———————————————————————————————————————–

Je lepší se učit pouze na jednom konkrétním místě nebo je výhodnější střídat místa, kde se učíme?

Někteří učitelé nám přesvědčivě říkají, ať si pro učení vyhradíme jedno jediné místo, jiní nás zase nabádají k opaku. Každý tábor svoje doporučení odůvodňuje rozdílný argumenty. Zastánci učení se na jednom místě říkají, že je to výhodnější, protože si dané místo spojíme s učením, a tak pro nás bude snazší se soustředit, a také se k učení namotivovat. Kromě toho si můžeme místo vyladit a uzpůsobit, aby nás nemohlo nic vyrušovat. Obhájci různých míst tvrdí, že učení bude takhle daleko záživnější, a proto efektivnější.

Jaká je tedy pravda? Učit se raději na jednom místě nebo místa střídat?

Jmenuju se Honza Kohut a už 6 let se na svých stránkách jakserychlenaucit.cz zabývám tématikou efektivního a rychlého učení. V článku vám na tuhle otázku odpovím, a zároveň se s vámi podělím o postup, který vám pomůže si vzpomenout, když máte u písemky nebo třeba u maturity okno.

Požádejme vědu o pomoc

Psychologové na Michiganské univerzitě rozdělili studenty do dvou skupin. První skupinka se učila seznam 40 slov dvakrát v jedné a téže místnosti, zbylí studenti se učili totožný seznam slov, ale pokaždé v jiné místnosti. Následně byli účastníci testováni v učebně, ve které se předtím ani jednou neučili. Ačkoliv strávili studenti obou skupin studiem stejné množství času, ti, kteří se učili pokaždé jinde, si zapamatovali o 21 % informací více, než studenti učící se dvakrát na jednom místě!

Ačkoliv se to nezdá, východnější je se učit na více místech! Než, abych popisoval další podobné experimenty, vysvětlíme si, proč si studenti, kteří se učili na různých místech, vedli lépe, a hlavně popíšu, jak toho můžete snadno využít ve svůj prospěch.

Mozek jako foťák

Nové informace se učíme na principu asociací, tj. propojování informací mezi sebou. Čím více propojení mezi novou informací a těmi stávajícími v paměti vytvoříte, tím silněji si daný kousek vědomosti zapamatujete. Kdybych to měl vyjádřit ještě jednodušeji, učení neprobíhá v izolaci.

Tohle jste už zřejmě věděli. Většině lidem však nedochází, že asociace si nevytváříme jen mezi informacemi. To, co vložíme do paměti si spojujeme také s veškerým kontextem a smyslovými vjemy. Možná se vám to už někdy stalo, specifická vůně odstartovala dávnou vzpomínku. Nebo jste se procházeli kolem nějakého místa a najednou si vzpomněli na historku, o které jste už roky nepřemýšleli. Specifická vůně nebo konkrétní místo totiž aktivovalo neuronové spojení napojené na danou informaci. Ještě jednou to zopakuji, informace, které si ukládáme do mozku si nespojujeme jenom s informacemi, ale rovněž s veškerým kontextem souvisejícím s učením (vůně, nálada, místa atd…).

Tento fenomén byl poměrně rozsáhle testován ve studiích. Pokud se účastníci studie učili slovíčka při jízdě na rotopedu, dosáhli při testu lepších výsledků, když znovu jeli na rotopedu (jelikož při učení a testování měli aktivována stejná neuronová spojení, a ta jim pomohla se k informacím dostat. Když jenom seděli, nemohli aktivovat tolik propojení, proto byly výsledky horší). Jakmile se účastníci učili pod vodou, lepších výsledků u testů dosáhli v případě, že byli testováni znovu pod vodou, nikoliv v běžné učebně. To stejné platí, pokud se účastníci učili pod vlivem drog.

Rád říkám, že náš mozek funguje tak trochu jako foťák. Pokaždé, když se něco naučíme, v našem mozku se pomyslně zmáčkne spoušť a společně s danou informací se do paměti vloží i veškerý kontext, který s učením souvisel, nejsou to jenom související informace, ale právě i místo, kde jste se učili, vůně, nálada, nebo třeba vaše oblečení.

Jakmile si máte později vzpomenout, například u písemky nebo u maturity, musíte v mozku aktivovat neuronová spojení, která vás dovedou ke konkrétní informaci. Čím více spojení k informaci vede, tím větší šance, že si u písemky nebo maturity vzpomenete.

A právě proto je vhodné se učit na různých místech. Když zmáčknete vaši pomyslnou spoušť na více místech, v různých stavech a kontextech, neuronová síť bude daleko hustší. Při každém učení se vytvoří dodatečná spojení, k dané informaci vás může dovést více různých cest. Naopak pokud “mačkáte” vaši spoušť stále na totožném místě, nevytváříte dodatečné propojení (informace si dokola propojujete se stejným kontextem). Kromě toho, pokud se učíte na jednom místě, stáváte se závislými na kontextu, tzn. na informace si dokáže velmi dobře vzpomenout na místě, kde jste se učili, ale na jiných místech s tím můžete mít velké problémy (viz studie výše: jízda na rotopedu, učení se pod vodou).

Praktická rada je myslím jasná. Až se budete učit na nějakou větší písemku nebo na maturitu, střídejte místa, kde se učíte. V ideálním případě si vyhraďte jedno hlavní místo pro učení, na kterém se budete učit zhruba 60 % času, zbytek času se učte jinde.

Ať se můžete inspirovat, dá se učit v jiné místnosti u vás doma, učit se můžete i při jízdě MHD (například kartičky v aplikaci Anki), v knihovně, v kavárnách, venku, u kamarádů (můžete se navzájem zkoušet) nebo ve škole.

Některé z vás po přečtení studií o rotopedech a učení se pod vodou možná napadlo, že vůbec nejvýhodnější bude, když se budete učit na stejném místě, kde píšete písemku. Jelikož na daném místě se aktivují mozková spojení, která byla aktivní i při učení, a tudíž bude snazší si vzpomenout. Avšak studie tohle nedoporučují. Studenti, kteří se učili půl roku na stejném místě, a následně ve stejné učebně psali velkou písemku, neměli o nic lepší výsledky než ti, kteří písemku psali jinde.

Jak si vzpomenout, když mám okno?

Na první pohled se zdá, že tahle část vůbec nesouvisí s předchozími řádky, ale čtěte pozorně a uvidíte, že tomu tak není.

Okno chápu jako stav, kdy si nejsme schopni vzpomenout, i když víme, že jsme se danou informaci učili a uměli ji. Okno nastává tehdy, když nejsme schopni aktivovat dostatek mozkových spojení, které nás mohou k informaci dovést, tzv. selhání vybavení.

Abychom okno porazili, pomůže nám naše přirovnání paměti k foťáku. Pamatujete si, že při učení si nepropojujeme informace jenom s informacemi, ale i s místy, stavy a vůněmi? Pokud si představíte místo, kde jste se učili, vzpomenete si na svou náladu a informace, které jste se učili předtím a potom, v paměti aktivujete dodatečná mozková spojení, která byla aktivní v době učení, a to zvýší pravděpodobnost toho, že si vzpomenete. Čím více spojení aktivujete, tím větší šance, že odpověď už nebudete mít jenom na jazyku.

Na přesně tohle přišli vědci v dalším experimentu, o kterém vám řeknu. Studenti měli za úkol nastudovat 80 slovíček, následně byli rozděleni do 3 skupin. První psali test v místnosti, kde se učili, další v úplně jiné místnosti. Skupinka, která byla testována na stejné místě, měla daleko lepší výsledky (důvod: při testu byla automaticky aktivována stejná mozková spojení jako při učení; účastníci v druhé místnosti tenhle luxus neměli). Třetí skupinka byla rovněž v odlišné místnosti, nicméně byli nabádáni k tomu, aby si představili místnost, kde se slovíčka učili. Jejich výsledky byly téměř identické jako u první skupiny (představy aktivovala mozková spojení, a tak si byli schopni vzpomenout na více správných odpovědí).

Když si nemůžete vzpomenout, několikrát se zhluboka nadechněte, zavřete oči a co možná nejbarvitěji si představte naprosto všechno, co s učením souviselo, ať už je to místnost, kde jste se učili, vaše nálada, oblečení, které jste měli na sobě, vůni, a také informace, které s tématem souvisejí, ale i informace, jež jste se učili předtím a potom. To všechno aktivuje dodatečná propojení, čímž maximalizujete šance, že si rozpomenete.

Věřím, že se vám tento článek líbil. Kdybyste chtěli proniknout do tématiky efektivního a rychlého učení více, rozhodně navštivte moje webové stránky: jakserychlenaucit.cz, na kterých se studenty sdílím ověřené vědecké principy a postupy, jak se správně učit.

Pro začátek vám doporučuji tyto články:

• 10 vědecky ověřených tipů, jak se efektivně učit
• Nejdůležitější metoda efektivního učení
• Jak se soustředit bez vyrušování.

V mém kurzu Jak udělat maturitu zase sdílím návod krok za krokem, jak se co možná nejefektivněji připravovat na maturitu. Dovzíte se, kdy je nejvýhodnější s učením začít, jak se efektivně učit maturitní otázky nebo jak se účinně připravovat na slohovky nebo didakťáky.

Úvod

Během posledního volebního období byla klíčovou strategií pro školství Strategie 2020+. Zkoumali jsme jak se vládě dařilo strategii naplňovat a jakých cílů za poslední volební období dosáhli. 

Naplňování strategie zásadně ovlivnila pandemie a určitá témata se v žebříčku priorit posunulo níže. Samotné školství se během pandemie dostalo nahoru v prioritách vlády několikrát. 

Které strany se vlastně ve sněmovně v posledním volebním období objevily?

ANO

ČSSD

Piráti

ODS

TOP09

Trikolora

KDU-ČSL

SPD

Platy učitelů

Hrubý plat učitelů loni vzrostl na 44 202Kč. V meziročním srovnání si polepšili o 10,2 procenta což je sice pomalejší růst než v roce minulém, stejně ale hrubý plat učitelů vzrostl za poslední volební období více než kdykoliv předtím. Od roku 2017 vzrostl hrubý plat o 40,1.

Podobného polepšení na finančním ohodnocení se dočkali i nepedagogičtí pracovníci. Proti předchozímu roku si polepšili o 13 procent a ve srovnání s rokem 2017 jejich hrubý plat vzrostl o 40,6 procenta.

Na růstu platu učitelů se ve sněmovně shodli všechny politické strany a hnutí. Je to jeden z kroků k vyšší atraktivitě učitelského povolání, čímž vláda cílí na srovnávání regionálních nerovností.

Plat učitelů se liší podle délky jejich praxe. Strany jako ODS chtějí tento rozdíl srovnat a platy rozdělovat spíše podle výsledků než podle délky praxe. KSČM tvrdí, že je třeba nástupní plat absolventů nastavit tak, aby absolventi pedagogických fakult nedocházelo do jiných oborů

Školné na vysokých školách

TOP09 a ODS vidí vzdělání jako nejlepší investici do budoucna a jeden z bodů v programu pro školství z roku 2017 měly i školné na vysokých škol, což by podle nich napomohlo zvednout prestiž českým vysokým školám. V rámci toho navrhovali zavedení systému chytrých půjček pro studenty podle vzoru Velké Británie.

Tento návrh se ve sněmovně nakonec prosadit nepodařilo. Odporuje to klíčovém dokumentu pro školství Strategii 2020+, která má za cíl snižování nerovností ve školství. Při zavedení školného hrozí, že by se socioekonomické nerovnosti prohloubili. Zásadně proti tomuto návrhu byli strany ANO, ČSSD, Piráti. Ostatní strany se aktivně nevyjadřovaly.

Revize RVP a modernizace školství

To, že RVP potřebuje revizi se shodnou všechny strany. Každá vládní strana ovšem prosazuje trochu jiné změny v RVP a to způsobilo několik neshod mezi školským výborem a ministerstvem školství. Kvůli kterým revize stagnuje na jednom místě. Od roku 2017 se povedlo navrhnout revizi v oblasti ICT a na dalších úpravách se pracuje. 

Za obecný cíl v budoucnosti se považuje celkové proškrtání některých částí RVP. Prostor tím získaný může sloužit k rozšíření částí o finanční a mediální gramotnosti, kritickému myšlení, práci s informacemi, IT a dalších nutných částí rozvíjející kompetence nezbytné pro život v 21. století. 

Piráti k tomu také dodali, že není třeba kvůli tomu zařazovat do RVP zcela nové předměty, nýbrž prolnout tyto inovativní části do každého již vyučovaného předmětu.

Atraktivita učitelské pozice

Učitelů je na školách nedostatek, zejména co se prvního stupně základní školy a technických či matematicko-fyzikálních oborů týče. 

Jedním z kroků jak to chce vláda provést je právě i již zmiňovaný nárůst platového ohodnocení. Mezi další kroky patří třeba revize výuky na pedagogických fakultách. Revize výuky na pedagogických fakultách je zdlouhavý proces a za poslední volební období se v něm převratné změny neděly. Platy ale vzrostly (viz část “Platy učitelů”)

Vládě se podařilo počet pedagogických pracovníků za poslední 4 roky nepatrně zvednout a to asi o 3 %.

Snižování nerovností

• Financování školství – V otázce financování se aktuálně pracuje na Reformě financování regionálního školství. Reforma má za cíl narovnat systém rozdělování peněz a zjednodušit ekonomickou administrativu. Reforma odstartovala 1. ledna 2019 od té doby se ji daří celkem úspěšně implementovat a studenti na školách v zapadlejších regionech by měli mít přístup ke stejným prostředkům, jako třeba studenti v Praze. 

• Za prosazením této reformy stály především strany ČSSD, Piráti a ANO, které ji považují za klíčový krok k rovnějšímu vzdělání.
• Proti stály a stojí ODS

• Inkluzivní vzdělání – Neboli proces, jehož snahou je nastavení takového systému vzdělání, který umožňuje všem dětem, nehledě na jejich handicap či socioekonomickou situaci, navštěvovat školu ideálně v místě jejich bydliště. Inkluzivní vzdělání je vlastně dalším krokem k úspěšnému srovnání českého školství.

• U inkluzivního vzdělání už ale nepanuje taková mezistranická shoda jako u jiných témat českého školství. Jako nešťastně nastavenou ji považuje SPD a KSČM se staví jasně proti inkluzi.
• Ostatní strany to hodnotí pozitivně, nebo neutrálně.

Učňovské obory

Učňovské obory se dlouhodobě potýkají s malým zájmem mezi studenty. RVP pro odborné školy jsou velmi zastaralé a odpovídá tomu i výuka na školách. Školy často nemají ani dostatek kvalitních pedagogů. 

Především strany KSČM a SPD usilují o zatraktivnění těchto oborů. SPD ve svém programu pro školství zmiňuje, že chce odborné školy především ty s technickým zaměřením finančně podpořit.  

Finančně chtěli odborné střední školy podpořit i ČSSD, KDU-ČSL a ODS. 

Téma šlo ale stranou kvůli pandemii

Maturita z matematiky

Kolem povinné maturity z matematiky panovaly dlouhé diskuze a rozpolcená nebyla jenom sněmovna, ale dokonce, ani jednotlivé politické strany se nedokázali uvnitř dohodnout. 

Dle rozhodnutí poslanecké sněmovny měla být povinná maturita z matematiky zavedena od šk. roku 2020/2021 pro gymnázia a o rok později pro všechny ostatní střední školy. Nicméně nakonec byla v dubnu 2020 zrušena. Původním důvodem pro zavedení této povinné části bylo podle klíčového dokumentu pro školství Strategie 2020+ snižování nerovností. Zavedením této části mělo české školství docílit posílení společných prvků v oborech středního vzdělání.

Ministr školství, Robert Plaga stál v této otázce proti a argumentoval tím, že nejdříve je třeba změnit systém výuku matematiky. Návrh na zrušení povinné maturity z matematiky podali Piráti. Hnutí STAN bylo připraveno tento návrh podpořit. Stejný názor sdílela i TOP09 a KDU-ČSL. Proti zavedení stáli také jiné organizace zabývající se školstvím jako třeba Eduin, nebo i my jako Česká středoškolská unie svojí kampaní MaturMat.

ANO (bez Plagy) mělo kolem této otázky vnitřní neshodu. Nakonec se ale postavili na stranu pro zavedení povinné maturity z matematiky a Pavel Juříčka, který se za ANO k této problematice vyjadřoval zmínil, že nevidí jako problém kdyby kvůli této změně třetina nebo pětina středoškoláků neodmaturovala. Stejný názor potom sdílela ODS a Trikolora. KSČM se zavedením této části nemělo problém, jen zdůraznili obavy z toho, že studenti nestačí látku probrat dostatečně.

Digitální školství

Jaké jsou cíle strategie digitálního vzdělávání?

SDV formuluje tři prioritní cíle:

• otevřít vzdělávání novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií,
• zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi,
• rozvíjet informatické myšlení žáků.

Mezi hlavní kroky v této oblasti se považuje revize části RVP ICT. Podle Pirátů, TOP09 je ale také třeba se zaměřit na digitální kompetence učitelů, kteří si často neví rady a to nejen při distanční výuce, nýbrž i při výuce prezenční. Ostatní strany se vyjádřili neutrálně.

Distanční výuka

Distanční výuka je něco, s čím se české školství ještě vypořádávat nemuselo. S touto novou situací jsme se poprvé setkali v březnu 2020 s předpokladem, že žáci se po 14 dnech vrátí do škol. Situace se ale nezlepšovala a určité skupiny studentů zůstali doma až do května. Posouvali se termíny přijímaček a maturit. 

Již po tomto období bylo možné zaznamenat prohlubování nerovností ve školství. Školství tak bylo poprvé v historii více pod taktovkou ministerstva zdravotnictví než ministerstva školství. 

Tohle se mělo na začátku školního roku 2020/2021 změnit. Místo toho se školy zavřely již na konci září a neexistoval žádný jasný plán toho kdy se do školy studenti vrátí a za jakých podmínek. Zanedlouho na to vznikla tabulka PES, ve které byli podmínky otevření stručně popsané. Epidemiologická situace ale návratu do škol nepřála a jediné, čeho jsme se dočkali byla dvoutýdenní střídavá výuka před Vánocemi, která špatnou situaci v Česku podpořila a po novém roce studenti byli zase plně na distanční výuce. Doma studenti tentokrát zůstali až do konce května a do školy se vrátili těsně před koncem roku. MŠMT vydalo několik metodik, které zdůrazňovali, aby studenti dostali prostor k adaptaci zpět na školní prostředí, ale spoustu škol doporučení ignorovalo. Na spoustě škol se tedy opakoval prosincový scénář v rámci kterého bylo na studenty nahrnuto často nezvladatelné množství testů.

Během doby kdy byli školy zavřené, se distanční výuky neúčastnilo na 10 000 studentů. Což zásadním způsobem prohloubilo nerovnosti ve vzdělání. Problémy se neobjevovaly jen na straně studentů, ale taky na straně učitelů, kteří často neměli dostatečné digitální kompetence k tomu, aby distanční výuku vedli a zároveň při postupném návratu některých skupin studentů do škol měli problém zkombinovat prezenční a distanční vyučování.

Závěr

Klíčovou strategií pro školství byla v minulém volebním období strategie 2020+, která obsahuje 3 hlavní priority. Tou první je snižování nerovností ve vzdělání, druhou je podpora kvalitní výuky učitele a třetí je odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému. Strategie byla vládou schválena

V průběhu posledních 4 let se otevírala témata (viz text) právě z tohoto dokumentu u kterých politické strany a hnutí hledali kompromisy jak dosáhnout cílů, které jsou ve strategii popsané. 

Do procesu zlepšování školství podle již zmíněné strategie zasáhla pandemie Covidu-19 a nebylo tedy možné aby byl proces 100%. Hlavní pozornost se věnovala řešení aktuálně vznikajících situací (viz Distanční výuka) a naplňování slibů ze začátku volebního období šlo trochu stranou. U spousty stran, které kandidovali minulé volební období a kandidují i teď lze říct, že se jim školství v žebříčku priorit vyhouplo na přední příčky a v programech je zapracované i případné opakování situace distanční výuky.

Většina programů politických stran se odráží od vládou schváleného dokumentu pro vzdělávací politiku Strategie ČR 2030+, která je rozdělena na 2 strategické cíle:

1. Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život.
2. Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů.

K dosažení těchto cílů využívá Strategie 2030+ 5 strategických linií:

1. Proměna obsahu, způsobů a hodnocení vzdělávání
2. Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání
3. Podpora pedagogických pracovníků
4. Zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce
5. Zvýšení financování a zajištění jeho stability

Celou Strategii 2030+ najdeš ZDE

Jednotlivé strany a koalice nezapomínaly na školství ani ve svých programech. 

Koalice SPOLU ve svém programu představila tyto hlavní cíle ve vzdělání:

• Reformujeme rámcové vzdělávací programy.
• Budeme se soustředit na rozvoj gramotností a klíčových kompetencí. 
• Posílíme výuku dějin 20. století s důrazem na nedemokratické režimy a společenský extremismus.

Celou analýzu najdeš ZDE

Koalice PirSTAN má za cíle ve vzdělání následující body:

• Zajistíme, aby škola naučila každého žáka minimálně to, co bude určitě potřebovat: rozumět běžným textům, srozumitelně a přesvědčivě mluvit a psát. Dále znát obvyklé a užitečné vědomosti i v dalších předmětech, umět se správně rozhodovat, kriticky hodnotit informace, řešit praktické problémy. 
• Nadto škola nabídne každému žákovi možnost rozvíjet jeho další nadání a zájmy.

Celou analýzu najdeš ZDE

ČSSD se ke školství v programu postavila takto:

• Kritické myšlení, práce s informacemi, řešení problémů a dovednosti komunikace musí stát na relevantních znalostech. 
• Prosadíme navýšení počtu hodin tělesné výchovy ze současných dvou na tři hodiny týdně.

Celou analýzu najdeš ZDE

KSČM za své hlavní cíle v oblasti vzdělání považuje: 

• Vnitřně diferencovanou základní školu s jednotnými osnovami a ročníkovými výstupy.
• Výchovu dětí a mládeže k vlastenectví i ke zvládání krizových situací.

Celou analýzu najdeš ZDE

SPD ve svém programu uvádí tyto cíle v oblasti školství a vzdělání:

• Školství obecně musí vychovávat k vlastenectví a tradičním rodinným hodnotám. Odmítáme genderismus a novodobý neomarxismus.
• Ze školství je třeba odstranit vliv neziskových organizací s politickým programem, které zde provádí jednostrannou ideologizaci vzdělávacích programů.

Celou analýzu najdeš ZDE

Proč bych se měl/a jít očkovat?

• Díky očkování si lidské tělo vytváří imunitu proti onemocnění COVID-19. Ani po očkování sice nelze stoprocentně zaručit, že se člověk tímto onemocněním, zejména jeho mutacemi, nenakazí, ale očkování zajišťuje, že si člověk projde pouze lehkým či dokonce bezpříznakovým onemocněním.
• Očkovaní lidé chrání nejen sebe, ale i své blízké, a to zejména ty z rizikových skupin (prarodiče, lidé trpící závažným chronickým onemocněním), jelikož se u nich snižuje riziko nakažení a přenosu onemocnění na své okolí.
• Očkování je jedinou cestou, jak se může naše společnost vrátit zpět k běžnému životu včetně prezenční výuky na školách. I mnoho mimoškolních aktivit se bez návratu k normálu nikdy plně nevrátí.

Jak se přihlásím k očkování?

1. Zaregistruji se na webu crs.uzis.cz, kde si budu moci zvolit očkovací místo, které mi bude svou polohou a lhůtou, jak dlouho budu čekat na termín očkování, nejvíce vyhovovat. Až se na daném očkovacím místě uvolní místo, přijde mi upozornění s informací, že si mohu vybrat termín první dávky očkování.
2. Navštívím jedno z očkovacích míst bez registrace, kde vyplním veškeré potřebné údaje a ihned dostanu vakcínu.
3. Pokud možnost očkování nabízí můj praktický lékař, mohu se nechat naočkovat u něj. Pokud nevím, zda tuto možnost můj praktický lékař nabízí, podívám se na jeho webové stránky nebo mu zatefonuji.

Kdo se může nechat naočkovat?

• Každý občan ČR starší 12 let, pokud nehrozí, že by očkování mohlo dlouhodoběji zhoršit jeho zdravotní stav.
• V ČR se mohou nechat naočkovat také cizí státní příslušníci, v určitých případech si však musí očkování uhradit sami.

Dezinformace a mýty o očkování

• Očkování proti onemocnění COVID-19 je pro společnost opravdu důležitým tématem, proto o něm lze nalézt informace na mnoha různých místech, ty však bohužel nemusí být vždy pravdivé. Jak tedy mít jistotu, že jsou informace, které přijímáš, pravdivé skutečně jsou?

1. Vyhledávej informace pouze na stránkách zřízených Ministerstvem zdravotnictví, které se týkají onemocnění COVID-19 či přímo očkování.
2. Čerpej zprávy z ověřených médií, a i když danému médiu důvěřuješ, vždy je srovnej i s jinými zdroji, abys měl/a jistotu, že jsou pravdivé.

Jak souvisí nerovnosti s očkováním?

• Děti a dospívající pocházející z vyloučených lokalit a rodin s nižšími příjmy mají často nedostatečný přístup k informacím o očkování, a proto jsou náchylnější k důvěře v dezinformace. Pokud i přesto mají zájem o očkování, často mohou mít problém se k očkování zaregistrovat či se dostavit na dané očkovací místo. Proto se do odlehlejších lokalit vydávají mobilní očkovací týmy, které místní zájemce očkují.

Revize RVP pro gymnázia se týká výuky informatiky. Nedochází však k úpravě jejích hodinových dotací, ale k doplnění cílů vzdělávání o orientaci žáků v digitálním prostředí, zařazení nové klíčové kompetence, tzv. digitální kompetence, a vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie je nahrazena novou vzdělávací oblastí Informatika. Tato vzdělávací oblast je modernější verzí té původní a je přizpůsobena rychlému vývoji v oblasti moderních technologií. Rovněž také dochází k aktualizaci terminologie tak, aby odpovídala změnám v digitální oblasti a obecně i změnám ve vzdělávacím obsahu.

Co je cílem revize?

Cílem revize je modernizovat obsah vzdělávání v digitální oblasti tak, aby odpovídal dynamice a potřebám 21. století. A zároveň také navázat na již provedené změny v digitální oblasti RVP ZV.

Nový cíl vzdělávání a digitální kompetence

Oproti ostatním cílům vzdělávání je ten nový méně obecný, jelikož je zaměřený na digitální technologie. Studenti by se dle tohoto nového cíle měli lépe orientovat v jejich užívání a umět s nimi zodpovědně zacházet tak, aby jim technologie pomáhaly ve všech možných aspektech života. 

Mezi šest klíčových kompetencí je nově zařazena sedmá, digitální kompetence. Ta bližším způsobem popisuje, co všechno by studenti měli v oblasti digitálních technologií ovládat (či se tomu alespoň přiblížit) po ukončení studia na gymnáziu. Mezi tyto schopnosti se řadí např. umět ovládat základní sadu digitálních zařízení, aplikací a služeb, a tu využívat v různých aspektech života a těmto aspektům využití je uzpůsobovat. Dále pak využívat moderní technologie k osobnímu rozvoji, umět se přizpůsobovat jejich vývoji a chápat jejich význam pro kvalitu života. Studenti by rovněž měli být schopni umět bezpečně pracovat s daty, chovat se v digitálním prostředí eticky a využívat technologie k efektivnímu řešení problémů.

Vzdělávací oblast Informatika

Nová vzdělávací oblast je oproti té původní aktualizována a lépe přizpůsobena rychlému vývoji moderních technologií. Studenti by díky této nové oblasti měli být schopni zobecnit znalosti z oblasti informatiky a uplatnit je v jiných oblastech. Díky znalostem z oblasti informatiky by měli dokázat zautomatizovat rutinní činnosti a ušetřit tak čas pro jiné činnosti. Rovněž by studenti měli být schopni systematicky řešit problémy a tato řešení následně zobecnit a využívat je i v jiných případech. 

Měli by umět rozpoznávat problémy, pro jejichž řešení je vhodné využít algoritmický přístup. Měli by být schopni vytvářet a porovnávat různé modely řešení a jejich efektivitu a dopady. Dále by studenti měli umět pracovat s větším množstvím dat a naučit se, jak je zabezpečit. Pomocí digitálních technologií by měli získávat a zpracovávat data, díky nimž budou schopni přicházet s novým informacemi a nepodléhat tak snadno dezinformacím.

Vzdělávací obsah

Během studia by výuka měla soustředit na čtyři oblasti. Ta první se týká dat, informací a modelování. Studenti by měli rozumět pojmu informace a významu dat. Dále by měli být schopni získávat, vyhledávat a ukládat data obecně i v počítači. Studenti by měli rovněž získat znalosti co se týče přenosu dat a různých způsobů jejich kódování. Data by rovněž měli být schopni interpretovat. V rámci modelování by studenti měli umět vytvářet např. schémata, grafy či myšlenkové mapy.

V rámci druhé oblasti výuky, algoritmizace a programování, by studenti měli např. rozumět pojmu algoritmus, znát různé programovací jazyky, pracovat s chybami v programu či znát zásady etiky programátora.

V oblasti informačních systémů by měli studenti znát kupříkladu roli uživatelů, různé podnikové a veřejné informační systémy či by měli být schopni řadit a filtrovat data. Dále by se pak měli naučit např. postup tvorby informačního systému.

Poslední oblast výuky se týká digitálních technologií. Tato oblast je nejrozsáhlejší, jelikož se studenti musí naučit základy hardwaru a softwaru, znát algoritmy umělé inteligence, vědět, co jsou to kryptoměny či umět pracovat s počítačovými sítěmi. Oblast digitálních technologií rovněž zahrnuje znalosti týkající se bezpečnosti a ochrany počítačových zařízení a dat před různými útoky, či digitální identitu a cookies.

Stanovisko ČSU k revizi

Novou verzi části RVP týkající se výuky informatiky na gymnáziích považujeme za kvalitní, jelikož dochází k uzpůsobení výuky informatiky potřebám 21. století a je zde viditelný posun oproti stávající verzi RVP. Oceňujeme doplnění cílů vzdělávání a vznik nové klíčové kompetence, jelikož dokazuje, že by měly mít digitální technologie ve výuce na gymnáziích výrazné místo, protože mají velký vliv na život a existenci celé společnosti.

Při tvorbě nové vzdělávací oblasti Informatika se viditelně projevil vývoj v oblasti digitálních technologií, jelikož jsou do ní nově zařazena velmi aktuální témata a dovednosti užitečné pro různé aspekty života. Je pozitivní, že nová vzdělávací oblast byla tvořena tak, aby se prolínala s jinými oblastmi vzdělávání, kde budou studenti schopni uplatnit znalosti z oblasti informatiky.

Revizi RVP pro gymnázia považujeme za rozumný a nutný krok, jelikož původní verze RVP nenavazuje na již schválené změny v RVP ZV.

Připomínky k revizi

Revizi RVP pro gymnázia a gymnázia se sportovní přípravou považujeme obecně za velmi kvalitní a povedenou, avšak máme k ní také několik připomínek. Nová vzdělávací oblast Informatika je velmi odlišná od té původní a je viditelný posun a přizpůsobení moderní době, přesto však z této vzdělávací oblasti úplně zmizely některé tematické okruhy, které považujeme za nepostradatelné. Jedná se například o práci s kancelářskými balíčky či zásady správného citování autorských děl. Zaznamenali jsme, že tato témata a dovednosti by se měly přesunout do výuky jiných předmětů. K tomu však bohužel zatím nedošlo, a proto se obáváme, aby zcela nevymizela z RVP G a RVP GSP.

Poněkud nás zarazila i časová dotace pro výuku informatiky, která zůstala beze změn. Již nyní dle našich zkušeností nezbývá v hodinách informatiky příliš času na probírání dané látky dostatečně do hloubky. Nově vytyčené vzdělávací oblasti ovšem dle našeho názoru pokrývají více učiva a znalostí, než ty předešlé, a neradi bychom se tak dostali do situace, kdy se látce z důvodu nedostatku času nebude možné dostatečně věnovat. V případě, že by došlo k navýšení časové dotace pro informatiku, je ovšem zapotřebí důkladně zvážit, u kterých vzdělávacích oblastí by byla časová dotace naopak snížena.

Jelikož dochází k aktualizaci RVP G a RVP GSP téměř po 15 letech, domníváme se, že je důležité, aby v budoucnu docházelo k pravidelnému přezkoumávání těchto rámcových vzdělávacích plánů v oblasti informatiky a případně docházelo k jejich přizpůsobení moderním trendům a změnám v oblasti digitálních technologií a to častěji, než tomu bylo doposud.

Užitečné odkazy

nová verze RVP pro gymnázia

nová verze RVP pro gymnázia se sportovní přípravou

web o navržených změnách RVP G a RVP GSP

jak jistě víte, po více než sedmi měsících distanční výuky (s výjimkou jediného týdne v prosinci) se v pondělí 24. května studenti středních škol vrátili do lavic. Ačkoliv velkou část z nás ukončení online vyučování do značné míry těší, s opětovným přechodem do školního prostředí se pochopitelně nese nejistota a řada podstatných obav. 

Návrat do lavic s velkou pravděpodobností v následujících týdnech nebude pro značný podíl studentů procházkou růžovou zahradou a dá se očekávat, že bude zbytek školního roku pro mnohé představovat velmi stresující období. Dobrou zprávou je, že se velké části (ne-li přímo většině) obav dá bránit a také je aktivně řešit – a právě studentské samosprávy mohou hrát ve zlepšení atmosféry a podmínek návratu do škol obrovskou roli. Pojďme si krátce projít několik způsobů, jak můžete svým spolužákům do konce roku pomoci.

Zmapujte situaci na vaší škole

• Čím dříve s vašimi snahami o zpříjemnění návratu do lavic začnete, tím lépe
• Dá se očekávat, že se na každé škole budou studenti v některých ohledech potýkat s odlišnými problémy, které budou vyžadovat specifická řešení
• Před tím, než začnete podnikat výraznější kroky, pokuste se zjistit, jaké obavy a problémy tíží právě vaše spolužáky
• Vytvořte alespoň základní průzkum ve kterém budou studenti moci představit překážky, kterým v obnovené prezenční výuce čelí
  • Průzkum může proběhnout formou dotazníku, ankety na sociálních sítích, či jinými způsoby
• Získané podněty vám pomohou hned v několika směrech:
  • Ukáží vám konkrétní problémy, se kterými se prezenční vyučování na vaší škole potýká
  • Budete moci přijít s specifičtějšími řešeními a vašim spolužákům pomůžete účinněji
  • Výsledky průzkumu mohou sloužit jako podklad pro vaše argumenty při komunikaci a práci s vedením školy
• Tato práce by pak nemusí končit jen průzkumem – je dost možné, že na některé překážky studenti narazí až postupem času
• Pokud budete vašim spolužákům naslouchat pravidelně, dostanete šanci zlepšovat adaptaci na prezenční výuku i z dlouhodobého hlediska

Zaměřte se na duševní zdraví

• Jedna z věcí, které by se v této době měla věnovat zvláštní pozornost, je duševní pohoda studentů
• Psychické zdraví mnohých je a bude změnou výuky a s ní spojeným stresem pod obrovským tlakem
• Pokuste se šířit osvětu o tom, jak pečovat o své duševní zdraví
• Informujte spolužáky o způsobech, jak mohou vyhledat odbornou pomoc
• Jako vhodný podklad můžete použít naši nedávnou kampaň o duševním zdraví

Snažte se navázat kontakt pro společný postup s vedením školy

• Přestože mají studentské samosprávy velký potenciál pomoci studentům, vedení školy přeci jen drží v rukou mnohem větší pravomoce 
• Pokuste se s vedením navázat dialog a nastolit diskusi o formě vyučování v následujících týdnech
• Reprezentujte problémy studentů (o kterých jste získali přehled ze zmíněného průzkumu)
• Snažte se o to, aby forma vyučování zohledňovala psychickou pohodu studentů
  • Lze toho dosáhnout například navýšením třídnických hodin, které se budou duševním zdravím žáků zaobírat
  • V tomto ohledu můžete brát výbornou inspiraci v zahraničí
  • Některé školy v Anglii například vyhrazují celý den v týdnu, který je intenzivněji zaměřený právě na duševní zdraví

Apelujte na učitele

• O problematice návratu do lavic nemusíte komunikovat pouze s vedením školy
• Zkuste vaše apely směřovat na samotné učitele
• Snažte se je seznámit se složitou situací studentů
• Pokuste se je přesvědčit k tomu, aby:
  • Předčasně uzavřeli známky
  • Neznámkovali na základě testů a ústních zkoušení a používali formativní hodnocení
  • Úkoly rovnoměrně rozprostřeli do konce roku
  • Dali studentům možnost opravit si známky z distanční výuky
• Navrhněte jim, aby v následujících týdnech věnovali více času stmelování třídních kolektivů a opakování učiva z online vyučování

Pokračujte ve vaší skvělé práci

• Snažte se i nadále zpříjemňovat pro vaše spolužáky školní prostředí
• Pokuste se o to, aby návrat do lavic nepředstavoval jen stres a učení
• Buďte kreativní, vymýšlejte nové akce a události – nejlépe takové, které vašim spolužákům přinesou únik ze školní reality
• Snažte se změnit jen tolik, kolik zvládnete – vzhledem ke komplikovanosti situace se počítá každý malý úspěch

Přejeme vám, abyste návrat do školy zvládli co nejhladčeji a nejjednodušeji. Neváhejte se na nás obrátit s jakýmikoliv případnými potřebami, nejasnostmi, otázkami či problémy, na které narazíte. Držíme vám palce!

Tým České středoškolské unie 💙

Tým ČSU 💙

Česká odnož mezinárodního fóra MeltingPot, které mnozí znají z festivalu Colours of Ostrava, se letos koná online. Na debatě o sexuálním násilí ve vztazích mladých lidí vystoupila Lucie Ingrová, odbornice pracující v projektu z Norských fondů Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády. Tento projekt má za cíl zlepšit podporu obětem genderově podmíněného násilí a zkvalitnit jeho prevenci. Lucie Ingrová proto koordinuje workshopy prevence sexuálního násilí a kybernásilí pro studenty ve věku 13-17 let. Diskutoval s ní Honza Vojtko, individuální a párový psychoterapeut, lektor a facilitátor. Debatu moderovala slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová.

Jak vypadá partnerské násilí?

V úvodu debaty Vojtko osvětlil, jak může vypadat násilí v partnerském vztahu a jak ho rozpoznat. Klíčová je v něm absence souhlasu. Pokud k sexuálnímu násilí ve vztahu dojde, pro oběť i původce násilí je ovšem často těžké rozpoznat, že skutečně o násilí šlo. Jen zlomek původců a obětí partnerského násilí přitom vyhledá pomoc a začne problémy rozkrývat.

Roli v „neviditelnosti” partnerského sexuálního násilí hrají například stereotypní představy o znásilnění páchaném cizím člověkem v temném zákoutí parku. Většinou má ale znásilnění sofistikovanější formu nátlaku ve vztahu. Dopady různých forem znásilnění jsou ale podobné.

Mýty, stereotypy a sexuální násilí

Kromě stereotypů o podobě znásilnění se v tomto tématu odráží i stereotypy genderové. V české a slovenské společnosti jsou podle Vojtka stále běžné mýty o neschopnosti mužů ovládnout své touhy a pudy kvůli vyšší hladině testosteronu, přestože tyto představy byly mnohokrát vyvráceny psychologickými studiemi. Vojtko zdůraznil, že jen jeden ze 300 pachatelů znásilnění je odsouzen, a to většinou podmínečně. Většina znásilnění nicméně není vůbec nahlášena (dle Ingrové je to 92-95 %), což je částečně způsobeno právě stereotypy o znásilnění.

Ingrová rovněž uznala, že jsme zatíženi stereotypy. Projevují se například v tendencích žen nepřipustit si, že je partner znásilnil, protože daná forma nátlaku a submisivní role ženy byly přítomny i v životech jejich matek nebo babiček. Lidé si tento vliv stereotypů uvědomují postupně a často až během pozdějšího života. Mladí lidé jsou ale tomuto tématu otevření a genderové stereotypy probírají čím dál více.

„Svět se mění a otevírá, a to není nic, co my bychom mohli nějakým způsobem zastavit. To tak prostě je. Mladá generace to cítí z první ruky a je pro ni strašně důležité o tom komunikovat,” sdílela Lucie Ingrová.

Oboustranný souhlas je v intimním chování základ

Podle Vojtka by před jakýmkoliv intimním chováním měla proběhnout otevřená konverzace, nebo alespoň odsouhlasení toho, co oba zúčastnění chtějí dělat a kde jsou jejich hranice. Pro mnohé to zprvu může být nepřirozené a náročné, dlouhodobě to ale ve vztahu vytváří bezpečnější prostředí. Kvalitní vztah by měl být vždy založen na vzájemném respektu.

Lucie Ingrová vysvětlila, že souhlas k sexuálnímu chování má být nadšený (nikoliv lhostejný či rezignovaný) a daný svobodně bez vyhrožování, nátlaku nebo vlivu nerovnováhy moci: „Měli bychom dávat souhlas na konkrétní věc. Proto je tak důležité se o sexu bavit otevřeně. Protože to, že řeknu ano ve chvíli, kdy mě někdo líbá nebo se se mnou mazlí, neznamená, že říkám ano na sex.”

 Souhlas je zároveň dočasný – souhlasem s intimním chováním v jednu chvíli nedáváme automatický souhlas se stejným chováním o pár hodin nebo dnů později. Zde Ingrová vyvrátila mýtus, podle kterého neexistuje znásilnění v manželství. Zdůraznila také to, že souhlas nemusí být verbální. Může jít „jen” o průběžné sledování signálů partnera či partnerky a ujištění se, že chce pokračovat, pokud se například ošije nebo stáhne.

Sexuální nauka ve školách je nedostatečná

Navzdory důležitosti komunikace a souhlasu podle výzkumu České středoškolské unie (ČSU) 75 % lidí ve škole nikdy o konsentu (tj. souhlasu) neslyšelo. Zároveň je to jedno z témat, o kterých by se studující nejvíce chtěli bavit. O sexuální nauku celkově je z jejich strany obrovský zájem, který školy v současnosti nejsou schopny pokrýt. Možná nejvíce alarmující údaj ČSU je, že 40 % dotázaných se o sexu jako takovém ve škole nedozvědělo nic.

Kde se tedy mladí o sexu učí? Většina se k odpovědím na své otázky dostává přes vrstevníky. Chlapci navíc už kolem 12. roku života pravidelně sledují pornografii, která je nezřídka protkána násilím. Dnešní mládež je i proto dle Vojtka úzkostnou generací, a to navzdory zdánlivě snadnému přístupu k informacím (např. na internetu).

Sexuální násilí mezi mladými lidmi

Když se během psychosexuálního vývoje mladý člověk potýká s frustrací v rámci rodiny, může mít nevědomou tendenci ji ventilovat skrze násilné chování. Často je ale podle Vojtka sexuální násilí mezi mladými spíše výsledkem „neumětelství” – kvůli nedostatku kvalitních informací jedinec vlastně neví, jaké chování je v pořádku a kdy už překračuje hranice.

Vojtko zároveň zdůraznil alarmující data amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, podle kterého 26 % žen a 14 % mužů, kteří v průběhu dospělosti zažívají psychické, fyzické nebo sexuální násilí, mělo první kontakt s tímto typem násilí už před 18. rokem věku. Sexuální násilí mezi mladými se tedy promítá i do jejich dospělého života a nelze ho přehlížet.

Jak by měla sexuální nauka vypadat? Workshopy Úřadu vlády jdou ve školách příkladem

Podle Ingrové jsou pilíři kvalitní sexuální nauky ve škole společné lekce chlapců a dívek a otevřená komunikace. Na workshopech, které sama Ingrová koordinuje, je klíčové vzájemné sdílení pohledů. Obsahově jsou workshopy zaměřené na konsent, tělesnou integritu a komunikaci hranic. Ingrová uvedla, že většinou stačí se správně zeptat a studující si sami odpoví, aniž by je lektorující nabádali. Během společné diskuze si pak názory vyměňují a přetváří. 

Vojtko doplnil, že k sexuální nauce by měla být přidružena výuka emoční a sociální inteligence. Mladí by se měli učit komunikovat na základě vlastních zkušeností a pocitů. V zásadě by k tomu stačila empatie, ale ta ve standardním školství, založeném na memorování a výkonu, rozvíjena není.

Jak mluvit s vlastními dětmi o sexu a intimitě? „Odpověď je unést trapnost”

Na otázku, jak se vyhnout trapnosti při konverzacích o sexu v rámci rodiny, Vojtko reagoval jasně: „Odpověď je v tom unést trapnost.”. Podle něj je stud nevyhnutelný, může se ale dostavit i úleva, protože protějšek se cítí stejně. Důležité je začít: „Hledat svatý grál, jak si o tom správně povídat, je absurdní, protože to všechno musím najít, musím to nejdřív zkusit. […] Ptejte se: „Hele, já se s tebou chci pobavit o sexu, chceš něco vědět?””

Pro otevření citlivého tématu s dětmi můžeme třeba zlehka navázat na věci, se kterými se setkáváme, a zeptat se samotného dítěte na jeho pohled a otázky. Dobrým podnětem ke konverzaci o sexu mohou být třeba počínající romantické vztahy. Ingrová ovšem zdůraznila, že o intimitě a tělesné integritě je podle Světové zdravotnické organizace ideální začít mluvit, když jsou dítěti 3 roky, což mnoho rodičů překvapí.

Čas na změnu

Podle Vojtka i Ingrové se naše společnost nezadržitelně vyvíjí, a to obzvlášť co se týče genderových stereotypů. Vojtko zdůraznil, že aby tato změna byla co nejpozitivnější, je potřeba, aby se lidé učili nebýt defenzivní: „Je velmi důležité umět – a to je součástí emoční inteligence – oddělovat to, že tady se bavíme o mužích, ale nebavíme se o tobě, muži. To, že já to vztáhnu na sebe a beru to velmi osobně, může být velký problém.”

Dle sociální psychologie se v odporu k genderovým tématům odráží jev vědomé ignorace. Existuje už sice velké množství výzkumů, které vyvrací mýty a stereotypy o genderu a o sexuálním a domácím násilí, ale společnost tato zjištění vědomě ignoruje. Ingrová a Vojtko se nicméně shodují na tom, že naše společnost prochází neodvratitelnými změnami. Jaké budou jejich dopady je na nás.

„Svět se prostě mění, je 21. století. […] A není třeba hodnotit, jestli k lepšímu, nebo k horšímu, je prostě jiný. Tečka. […] Můžu a umím to zpracovat, nějakým způsobem se adaptovat a zkvalitnit si život,” shrnul Vojtko.

Celou debatu můžete shlédnout zde

Na webu Odboru rovnosti žen a mužů najdete také plnou verzi tohoto článku.

Citace byly upraveny za účelem lepší čitelnosti.

Viktor René Schilke, předseda České středoškolské unie, z. s.
Tobiáš Tiele, předseda Středoškolského sněmu hl. m. Prahy, z.s