Jsme přesvědčeni, že ministerstvo školství by mělo činit kroky ke zlepšování kvality a finanční a místní dostupnosti potravin a nápojů ve školách. Proto navrhujeme, aby stát dotoval nad rámec obědu také i snídaně a svačiny, např. prostřednictvím školních jídelen. Hustá síť školní jídelen a již existujíci systém dotovaných obědů přirozeně nabízí možnost zavedení snídaní i svačin, u nichž by bylo možné zajistit jak nutriční vyváženost, tak cenovou dostupnost.

Toto stanovisko navazuje na naši kampaň otevřeného dopisu k pamlskové vyhlášce.

Approaches to Evaluating Teacher Effectiveness: A Research Synthesis

Laura Goe, Ph.D. Courtney Bell, Ph.D. Olivia Little. Celý dokument.

Improving Teacher Evaluation Systems: Making the Most of Multiple Measures

(Kapitola 7) Jason A. Grissom, Peter Youngs. Celý dokument.

Česká středoškolská unie připravovaný zákon hodnotí pozitivně, zejména pak důraz na seberozvoj učitele, ale upozorňuje na vyjmutí žáků z celého procesu hodnocení zlepšování učitelů. “Podporujeme, aby učitelské platy rostly na slibovaných 130 % průměrného platu a navyšovaly se dále v kariérním řádu, to je základ. Také další vzdělávání učitelů ve svém oboru a didaktice by mělo být hlavním požadavkem pro kariérní řád, přesně jak ministerstvo navrhuje. Chybu ale vidíme v tom, že do hodnocení učitele před komisí pro kariérní postup se nedostanou názory žáků. Pedagog se tak může zlepšovat jen na papíře a v samotné výuce nic neměnit,” říká Štěpán Kment, předseda České středoškolské unie.

Způsobů, jak středoškoláci mohou hodnotit svou školu, vyučování a školské služby, je několik. Některé školy nabízí žákům anonymní evaluaci, nebo ji dokonce připravují ve spolupráci s žákovskými samosprávami, které hlas žáků na škole posilují. “Není pravdou, že by žáci neuměli konstruktivně ohodotit své vyučující a poskytnout jim kvalitní zpětnou vazbu. Naopak je klíčové, aby žáci mohli do svého vzdělávání mluvit a jejich hlas měl význam,” zdůrazňuje Lenka Štěpánová, 1. místopředsedkyně ČSU.

Vyučování na středních školách již desítky let neprochází výraznějšími změnami, na což Česká středoškolská unie pravidelně upozorňuje. Aktuální návrh zákona dává možnost poměry ve třídách modernizovat, ale musí obsáhnout také žákovskou zpětnou vazbu. “Pokud chceme omezit frontální způsob výuky, časté učení nazpaměť a malou komunikaci učitele se svými studenty, musí žáci mít možnost se k učiteli smysluplným způsobem vyjádřit a vědět, že jejich názory jsou zohledněny právě při kariérním postupu daného učitele,” uzavírá Štěpán Kment.

Novela zavádějící kariérní řád stanoví pro učitele tři kariérní stupně od dalšího školního roku. Do prvního učitel vstupuje automaticky a má za úkol se s podporou svého tzv. uvádějícího učitele profesně rozvíjet a dále sebevzdělávat po dobu 2 let. Pro postup do vyšších kariérních stupňů musí pedagog na hodnotícím pohovoru obhájit svoji práci, vlastní rozvoj a kvalitu výkonu profese učitele před komisí, která poté hlasuje, zda učitele do dalšího stupně povýší. Škola také určuje vlastní požadavky pro rozvoj pedagoga. Ty se spolu s předepsanými zkombinují a vytvoří tak osobní plán profesního rozvoje zakládajícím se na pokračujícím sebevzdělávání.

Zastáváme názor, že máme-li jednotnou státní maturitní zkoušku pro více oborů, její úroveň musí být spravedlivě nastavena tak, aby ji byl schopen zvládnout kdokoliv z množiny testovaných stejně . Jestliže však test obsahuje úlohy, o kterých je předem známo, že je zvládne jedna část maturantů lépe než jiná, je tím porušen předpoklad rovných podmínek pro všechny testované napříč obory, na kterých společná část maturitní zkoušky staví. Pro rozlišovací složku existuje povinná školní část, v níž je testována obtížnost stanovená jednotlivými obory a školami.

Kvůli oběma zmíněným událostem adresujeme dopis ministryni, kde ji prosíme o vysvětlení a nastavení rovných podmínek u maturit do budoucna.

V této věci nám byl paní ministryní Valachovou adresován dopis odkazující na zveřejněná data. Ta jsou nyní pro rok 2016 dostupná zde. I nadále budeme žádat o zveřejňování takto podrobných statistik v dalších letech.

Díky odtajněným datům můžeme hledat úlohy, které činily studentům problémy, a analyzovat je. Statistiky zkoumal a přehledně publikoval s komentářem např. pan Botlík ve svém příspěvku.

Ačkoliv Česká středoškolská unie nedávno vyjednala vyučování matematiky ve skupinách, nestačí to podle jejích představitelů k zavádění povinné maturity z tohoto předmětu. “Nejdříve se musí prokazatelně zlepšit výuka matematiky, až poté lze uvažovat o zavedení z ní povinné maturity. Ministerstvo školství, aniž by systematičtěji pracovalo na vylepšeních, rozehrává nebezpečnou hru s budoucími maturanty,” tvrdí Štěpán Kment, předseda unie.

Zatímco ještě v roce 2013 si matematiku zvolilo 39 % studentů, letos se počet snížil na 25 %, a to při zachování neúspěšnost dodnes zhruba 20-24 %. Ministerstvo školství, motivované snahou průmyslníků pozvednout zájem o technické obory, se podle středoškoláků však vydává směrem vysokého počtu propadlíků. “Už nyní vidíme, že se žáci matice vyhýbají a nezlepšují se v ní. Apelujeme tedy na poslance, aby byli zdrženliví, nehlasovali pro novelu školského zákona a předešli tak v budoucnu masivnějšímu počtu neúspěšných maturantů,” říká Lenka Štěpánová, 1. místopředsedkyně České středoškolské unie.

Středoškoláci již dříve upozorňovali, že zavádění maturit z matematiky se dělo pod vlivem Svazu průmyslu a dopravy, významné zájmové organizace zaměstnavatelů. Exministr školství Chládek vyhověl jejich požadavku, nepřipravil však již žádná zlepšení výuky tohoto předmětu. “Požadavek průmyslníků je z jejich strany legitimní, ministerstvo školství ale mělo připravit koncepční řešení, které reálně zhodnotí připravenost studentů,” doplňuje Štěpán Kment.

Česká středoškolská unie je studentským spolkem sdružujícím žáky z více než 140 středních škol v ČR. O vzdělávací politice vede aktivní dialog s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy či poslanci školského výboru Poslanecké sněmovny. Jako svůj cíl si po vzoru evropských středoškolských unií vytkla zastřešovat, hájit a prosazovat zájmy středoškoláků.

Přestože středoškolští studenti nehráli při událostech v roce 1939 a 1989 tak významnou roli jako jejich starší kolegové, jé záhodno mluvit o studentském hlase jako o celku obou zmíněných skupin. Právě během středoškolského studia se významně formují občanské postoje a hodnotové zakotvení, které se později během studia může rozvíjet. Je klíčové posilovat základy liberální demokracie a pozitivní vztah ke svobodám, které máme dnes zejména zásluhou projevů studentského hlasu v minulosti.

Zde naleznete Usnesení Předsednictva Studentské komory Rady vysokých škol k zakotvení Mezinárodního dne studentstva v názvu státního svátku dne 17. listopadu.

“Oceňujeme přístup paní ministryně, která souhlasila s naším návrhem a přispěla tak ke zlepšení výuky matematiky na středních školách. Předmět vyučovaný v menších skupinách totiž umožňuje učiteli lépe vysvětlit látku, přizpůsobit tempo žákům a pomáhá otevřít prostor pro dotazy. To je vzhledem k blížícím se povinným maturitám z matematiky potřeba,” říká Štěpán Kment, předseda České středoškolské unie.

Podle místopředsedkyně České středoškolské unie Lenky Štěpánové není současná forma výuky matematiky vyhovující: “Když sedíte ve třídě a posloucháte výklad předmětu, který se má zaměřovat na logiku, nejste vlivem dalších pár desítek spolužáků veden k dialogu s vyučujícím. Ve snaze nezdržovat ostatní se ve chvíli, kdy něco nechápete, raději nezeptáte a pak snadno ztratíte nit. U matiky, kde na sebe látka navazuje, je to o to snazší.”

—
Česká středoškolská unie je studentským spolkem sdružujícím žáky z více než 140 středních škol v ČR. O vzdělávací politice vede aktivní dialog s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy či poslanci školského výboru Poslanecké sněmovny. Jako svůj cíl si po vzoru evropských středoškolských unií vytkla zastřešovat, hájit a prosazovat zájmy středoškoláků.

„Plat je důležitou motivací pro většinu zaměstnanců, ať už ve školství či kdekoliv jinde. Není na místě automaticky očekávat kvalitní a dobře odvedenou práci a zároveň ignorovat potřeby učitelů. V praxi se stává, že si učitel bere ještě další pracovní úvazky a nemá pak na své žáky příliš času mimo vyučování. Pokud dosáhneme důstojného finančního ohodnocení, budeme o krok blíže stavu, v němž ve školství budou pracovat i oborové kapacity, které však dosud volily kvůli platu jiné zaměstnání,” doplňuje 1. místopředsedkyně Lenka Štěpánová.

„Oceňujeme, že se k růstu platů učitelů z dlouhodobého hlediska staví kladně také Ministerstvo školství a doufáme, že tato iniciativa bude mít reálný dopad a nakonec bude dosažen i dlouhodobý cíl školských odborů. Podle něj by učitelé měli pobírat 130 procent průměrné mzdy,” uzavírá Štěpán Kment.