohoda studentů
• Psychické zdraví mnohých je a bude změnou výuky a s ní spojeným stresem pod obrovským tlakem
• Pokuste se šířit osvětu o tom, jak pečovat o své duševní zdraví
• Informujte spolužáky o způsobech, jak mohou vyhledat odbornou pomoc
• Jako vhodný podklad můžete použít naši nedávnou kampaň o duševním zdraví

Snažte se navázat kontakt pro společný postup s vedením školy

• Přestože mají studentské samosprávy velký potenciál pomoci studentům, vedení školy přeci jen drží v rukou mnohem větší pravomoce 
• Pokuste se s vedením navázat dialog a nastolit diskusi o formě vyučování v následujících týdnech
• Reprezentujte problémy studentů (o kterých jste získali přehled ze zmíněného průzkumu)
• Snažte se o to, aby forma vyučování zohledňovala psychickou pohodu studentů
  • Lze toho dosáhnout například navýšením třídnických hodin, které se budou duševním zdravím žáků zaobírat
  • V tomto ohledu můžete brát výbornou inspiraci v zahraničí
  • Některé školy v Anglii například vyhrazují celý den v týdnu, který je intenzivněji zaměřený právě na duševní zdraví

Apelujte na učitele

• O problematice návratu do lavic nemusíte komunikovat pouze s vedením školy
• Zkuste vaše apely směřovat na samotné učitele
• Snažte se je seznámit se složitou situací studentů
• Pokuste se je přesvědčit k tomu, aby:
  • Předčasně uzavřeli známky
  • Neznámkovali na základě testů a ústních zkoušení a používali formativní hodnocení
  • Úkoly rovnoměrně rozprostřeli do konce roku
  • Dali studentům možnost opravit si známky z distanční výuky
• Navrhněte jim, aby v následujících týdnech věnovali více času stmelování třídních kolektivů a opakování učiva z online vyučování

Pokračujte ve vaší skvělé práci

• Snažte se i nadále zpříjemňovat pro vaše spolužáky školní prostředí
• Pokuste se o to, aby návrat do lavic nepředstavoval jen stres a učení
• Buďte kreativní, vymýšlejte nové akce a události – nejlépe takové, které vašim spolužákům přinesou únik ze školní reality
• Snažte se změnit jen tolik, kolik zvládnete – vzhledem ke komplikovanosti situace se počítá každý malý úspěch

Přejeme vám, abyste návrat do školy zvládli co nejhladčeji a nejjednodušeji. Neváhejte se na nás obrátit s jakýmikoliv případnými potřebami, nejasnostmi, otázkami či problémy, na které narazíte. Držíme vám palce!

Tým České středoškolské unie 💙

Tým ČSU 💙

Duševní zdraví znamená více než jen absenci duševních poruch. Jedná se o stav, v němž si jedinec uvědomuje své vlastní schopnosti, zvládá běžné životní tlaky, zvládá chodit například do práce nebo do školy, udržovat fungující vztahy, může produktivně pracovat a je schopen přispívat ke své komunitě. Proto je důležité o své duševní zdraví neustále dbát. Péče o duševní zdraví je velmi důležitá pro zlepšení všech aspektů života.

Prevence duševních obtíží má význam v každém věku, ale zejména v mládí je velmi důležitá, protože u poloviny lidí trpících chronickými duševními obtížemi, se první symptomy (projevy) objevily již před 14. rokem života. U tří čtvrtin z nich se tyto projevy objevily před 24. rokem. Platí, že čím dříve se onemocnění podchytí a nastaví se správná léčba, tím větší šanci na zotavení člověk má a důsledky nemusí být tak vážné. V období dospívání totiž naše tělo prochází obrovským vývojem, který může mít také negativní dopady na naše fyzické i psychické zdraví. Pokud Tě tedy trápí nějaký duševní problém, rozhodně v tom nejsi sám/a. Každý pátý mladý člověk mezi 13 a 18 lety se potýká s nějakou formou duševních obtíží. Nemusí to znamenat, že mu bylo diagnostikováno duševní onemocnění, ale mohou se u něj vyskytovat vážné obtíže, které mu znemožňují kvalitně studovat, plnohodnotně navazovat vztahy, řešit každodenní věci. Proto je dobré věnovat se pravidelně i této stránce svého zdraví a to např. skrze psychohygienu či návštěvu odborníka. 

Co je to psychohygiena a jaké jsou její zásady?

Naše duševní zdraví není ovlivněno pouze genetickou predispozicí, ale i okolím, ve kterém se nacházíme, a také životním stylem. Znamená to, že pokud se u Tebe v rodině vyskytuje predispozice k duševním obtížím, např. někdo z blízkých trpí depresí, může, ale nemusí, se to u Tebe projevit. Do velké míry tomu můžeme předcházet tím, že budeme pečovat o své tělo a duši. 

Sedm zásad zdravé psychohygieny je soubor tipů, které mohou sloužit jako inspirace k tomu, jak dlouhodobě podpořit své duševní zdraví a cítit se dobře. Těchto sedm zásad, týkajících se jak fyzického, tak psychického zdraví, na základě vědeckých poznatků shrnula nezisková organizace Nevypusť duši zabývající se duševním zdravím. Pomáhá lidem naučit se pečovat o psychickou stránku svého zdraví skrze různě zaměřené programy, nabídky pomoci nebo např. infografiky.

Sedm zásad zdravé psychohygieny: 

1. Pamatuj na svou pohodu 

• Je důležité mít na paměti, že na prvním místě svých priorit bychom měli vždy stát my sami. Pečovat o své fyzické i duševní zdraví, zajímat se o to, jak se momentálně cítíme, co prožíváme a jak můžeme případnou nepříznivou situaci zlepšit. 
• Dále se ujisti, že máš dostatek potřebného klidu, spánku, čerstvého vzduchu a vyvážené stravy, jelikož tyto složky jsou nezbytnou součástí zdravého životního stylu. 

1. Pohybuj se 

• Pravidelné cvičení snižuje míru úzkosti a uvolňuje od stresu, napomáhá tak například k lepšímu soustředění či ke zkvalitnění našeho spánku. A významně může ovlivňovat naše psychické rozpoložení. 
• Zkus si najít fyzickou aktivitu, která Tě bude bavit a které bys se mohl/a věnovat třeba i dlouhodoběji. Pokud zatím nejsi zvyklý/á na pravidelné cvičení, začni trpělivě a pozvolna – nejlépe častým protahováním, delšími procházkami po okolí či jógou pro začátečníky.

1. Udělej si čas na své myšlenky a pocity 

• Během dne si vyhraď čas na “vypnutí”, tedy čas, kdy se nevěnuješ žádné činnosti nežli skutečně a pouze Sobě. Uvědom si, jak se právě v tomto okamžiku cítíš. Máš radost? Prožíváš smutek? Jsi ve stresu? Jsi z něčeho nadšený/á? Zkus si tyto pocity pojmenovat a pátrej z čeho pramení. V tomto čase se nebraň vlastním myšlenkám, naopak se jimi zaobírej (samozřejmě i zde platí – všeho s mírou). 
• Také si během této chvilky vypni svůj telefon, televizi, počítač, tablet či další elektronická zařízení, která by tě rušila a rozptylovala. 

1. Buď součástí skupiny 

• Vyhraď si dostatek času na lidi, se kterými je ti dobře. Sdílej s nimi své pocity a naslouchej těm jejich. Naopak se snaž co nejvíce vyhýbat lidem, kteří Tě ponižují, cítíš se vedle nich nesvůj/á, máš tendenci se před nimi přetvařovat, či se z komunikace s nimi cítíš méněcenný/á. 

1. Měj realistická očekávání od svých nálad 

• Je v pořádku nebýt vždy plně optimistický a pozitivně naladěný. Přijmi své emoce a pocity, ať už negativní, nebo pozitivní, a pracuj s nimi – chvíli je pozoruj, snaž se pojmenovat, co se děje. Dovol si tyto emoce a pocity prožít, nezakazuj si je a nezavírej před nimi oči. 
• Špatnou náladu mívá čas od času každý, nemělo by to ovšem trvat déle než pár dní. Pokud máš špatnou náladu již v řádu týdnů, je třeba situaci řešit (vyhledej někoho blízkého či odbornou pomoc). 

1. Nastav si dosažitelné cíle 

• Tebou nastavené cíle by Tě měly především motivovat a stále pohánět vpřed. Vytyč si takové, v nichž shledáváš osobní smysl a kterých si opravdu přeješ dosáhnout (Ty, nikoliv lidé okolo Tebe). Zamysli se také nad tím, proč chceš daného cíle dosáhnout. 
• Tvé cíle by pro Tebe měly být reálné a dosažitelné. Příliš těžké cíle by mohly být demotivující a naopak ty jednoduché by se Ti pro svou banalitu ani nemusely chtít plnit. Dávej si raději menší cíle, ale ne příliš jednoduché, od kterých můžeš postupně pokračovat dále k těm vyšším. 
• To platí i při sepisování tzv. TO-DO listů na daný den. Urči si cíl, kterého chceš za den dosáhnout, a co všechno chceš stihnout, ale nepřežeň to – musí být pro Tebe reálné daný seznam splnit, poněvadž příliš časté nesplnění či nedokončení úkolů by Tě pouze demotivovalo. 

1. Buď na sebe hodný/á

• Nemusíš dodržovat všech předchozích 6 zásad pokaždé, kdy to jen jde. Někdy nemusíš mít možnost sportovat nebo nemůžeš být osamotě, když to potřebuješ. Začni stavět na tom, co Ti jde a co se Ti daří, a postupně zkus do svého života zapojit více zásad. Postupuj po malých krůčcích, není potřeba se za tím hnát a snažit se o dokonalost. V situacích, kdy se Ti nedaří, k Sobě zkus místo kritizování sebe sama mluvit tak, jako bys mluvil/a k dobrému příteli. Pokud cítíš, že je toho na Tebe hodně, požádej o pomoc a hledej naději na překonání překážek, které Ti nyní stojí v cestě.
• Nejdůležitější jsi,jak již bylo zmíněno, skutečně Ty. Nacházíš-li se momentálně v těžké situaci, pokus se eliminovat stres, jak jen to půjde – relaxuj, zhluboka dýchej (a všímej si tempa vlastního dechu), mluv sám/a k Sobě tak, jako bys mluvil/a k dobrému příteli. Vyhledávej pomoc u druhých a hledej naději na překonání překážek, které Ti nyní stojí v cestě. 

Co dělat, když mám pocit, že už nejsem schopný/á zvládnout své problémy a pocity? 

Vyhledat pomoc není žádná ostuda, naopak je to velmi důležité, abys na své problémy nezůstal/a sám/a. 

• V tom případě je dobré svěřit se někomu, komu důvěřuješ, a popsat mu, co tě tíží. Můžete si najít klidné místo, kde se cítíš v bezpečí, a postupně probrat všechno, co potřebuješ.
• Také můžeš zatelefonovat na Linku bezpečí (116 111) nebo využít jejich chat a email. Tato služba funguje anonymně, zdarma a nonstop. Nemusíš říkat své jméno, a můžeš se svěřit s tím, co Tě trápí. Konzultanti na lince jsou zvyklí naslouchat, nebudou Tě soudit, a můžete společně hledat řešení. Může se stát, že se napoprvé nedovoláš, protože v tu chvíli je pomoc poskytována někomu jinému, kdo se dovolal před Tebou, ale nevzdávej to, zkoušej to po chvíli znova.
• V určitých situacích je lepší vyhledat a navštívit odborníka. Buď se můžeš obrátit na školního psychologa, pokud na Tvé škole působí, nebo nějakého externího odborníka vyhledat a objednat se k němu. Tvůj blízký Ti může může pomoct s vyhledáním odborníka nebo Tě může doprovodit na první sezení. Pokud Ti je méně než 18 let, budeš potřebovat informovaný souhlas zákonného zástupce, odborník Ti jistě vše ochotně vysvětlí. 

Psycholog vs psychoterapeut vs psychiatr

Duševnímu zdraví se věnuje psycholog (léčí rozhovorem a dělá diagnostiku), nebo psychiatr (ten může navíc předepisovat i léky, protože je to lékař s vystudovanou medicínou a atestací z psychiatrie). Psychoterapeutem se může stát buď psycholog, psychiatr, nebo jiný odborník z pomáhající profese, pokud na to má vzdělání – projde dlouhodobým sebezkušenostním terapeutickým výcvikem. 

Kdy je potřeba vyhledat odborníka?

Pokud jsi u sebe zaznamnal/a výrazné změny (jsi více náladový/á, častěji pláčeš nebo se nedokážeš radovat ze života jako předtím, chybí Ti chuť žít, pokud Tě nebaví koníčky, které Tě bavily dřív), zhoršil se Ti spánek (spíš málo, nebo nadměrně), máš nechuť k jídlu, nebo se naopak více přejídáš, pokud se necítíš dobře mezi lidmi, pokud prožíváš úzkost, stres a trápí Tě spousta věcí. Odborníka můžeš vyhledat i pokud Tě trápí určitá situace, pokud nezvládáš školu a horší se Ti známky, pokud si s něčím nevíš rady nebo Ti chybí motivace cokoliv dělat.

V jakých dalších případech je dobré navštívit odborníka? 

Například pokud je někdo v tvém okolí duševně nebo jakkoliv jinak vážně nemocný nebo máš o někoho starost. Je to na Tebe příliš velká zátěž, už si nevíš rady nebo Tě to dlouhodobě vyčerpává. Návštěva psychologa však slouží také jako výborná prevence, jelikož každého trápí určité problémy nebo situace, se kterými si neví rady, a přidat objektivní vhled nestranného člověka může velmi pomoct.

Musím za návštěvu psychologa platit?

U některých psychologů hradí návštěvy zdravotní pojišťovna, takže v těchto případech nemusíš platit nic. Existují však psychologové, kteří u pojišťoven zaregistrovaní nejsou a fungují takříkajíc “sami na sebe”. V těchto případech musíš za každou návštěvu uhradit určitý poplatek, který se pohybuje v řádech sta korun. Proto je dobré si předem zjistit, kteří psychologové v tvém okolí nabízí služby hrazené Tvou zdravotní pojišťovnou a kteří ne. 

Existuje rozdíl v kvalitě psychologického poradenství poskytovaného zdarma a placeného?

Obecně se to říct rozhodně nedá, jelikož v obou případech existují více i méně kvalitní psychologové. Navíc každému vyhovuje osobnostně trochu někdo jiný, a proto se může někomu zdát určitý odborník nesympatický a naopak někomu může plně vyhovovat. 

Co když mi můj psycholog nevyhovuje nebo mu nedůvěřuji? 

Může být pro Tebe těžké svěřit se někomu, komu nedůvěřuješ, není Ti sympatický. Stává se, že Ti konkrétní psycholog nemusí z nějakého důvodu vyhovovat. Máš právo na to vybrat si někoho, komu budeš důvěřovat a komu se rád svěříš. Pokud si to uvědomíš, měl/a bys začít hledat někoho jiného. Hledání za to ale stojí, protože vhodný člověk ti může velmi pomoct. A pokud máš strach danému odborníkovi říct, že Ti nevyhovuje, neboj se. Pokud se jedná o profesionála, pochopí to a neurazí se, protože si uvědomuje, že jeho metody nevyhovují každému a nedokáže pomoct všem. 

Péče o duševní zdraví v českém školství 

V českém školství v současnosti neexistuje žádný komplexní systém prevence duševního zdraví. Český vzdělávací systém tedy pouze reaguje na různé sociálně patologické jevy, např. šikanu, a to skrze Národní strategii primární prevence rizikového chování, která je vždy sestavena pro několikaleté období. Veškeré školy pak mají povinnost na každý školní rok sestavit Minimální preventivní program (MPP), což je dokument zaměřený převážně na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností. Tento program spadá pod kontrolu České školní inspekce (ČŠI) a za jeho sestavení je zodpovědný školní metodik prevence, který jej sestavuje ve spolupráci se všemi pedagogickými pracovníky dané školy. I přes veškeré preventivní programy však 30 % českých studentů ve věku 15 let dle testování PISA zažívá alespoň několikrát měsíčně šikanu.

České školy mají dle Školského zákona povinnost chránit zdraví studentů a poskytovat bezplatné poradenské služby týkající se především podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včasné intervence při aktuálních problémech u jednotlivých žáků či třídních kolektivů a předcházení všem formám rizikového chování včetně různých forem šikany a diskriminace. Tyto služby by měly být poskytovány prostřednictvím školního poradenského pracoviště, ve kterém působí zpravidla výchovný poradce a školní metodik prevence, kteří spolupracují zejména s třídními učiteli, učiteli výchov, případně s dalšími pedagogickými pracovníky školy. Poskytování poradenských služeb ve škole může být zajišťováno i školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem. 

Co je problémem českého školství v otázce duševního zdraví? 

Český vzdělávací systém se zaměřuje pouze na negativní projevy různých duševních problémů a neexistuje zde žádný komplexní systém prevence. A to i přestože dle výsledků testování PISA v roce 2018 se 19 % českých studentů ve věku patnácti let cítí ve škole opuštěně a 7 % se cítí neustále smutně. 

Problémem jsou však také poskytovatelé poradenských služeb na školách, jelikož školy nemají ze zákona povinnost najímat psychologa s odborným vzděláním, a tak se o studenty na mnoha školách starají pouze vyškolení pracovníci. Poskytování poradenských služeb skrze výchovného poradce či školního metodika prevence však může způsobovat mnoho problémů, jelikož se často jedná o osobu, která na škole vykonává i jinou funkci, např. se jedná o učitele/učitelku. To může ve studentech vyvolat nedůvěru a strach, že daná osoba není dostatečně kompetentní či by mohla změnit svůj přístup vůči danému studentovi, jelikož zná jeho problémy. Aby nevznikal tento střet zájmů, školy najímají externí psychology. Problémem však je, že školy často nemají dostatek financí, a proto najímají odborníka pouze na jednu až dvě hodiny týdně, což je při stovkách studentů na škole neadekvátní. Dalším častým důvodem nedostatečné přítomnosti psychologa na škole může být také to, že daný psycholog poskytuje své služby na více než jedné škole. 

V rámci reformy psychiatrické péče neboli Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020-2030 má Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s MŠMT v plánu podniknout hned několik kroků týkajících se této problematiky. Změna má začít již během vzdělávání budoucích pedagogů skrze psychosociální výchovu a management žákovského chování. Pedagogové pak mají být také dlouhodobě vzděláváni v oblasti prevence a podpory dětského duševního zdraví. Nedílnou součástí tohoto plánu je také zařazení psychosociální gramotnosti do Rámcového vzdělávacího programu (viz RVP a ŠVP) pro mateřské, základní a střední školy. Posledním krokem je pak program cíleného managementu žákovského chování a rozvoje dětského duševního zdraví ve školním prostředí, který bude využíván na různých odborných pracovištích ve školách i mimo ně. 

Příklad fungujícího školského systému pečujícího o duševní zdraví 

Výbornou ukázkou je vzdělávací systém v australském státě Victoria. Jeho cílem je vytvořit ve školách bezpečné a inkluzivní prostředí, které má žákům a studentům pomoct připravit se do života, což vede k celkovému zlepšení stavu společnosti. Studenti by měli díky tomuto systému získat sebevědomí, což jim pomůže v případě problémů v budoucnu požádat včas o pomoc, nebo by měli také umět pečovat o své duševní zdraví a neustále ho posilovat. Duševní zdraví všech studentů má totiž velký přínos nejen pro samotné studenty a jejich rodiče, ale také pro školy, protože nemusí řešit různé kázeňské problémy, ale škola také jako celek dosahuje mnohem lepších výsledků. 

Pro dosažení všech těchto cílů se však do systému musí zapojit všichni účastníci vzdělávacího procesu, tady nejen pedagogové a studenti, ale také nepedagogičtí pracovníci školy a rodiče. Pro tento systém je zásadní výuka duševního zdraví od útlého věku, a proto začíná již během předškolního vzdělávání. V rámci osnov se studenti učí nejen o svém duševním zdraví, ale také o zdraví jako celku, což znamená, že pro jejich duševní stabilitu je podstatná také fyzická stránka jejich zdraví. Během studia se rovněž učí rozpoznávat a regulovat své emoce, rozvíjet empatii vůči ostatním, umět vytvářet pozitivní vztahy či umět se zachovat konstruktivně i ve složitých životních situacích. Školy také nabízejí podporu všem studentům v těžkých životních situacích a zajišťují prevenci veškerých negativních jevů v oblasti chování. 

Zkušenosti s vyhledáním pomoci

Když jsem si uvědomila, že mám určité psychické problémy, rozhodla jsem se vyhledat školní psycholožku, a to hlavně proto, že jsem nechtěla, aby to věděli rodiče. Myslela jsem, že to nebude tak složité, ale příliš mnoho překážek mě nakonec odradilo. Dál mi ale v hlavě ležela myšlenka o školní psycholožce. Zjistila jsem, že ze spolužáků o ní nikdo nic neví a taky ji nikdo nikdy neviděl. Ptala jsem se tedy na školní psycholožku učitelky, která mi řekla, že jsme se s ní přece setkali v prvním ročníku, to si ale nikdo nepamatoval. Časem jsem se ale dostala do další krize a nakonec jsem tedy s pomocí kamaráda na naši školní psycholožku vyhledala kontakt. Vydala jsem se za ní celá nervózní jednou o přestávce a bylo to moc fajn. Uklidnila mě a vysvětlila mi, co se děje. Navštěvovala jsem ji několik týdnů, a i když jsem sezení z více důvodů nakonec přerušila, moc mi to pomohlo a posunulo mě to dál. Proto mě mrzí, že dostat se ke školní psycholožce byla tak složitá cesta. Následující školní rok jsem se tedy rozhodla, že se o této možnosti pomoci pokusím informovat své spolužáky. Sami totiž říkali, že kdyby měli možnost a neměli strach, také by vyhledali odbornou pomoc. Vytvořila jsem na třídní nástěnku speciální kartu, kam jsem přidávala různé informace a rady o tom, kdy je vhodné vyhledat pomoc nebo co je to psychohygiena. Nevím, jaký to mělo dopad, ale hlavně mě mrzí, že to neudělala moje škola. Mám štěstí, že chodím na školu, která má vlastní psycholožku, ale přesto je bohužel složité vyhledat u ní pomoc. Uvědomuju si, kolik toho může návštěva odborníka dát, a nedokážu si představit, jak bych na tom v současnosti byla, pokud bych studovala na škole bez vlastního psychologa.

– Erika

Jsem dcera psychiatričky, a přesto jeden z mých rodičů paradoxně trpí duševním onemocněním, o kterém jsem dlouhé roky nevěděla. Posledních pár let však bylo bohužel velmi komplikovaných a stále je. Dlouho jsem se to snažila nějak přežít, ale čím dál víc se to podepisovalo na mé náladě a ubývalo mi energie. Už před tímto náročným obdobím jsem chtěla vyhledat odbornou pomoc z jiných důvodů, ale dlouho jsem to nedokázala, protože jsem nechtěla navštěvovat někoho, kdo zná moji mamku jakožto kolegyni z oboru. Nechtěla jsem se svěřovat nikomu, kdo by mohl být jen trošku osobně zainteresovaný v mojí životní situaci. Teprve asi před půl rokem jsem začala navštěvovat paní psycholožku, která mi velmi pomáhá. Ulevilo se mi, že jsem konečně mohla mluvit s někým upřímně, a také mi to pomohlo konečně se otevřít alespoň mým nejbližším kamarádům. Paní psycholožka mi také poradila, jak se zachovat prakticky v různých situacích, pokud je na tom můj rodič zrovna psychicky špatně. Proto mi přijde důležité si uvědomit, že vyhledat odborníka není potřeba jen v situacích, kdy je špatně vám, ale také pokud na tom není dobře někdo ve vašem okolí. Ať už je daný člověk nemocný duševně či fyzicky, je velmi stresující žít dlouhodobě v takovém prostředí. A to speciálně v mladém věku, kdy člověk ještě není úplně samostatný, a tak se například nemůže o nemocného postarat v takové míře, jak bych chtěl, a nemá ani možnost alespoň dočasně někam utéct před tím obrovským každodenním stresem.

– Verča   

Můj příběh je spíše o tom, jak jsem odbornou pomoc nevyhledala, když jsem měla. Poměrně velkou část života jsem žila dva naprosto odlišné životy. Jeden ve škole a jeden doma na samotě u lesa, kde je odpoledne strávené s kamarády tabu. Ne vždy se mi dařilo tyto dva životy spojit. Ve škole mi kamarádi nerozuměli a doma taky moc ne. Devět let jsem hrála divadlo a to bylo jediné místo, kde jsem to byla opravdu já. To, že pro mě divadlo mělo takový význam, jsem zjistila, až když jsem divadlo neměla. To bylo při přechodu na střední. Naučená pravidla najednou nefungovala. Zároveň se mi nedařilo naplňovat očekávání okolí. Musela jsem překopat ta pravidla, která jsem do teď měla. Právě změna pravidel, související s přechodem na střední, byl nejchaotičtější moment mého života a v tu chvíli jsem měla vyhledat odbornou pomoc. Neudělala jsem to a mělo to fatální následky. Začala jsem sama na sebe být přísná, abych měla jen trochu pocit, že splňuji očekávání. Začal mě uspokojovat pocit hladu a s tím související restrikce, které jsem si v jídle nastavila. Dávalo mi to pocit kontroly a úbytek váhy mě ujišťoval, že můj systém funguje. Dopadlo to ztrátou 25 kilo a zhroucením mého trávicího systému. Následoval několikadenní pobyt v nemocnici. Při opouštění nemocnice mi došlo, že to takhle dál nejde. Pomohli mi v tom i přicházející letní prázdniny, kdy se vám režim trochu uvolní a nejste svázáni povinnostmi. Taky jsem se začala věnovat dalšímu životnímu kroku, kterým pro mě byl roční pobyt v zahraničí. Tam jsem konečně začala žít, a ne jen hloupě přežívat. V tuhle chvíli jsem už na 90 procent v pohodě, ale jak víme, nežijeme v ideálním světě, a dál, než na těch 90 procent, už to nepůjde. 

– Naty

Již od útlého věku jsem trpěl různými zdravotními problémy, včetně duševních. Jako mnoho dětí v tomto věku jsem měl problémy s vyslovováním, a proto jsem začal navštěvovat logopeda. Tato sezení mi začala velmi rychle pomáhat a má výslovnost se zlepšovala. Tento odborník mi však, kromě řečových vad, diagnostikoval také obsedantně-kompulzivní poruchu a předčasnou vyspělost. Obě tyto diagnózy se postupně začaly projevovat. V šesti letech jsem se vyjadřoval jako dvanáctileté děti a má obsedance se začala stupňovat zejména po nástupu do třetí třídy, kdy jsem si např. myl ruce dvacetkrát denně. Zhruba v sedmi letech jsem začal trpět bolestmi hlavy, ale časem jsem si zvykl. Kvůli své předčasné vyspělosti jsem si brzo uvědomil, že jsem gay. Bohužel mí spolužáci se to dozvěděli náhodou, protože jsem se omylem prořekl, a doma jsem to taky neoznámil úplně nejlepší formou. Bylo to velmi těžké, protože jsem měl obavy, jak na tento fakt bude reagovat okolí, když jej o mě věděli už od tak útlého věku. Bohužel tyto obavy se naplnily a musel jsem snášet posměšky, i šikanu. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem se ve dvanácti letech pokusil o sebevraždu. Ten skutek jsem zvažoval roky a už mě to tak psychicky vyčerpávalo, že jsem se nakonec rozhodl skočit pod vlak. Na poslední chvíli jsem však uskočil a doma jsem se po dlouhé debatě svěřil rodičům. Je to samozřejmě zasáhlo a hned druhý den jsem navštívil psychiatra. Byla mi nasazena antidepresiva, která však nezabírala. Souviselo to s mými bolestmi hlavy, které trvaly šest let. Bohužel se tak zesilovaly, že jsem nakonec navštívil neurologa a na magnetické rezonanci mi byla odhalena cysta na mozku. Byla pravděpodobně vrozená a také příčinou mých duševních problémů, kdy ovlivňovala nejen mé chování, ale také vyjadřování a myšlení. Absolvoval jsem dvouhodinovou operaci, a kvůli odstranění cysty jsem se musel znovu naučit různé věci, pochopit sám sebe a uvědomit si, co se změnilo. Se svou orientací jsem byl už dávno smířený a nestyděl jsem se za ni. Naopak jsem hrdý, že můj život se alespoň trochu odlišuje od ostatních. V té době jsem již definitivně dospěl a pomalu si přestal rozumět se svými vrstevníky. Ukončil jsem základní školu a přestal se stýkat se svými bývalými spolužáky, můj život získal svůj směr. Bohužel v posledním roce, nejen kvůli pandemii, se mi začaly vracet podobné stavy, jako před sedmi lety. Teď jsem ale dospělý, a tak jsem si našel psychiatra, který mi díky antidepresivům a lékům na spaní pomáhá přečkat nejen tuto nelehkou dobu, ale také depresivní stavy. Chtěl bych říci, že svěřit se se svými problémy jak rodině, tak odborníkovi, není nic, za co by se měl člověk stydět. Antidepresiva nejsou jedinou cestou, jak zvládat stres či špatné nálady, ale ve složitějších stavech je to celkem rychlá cesta k tomu, abyste opět mohli žít svůj život.

Jedná se o nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka. Jsou bezplatně poskytovány školou a školským zařízením.

Podpůrná opatření jsou dle organizační, pedagogické a finanční náročnosti členěna do pěti stupňů. 

Podpůrná opatření prvního stupně lze uplatnit u žáků i bez doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ) na základě školou vypracovaného plánu pedagogické podpory (PPPL) pro daného žáka. V případě opatření vyšších stupňů je pro jejich uplatnění potřeba doporučení ŠPZ. ŠPZ doporučuje opatření druhého až pátého stupně, pokud dojde k závěru, že dosavadní podpůrná opatření nebyla dostatečná pro naplňování vzdělávacích možností žáka. 

Mezi podpůrná opatření se řadí například stanovování odlišných časových limitů pro činnosti, různé metody hodnocení, obohacování učiva a úprava v dílčích oblastech, u žáků s odlišným mateřským jazykem speciální přidaná výuka českého jazyka, sdílený asistent pedagoga, přepisovatel pro neslyšící nebo například pedagogický pracovník po celou dobu výuky

Mezi nejčastější důvody speciálních vzdělávacích potřeb žáků patří například jejich zdravotní stav nebo zdravotní postižení, vady řeči, specifické poruchy učení, pozornosti a chování, odlišné kulturní a životní podmínky, odlišný mateřský jazyk (resp. není jím čeština). Mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se řadí také nadaní a mimořádně nadaní studenti s přidruženými speciálními vzdělávacími potřebami (nikoliv však pouze nadaní nebo mimořádně nadaní studenti). 

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

Každý žák v ČR má právo na kvalitní vzdělání, avšak u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kterých navštěvuje české střední školy téměř 30 000, nelze tohoto výsledku dosáhnout bez tzv. podpůrných či vyrovnávacích opatření. Ta pomáhají zmírnit žákovy problémy, či je dokonce vymýtit úplně, je však zapotřebí začít poskytovat tato opatření co nejrychleji.

Žákům s některými typy SVP však legislativa znesnadňuje přístup k podpůrným opatřením. Jedná se například o žáky se sociálním znevýhodněním, v jejichž případě neexistují žádné diagnostické nástroje, které by určily problémy ve vzdělávání způsobené právě sociálním znevýhodněním.

Poměrně velkou skupinu žáků s přístupem k nedostatečným opatřením tvoří žáci trpící chronickým či dlouhodobým onemocněním. MŠMT je klasifikuje pouze jako zdravotně znevýhodněné, a tudíž mají přístup pouze k vyrovnávacím opatřením, která však nejsou dotována od státu, a proto často nebývají vůbec poskytována. Proto je zapotřebí provést změny v současné legislativě tak, aby měli k podpůrným opatřením přístup žáci, kteří je opravdu potřebují.

Integrace studentů z cizích zemí

Ve školním roce 2019/2020 se na středních školách v ČR vzdělávalo 9 496 cizinců, což odpovídá přibližně 2 % všech žáků SŠ, avšak v roce 2019 pobývalo na českém území 20 726 cizinců ve věku 15 – 19 let. Z toho vyplývá, že přes 11 tisíc mladých cizinců ve věku docházky na SŠ není do vzdělávacího systému vůbec zapojeno.

Ačkoli žáci-cizinci mají stejné povinnosti jako jejich čeští vrstevníci, neznalost jazyka a prostředí jim tuto fázi jejich života výrazně komplikuje.Žáci z cizích zemí tedy čelí navíc bariérám a překážkám, které jsou zejména spjaty s odlišným mateřským jazykem a kulturou, např. pochopení českého vzdělávacího systému, neporozumění výkladu ve výuce, závěrečná maturitní zkouška a mnoho dalších věcí.

Neúspěšná nebo nedostatečná integrace žáků-cizinců často vede k nedostatku podpory ve škole, dosahování horších výsledků, předčasnému ukončení vzdělávací dráhy kvůli nedostatku motivace a projevu exkluze či jakékoliv formě diskriminace.

Podpora studentů se SVP v době distanční výuky

Děti se speciálními vzdělávacími potřebami vyžadují individuální přístup, což může být pro mnohé rodiče v době distanční výuky překážkou, neboť  jejich vzdělávání je specifické a pro jejich rodiče výrazně obtížnější. Mimo jiné mohou z nejrůznějších důvodů scházet potřebné kompetence, pomůcky či technické vybavení. Ve „skutečné“ škole je mají od učitele, asistenta pedagoga, případně i od spolužáků. Při domácím vzdělávání to vyžadují také. Tlakem na výstupy a výkon jen ještě více prohlubujeme rozdíly mezi dětmi z různého socioekonomického prostředí a s různými speciálními vzdělávacími potřebami.

Dle Metodických doporučení pro vzdělávání distančním způsobem MŠMT ze dne 23. 9. 2020 mají žáci speciálními vzdělávacími potřebami nárok na poskytování podpůrných opatření školou a školským poradenským zařízením i při distančním způsobu vzdělávání.

Mezi takováto opatření patří pak například úprava obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání, v úpravě očekávaných výstupů vzdělávání nebo také využití asistenta pedagoga, dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka nebo přepisovatele pro neslyšící.

Učitel má vždy, zvláště pak v době distanční výuky, zohledňovat individuální možnosti žáka a jeho rodiny, důležitá je hlavně komunikace, hodnocení snahy žáků a maximální podpora rodičů.

Průběžná formativní zpětná vazba může významným způsobem podpořit motivaci žáka k učení, a proto je u žáků se SVP výrazně doporučováno.

V ČR je velké množství studentů se SVP, přinášíme tedy 3 potřeby systému pro dostatečné naplňování speciálních vzdělávacích potřeb žáků:

1. I žáci se sociálním znevýhodněním a žáci s dlouhodobým či chronickým onemocněním mají právo na potřebná bezplatná podpůrná opatření. Často se tak neděje, ale toto právo musí být naplňováno, aby se jim dostávalo kvalitního vzdělání.
2. Vzdělání je jedním ze základních podmínek pro úspěšné naplňování integračního procesu. Jestliže tedy chceme, aby náš vzdělávací systém byl rovný a spravedlivý, musíme ho potřebám žáků-cizinců také přizpůsobit, aby vedl k porozumění jazykovému i kulturnímu.
3. Pro žáky se SVP je distanční výuka velmi náročná, a je tak kladen velký tlak na žáka a jeho rodiče, kterým většinou chybí kompetence, které nese učitel. Proto apelujeme na školy, aby se učitelé drželi metodických doporučení MŠMT.