Vláda prohlásila, že školy zavírat nebude. V důsledku současné situace a současných opatření jich je ale prakticky nemalá část buď uzavřena, nebo značně omezena. Podle průzkumu ČSU na sociálních sítích zamířily do karantény v posledních čtrnácti dnech až dvě třetiny středoškoláků. Náhlé změny nemají dobrý vliv na psychické zdraví středoškoláků. Není výjimkou, že školy musí karantény řešit přes noc uprostřed týdne, některé třídy míří z karantény do karantény, nebo je ve škole přítomna jen malá část žáků. Ve školách chybí jistota.

„U nás ve škole to je tak, že jdeme z karantény do karantény. Jsme vždy pár dní ve škole a dozvíme se, že byl opět někdo pozitivní a jdeme domů. Neřeší se nic jiného, než kdo půjde do karantény, a nemůžeme se vůbec soustředit na výuku,“ popisuje situaci Elena Musilová, studentka gymnázia v Ústí nad Orlicí.

Distanční výuka na následujících čtrnáct dní umožní zhodnotit nastalou situaci ve školství, dá jistotu a uleví přehlceným žákům, pedagogům i rodičům. Podmínkou je dodržet co nejkratší trvání takového stavu. Je třeba zapracovat na nastavení režimu a jasných podmínek ve školách tak, aby studenti i personál věděli, co mohou v nejbližších dnech a týdnech očekávat. Legislativně snazší alternativou k vyhlášení celoplošné distanční výuky pak může být prodloužení pololetních prázdnin.

„Aktuální situace klade na psychické i fyzické zdraví žáků a pedagogů obrovské nároky. Říkáme, že školy nezavíráme, ale v důsledku situace a protiepidemických opatření je vzdělávání omezeno více než při distanční výuce. Celoplošná čtrnáctidenní distanční výuka by nám umožnila vytrhnout školy ze zdánlivě nekončícího cyklu karantén studentů a pedagogů a udržet výuku v chodu alespoň online,“ říká Ondřej Nováček, předseda České středoškolské unie.

S žádostí o přechod na distanční výuku se Česká středoškolská unie obrátila na ministra školství Petra Gazdíka. Na odpověď momentálně čeká.

ANO

• Kvalitní vzdělávání v digitálních a technických oblastech

• • na všech stupních
  • zavedení studijní oblasti “Člověk a technika” s předmětem “Technika” pro 1. a 2. stupeň ZŠ
  • změna výuky informatiky – základy programování a logické přemýšlení

• “Zajistíme kvalitní vzdělávání v digitálních a technických oblastech na všech stupních. Zavedeme studijní oblast Člověk a technika s výukou předmětu Technika pro 1. a 2. stupeň ZŠ. Dokončíme změnu výuky informatiky na základních školách tak, aby děti naučila základům programování a vedla je k logickému myšlení.”

• Zvýšení bezpečnosti škol

• • investice do zabezpečení škol
  • speciální zámky, kamery a apod.

• “Zvýšíme bezpečnost škol. Zajistíme investice do zabezpečení budov, 27 speciálních zámků, kamer a dalších opatření, která ochrání děti před vnější hrozbou.”

• Program bezpečného chování na internetu

• • od 1. třídy
  • prevence kyberšikany a sexuálního obtěžování dětí na internetu

• “Zavedeme program bezpečného chování na internetu jako součást výuky už od 1. třídy. Zaměříme se na prevenci kyberšikany a sexuálního obtěžování dětí na internetu.”

ČSSD

• Povinná školní docházka ohraničená úspěšným ukončením základního vzdělávání

• • místo dosažení věkem

• Stanovíme povinnou školní docházku ohraničenou nikoli věkem ale do úspěšného ukončení alespoň základního stupně vzdělávání a tím omezíme předčasné odchody dětí ze vzdělávání.

• Bezplatné obědy ve školách a školkách

• • prostřednictvím navýšení veřejných prostředků z krajů
  • dostupné stravování i na SŠ

• Bezplatné obědy ve školkách i školách zajistíme díky zvyšování objemu veřejných prostředků přerozdělovaných krajskými samosprávami na vzdělávání. Dostupné školní stravování rozšíříme i na střední školy.

• Bezplatný počítač/tablet pro nízkopříjmové rodiny

• • vypůjčení bude záviset na ředitelích

• Pro všechny děti z nízkopříjmových rodin zajistíme bezplatný počítač či tablet. Rozhodnutí o propůjčení elektronického zařízení ze sociálních důvodů bude na řediteli školy. 

KSČM

• Bezplatné prvky pro studenty

1. Učební materiály

• učebnice a zákl. pomůcky na ZŠ, SŠ a učilištích

1. Obědy

• v MŠ a nižších stupních ZŠ

1. Vstup do galerií a muzeí

• • “pro žáky a studenty”

• KSČM bude prosazovat učebnice a základní pomůcky na základních a středních školách a učilištích zdarma, bezplatné obědy v mateřských školách a na prvním stupni základních škol, vstup do galerií a muzeí pro žáky a studenty zdarma.

2) Postupný útlum víceletých gymnázií

• “KSČM bude prosazovat postupný útlum víceletých gymnázií.

3) Výchova dětí a mládeže k vlastenectví a zvládání krizových situací

• “KSČM bude prosazovat Výchovu dětí a mládeže k vlastenectví i ke zvládání krizových situací.”

Piráti a Starostové

• Změna podoby státních maturit

• • příprava a předložení návrhu na zrušení státní maturity do veřejné debaty
  • možné nahrazení maturity zkouškou ze zvládnutí středoškolského minima (také připravované státem)
    • složení jako podmínka pro skládání školní maturity
    • možnost složit kdykoliv během středoškolského studia

• “Připravíme a předložíme k veřejné diskusi návrh na zrušení „státní maturity“ a její nahrazení zkouškou ze zvládnutí středoškolského minima. Tato zkouška by také byla připravována státem. Její složení by  bylo podmínkou pro připuštění ke „školní“ maturitě, ale žáci by ji mohli složit kdykoliv v průběhu středoškolského studia.”

• Revize přijímacích zkoušek na SŠ

• • menší důraz na učení nazpaměť
  • větší důraz na schopnost řešit praktické problémy za použití různých zdrojů a nástrojů

• “Při přijímacích i maturitních zkouškách nebude kladen takový důraz na nazpaměť naučené vědomosti, větší důraz bude kladen na schopnost řešit praktické problémy daného oboru s využitím různých zdrojů a nástrojů.”

• Větší možnost studentů SŠ ve volení předmětů

• • podpora SŠ v profilování studentů prostřednictvím volitelných předmětů
  • společná výuka u všeobecného základu

• “Podpoříme střední školy v  postupné odborné profilaci žáků prostřednictvím volitelných předmětů. Výuka všeobecného základu zůstane společná.”

Přísaha

• Přepracování inkluzivního školství

• • zlepšení kvality speciálního vzdělávání
  • “Ne pro každé dítě je navštěvování běžné základní školy tou nejvhodnější volbou”

• začleňování žáků s tělesnými a smyslovými postiženími do vzdělávání

• • šíření osvěty = společné volnočasové aktivity pro všechny děti bez rozdílu v jejich vzdělávacích potřebách

• “Společné vzdělávání není vždy tou nejvhodnější volbou. | Budeme usilovat o zlepšení kvality speciálního vzdělávání a zároveň o začleňování žáků a studentů s tělesným nebo smyslovým postižením do běžného vzdělávacího proudu. Budeme usilovat o celospolečenskou osvětu tak, aby byli lidé se specifickými potřebami bráni za běžnou součást našich životů. Toho dosáhneme společnými volnočasovými aktivitami pro všechny děti bez ohledu na jejich specifické vzdělávací potřeby.”

• Zrušení regionálních rozdílů ve školství

• • “zavedení garance kvality v celém Česku”

• “Zrušíme regionální rozdíly ve školství. Zavedeme garanci kvality v celém Česku. Žák z Děčína musí být vzděláván stejně kvalitně jako žák v Praze či Olomouci.”

• ‘Příprava studentů na život ve 21. století’

• • zavedení “skutečného vzdělávání” finanční, právní a občanské gramotnosti splňující “nejen formální požadavky, ale i ty reálné”

• “Škola nepřipravuje na komplikovaný život 21. století. Do škol zavedeme skutečné vzdělávání v oblastech finanční, právní a občanské gramotnosti, které splňuje nejen formální požadavky, ale i ty reálné.”

SPOLU

• Posílení výuky dějin 20. století

• • důraz na nedemokratické režimy a společenský extremismus

• “Posílíme výuku dějin 20. století s důrazem na nedemokratické režimy a společenský extremismus.”

• Státem garantované národní srovnávací zkoušky

• • ověřování kompetencí a znalostí žáků v uzlových bodech
  • mohou se stát součástí přijímacích, maturitních a jiných závěrečných zkoušek

• “Zaměříme se na státem garantované národní srovnávací zkoušky, které budou v „uzlových bodech“ ověřovat kompetence a gramotnost. Zkoušky poskytnou zpětnou vazbu žákům, rodičům, školám, kariérovým poradcům. Mohou se stát součástí přijímacích řízení či maturitních, resp. závěrečných zkoušek.”

• Zajištění “spravedlivých a srovnatelných” podmínek pro církevní a soukromé školy

• finanční podpora školného

• daňová uznatelnost výdajů na školné v soukromých a církevních školách

• “Zajistíme spravedlivé a srovnatelné podmínky pro soukromé i církevní školy. Navrhneme finanční podporu školného do určité výše (daňovou uznatelnost výdajů na školné v soukromých a církevních školách).”

SPD

• Výchova studentů k vlastenectví a tradičním rodinným hodnotám

• • Odmítání “genderismu” a “novodobého neomarxismu”

• “Školství obecně musí vychovávat k vlastenectví a tradičním rodinným hodnotám. Odmítáme genderismus a novodobý neomarxismus.”

• Odmítání školného na veřejných VŠ

• financování ze strany státu pro “obory a kapacity, které potřebuje ČR”
  • = medicínské, technické a přírodovědné obory
  • odmítání financování oborů založených na “ideologickém základě”

• “Jsme proti školnému na veřejných vysokých školách. Financovat by měl stát takové obory a kapacity na VŠ, které potřebuje Česká republika. Jde o především medicínské, technické a přírodovědné obory. Není možné, aby stát financoval obory postavené na ideologickém, a nikoliv vědeckém základě.”

• Odstranění vlivu “neziskových organizací s politickým programem” ze školství

• “Ze školství je třeba odstranit vliv neziskových organizací s politickým programem, které zde provádí jednostrannou ideologizaci vzdělávacích programů.”

Trikolora Svobodní Soukromníci

• Zrušení povinné předškolní výuky

• • zavedení podpory třígeneračních rodin

• “Zrušíme povinnou předškolní výchovu a zavedeme podporu třígeneračních rodin.”

• “Nebudeme podléhat tendencím snižovat úroveň vzdělání”

• • “trváme na udržení jeho kvality”
  • “nerušit v osnovách Newtonovy zákony”

• “Nebudeme podléhat tendencím snižovat úroveň vzdělání a trváme na udržení jeho kvality (nerušit v osnovách Newtonovy zákony).“

• Odmítání “jakékoliv ideologické indoktrinace na školách”

• • zejména prostřednictvím “politických neziskovek”

• “Odmítáme jakoukoliv ideologickou indoktrinaci ve školách, zvláště pak prováděnou tzv. politickými neziskovkami.”

VOLNÝ blok

• “Škola učí, předává vědomosti, nevychovává. Vychovává rodina”

• “Škola učí, předává vědomosti, nevychovává. Vychovává rodina.”

• Zavedení jednotných osnov pro ZŠ

• “Zavedeme jednotné osnovy pro základní školy.”

• Rozhodování rodičů o působení neziskových organizací a využívání jejich výukových programů

• “O působení neziskovek ve školách a použití jejich „výukových“ programů budou rozhodovat rodiče.”

Zelení

• Posunutí standardního začátku výuky na 9:00

• “V souladu s aktuálním vědeckým poznáním v oblastí biologie, psychologie a pediatrie posuneme standardní začátek výuky na 9:00.”

• Změny v přijímacím řízení na SŠ

• • forma, která zabrání tomu, aby o přijetí či nepřijetí rozhodoval jen jednorázový test ze dvou předmětů
  • ověřování komplexního přehledu schopností, talentů, zájmů, motivací a studijních předpokladů žáků
  • např. formou osobního portfolia

• “Prosadíme změny v přijímacím řízení na střední školy tak, aby o přijetí či nepřijetí nerozhodoval jen jednorázový test ze dvou předmětů, ale komplexní přehled schopností, talentů, zájmů, motivací a studijních předpokladů žáků, např. v podobě osobního portfolia.”

• Speciální podpora pro odstranění problémů způsobených výpadkem škol během pandemie

• • podpora školních psychologů
  • podpora programů nad rámec standartního vyučování
  • finanční podpora doučování dětí a předškolní přípravy

• “Zajistíme speciální podporu pro odstraňování problémů způsobených výpadkem škol během pandemie, například podporou školních psychologů nebo programů nad rámec standardního vyučování. Finančně podpoříme doučování dětí i předškolní přípravu.”

Duševní zdraví znamená více než jen absenci duševních poruch. Jedná se o stav, v němž si jedinec uvědomuje své vlastní schopnosti, zvládá běžné životní tlaky, zvládá chodit například do práce nebo do školy, udržovat fungující vztahy, může produktivně pracovat a je schopen přispívat ke své komunitě. Proto je důležité o své duševní zdraví neustále dbát. Péče o duševní zdraví je velmi důležitá pro zlepšení všech aspektů života.

Prevence duševních obtíží má význam v každém věku, ale zejména v mládí je velmi důležitá, protože u poloviny lidí trpících chronickými duševními obtížemi, se první symptomy (projevy) objevily již před 14. rokem života. U tří čtvrtin z nich se tyto projevy objevily před 24. rokem. Platí, že čím dříve se onemocnění podchytí a nastaví se správná léčba, tím větší šanci na zotavení člověk má a důsledky nemusí být tak vážné. V období dospívání totiž naše tělo prochází obrovským vývojem, který může mít také negativní dopady na naše fyzické i psychické zdraví. Pokud Tě tedy trápí nějaký duševní problém, rozhodně v tom nejsi sám/a. Každý pátý mladý člověk mezi 13 a 18 lety se potýká s nějakou formou duševních obtíží. Nemusí to znamenat, že mu bylo diagnostikováno duševní onemocnění, ale mohou se u něj vyskytovat vážné obtíže, které mu znemožňují kvalitně studovat, plnohodnotně navazovat vztahy, řešit každodenní věci. Proto je dobré věnovat se pravidelně i této stránce svého zdraví a to např. skrze psychohygienu či návštěvu odborníka. 

Co je to psychohygiena a jaké jsou její zásady?

Naše duševní zdraví není ovlivněno pouze genetickou predispozicí, ale i okolím, ve kterém se nacházíme, a také životním stylem. Znamená to, že pokud se u Tebe v rodině vyskytuje predispozice k duševním obtížím, např. někdo z blízkých trpí depresí, může, ale nemusí, se to u Tebe projevit. Do velké míry tomu můžeme předcházet tím, že budeme pečovat o své tělo a duši. 

Sedm zásad zdravé psychohygieny je soubor tipů, které mohou sloužit jako inspirace k tomu, jak dlouhodobě podpořit své duševní zdraví a cítit se dobře. Těchto sedm zásad, týkajících se jak fyzického, tak psychického zdraví, na základě vědeckých poznatků shrnula nezisková organizace Nevypusť duši zabývající se duševním zdravím. Pomáhá lidem naučit se pečovat o psychickou stránku svého zdraví skrze různě zaměřené programy, nabídky pomoci nebo např. infografiky.

Sedm zásad zdravé psychohygieny: 

1. Pamatuj na svou pohodu 

• Je důležité mít na paměti, že na prvním místě svých priorit bychom měli vždy stát my sami. Pečovat o své fyzické i duševní zdraví, zajímat se o to, jak se momentálně cítíme, co prožíváme a jak můžeme případnou nepříznivou situaci zlepšit. 
• Dále se ujisti, že máš dostatek potřebného klidu, spánku, čerstvého vzduchu a vyvážené stravy, jelikož tyto složky jsou nezbytnou součástí zdravého životního stylu. 

1. Pohybuj se 

• Pravidelné cvičení snižuje míru úzkosti a uvolňuje od stresu, napomáhá tak například k lepšímu soustředění či ke zkvalitnění našeho spánku. A významně může ovlivňovat naše psychické rozpoložení. 
• Zkus si najít fyzickou aktivitu, která Tě bude bavit a které bys se mohl/a věnovat třeba i dlouhodoběji. Pokud zatím nejsi zvyklý/á na pravidelné cvičení, začni trpělivě a pozvolna – nejlépe častým protahováním, delšími procházkami po okolí či jógou pro začátečníky.

1. Udělej si čas na své myšlenky a pocity 

• Během dne si vyhraď čas na “vypnutí”, tedy čas, kdy se nevěnuješ žádné činnosti nežli skutečně a pouze Sobě. Uvědom si, jak se právě v tomto okamžiku cítíš. Máš radost? Prožíváš smutek? Jsi ve stresu? Jsi z něčeho nadšený/á? Zkus si tyto pocity pojmenovat a pátrej z čeho pramení. V tomto čase se nebraň vlastním myšlenkám, naopak se jimi zaobírej (samozřejmě i zde platí – všeho s mírou). 
• Také si během této chvilky vypni svůj telefon, televizi, počítač, tablet či další elektronická zařízení, která by tě rušila a rozptylovala. 

1. Buď součástí skupiny 

• Vyhraď si dostatek času na lidi, se kterými je ti dobře. Sdílej s nimi své pocity a naslouchej těm jejich. Naopak se snaž co nejvíce vyhýbat lidem, kteří Tě ponižují, cítíš se vedle nich nesvůj/á, máš tendenci se před nimi přetvařovat, či se z komunikace s nimi cítíš méněcenný/á. 

1. Měj realistická očekávání od svých nálad 

• Je v pořádku nebýt vždy plně optimistický a pozitivně naladěný. Přijmi své emoce a pocity, ať už negativní, nebo pozitivní, a pracuj s nimi – chvíli je pozoruj, snaž se pojmenovat, co se děje. Dovol si tyto emoce a pocity prožít, nezakazuj si je a nezavírej před nimi oči. 
• Špatnou náladu mívá čas od času každý, nemělo by to ovšem trvat déle než pár dní. Pokud máš špatnou náladu již v řádu týdnů, je třeba situaci řešit (vyhledej někoho blízkého či odbornou pomoc). 

1. Nastav si dosažitelné cíle 

• Tebou nastavené cíle by Tě měly především motivovat a stále pohánět vpřed. Vytyč si takové, v nichž shledáváš osobní smysl a kterých si opravdu přeješ dosáhnout (Ty, nikoliv lidé okolo Tebe). Zamysli se také nad tím, proč chceš daného cíle dosáhnout. 
• Tvé cíle by pro Tebe měly být reálné a dosažitelné. Příliš těžké cíle by mohly být demotivující a naopak ty jednoduché by se Ti pro svou banalitu ani nemusely chtít plnit. Dávej si raději menší cíle, ale ne příliš jednoduché, od kterých můžeš postupně pokračovat dále k těm vyšším. 
• To platí i při sepisování tzv. TO-DO listů na daný den. Urči si cíl, kterého chceš za den dosáhnout, a co všechno chceš stihnout, ale nepřežeň to – musí být pro Tebe reálné daný seznam splnit, poněvadž příliš časté nesplnění či nedokončení úkolů by Tě pouze demotivovalo. 

1. Buď na sebe hodný/á

• Nemusíš dodržovat všech předchozích 6 zásad pokaždé, kdy to jen jde. Někdy nemusíš mít možnost sportovat nebo nemůžeš být osamotě, když to potřebuješ. Začni stavět na tom, co Ti jde a co se Ti daří, a postupně zkus do svého života zapojit více zásad. Postupuj po malých krůčcích, není potřeba se za tím hnát a snažit se o dokonalost. V situacích, kdy se Ti nedaří, k Sobě zkus místo kritizování sebe sama mluvit tak, jako bys mluvil/a k dobrému příteli. Pokud cítíš, že je toho na Tebe hodně, požádej o pomoc a hledej naději na překonání překážek, které Ti nyní stojí v cestě.
• Nejdůležitější jsi,jak již bylo zmíněno, skutečně Ty. Nacházíš-li se momentálně v těžké situaci, pokus se eliminovat stres, jak jen to půjde – relaxuj, zhluboka dýchej (a všímej si tempa vlastního dechu), mluv sám/a k Sobě tak, jako bys mluvil/a k dobrému příteli. Vyhledávej pomoc u druhých a hledej naději na překonání překážek, které Ti nyní stojí v cestě. 

Co dělat, když mám pocit, že už nejsem schopný/á zvládnout své problémy a pocity? 

Vyhledat pomoc není žádná ostuda, naopak je to velmi důležité, abys na své problémy nezůstal/a sám/a. 

• V tom případě je dobré svěřit se někomu, komu důvěřuješ, a popsat mu, co tě tíží. Můžete si najít klidné místo, kde se cítíš v bezpečí, a postupně probrat všechno, co potřebuješ.
• Také můžeš zatelefonovat na Linku bezpečí (116 111) nebo využít jejich chat a email. Tato služba funguje anonymně, zdarma a nonstop. Nemusíš říkat své jméno, a můžeš se svěřit s tím, co Tě trápí. Konzultanti na lince jsou zvyklí naslouchat, nebudou Tě soudit, a můžete společně hledat řešení. Může se stát, že se napoprvé nedovoláš, protože v tu chvíli je pomoc poskytována někomu jinému, kdo se dovolal před Tebou, ale nevzdávej to, zkoušej to po chvíli znova.
• V určitých situacích je lepší vyhledat a navštívit odborníka. Buď se můžeš obrátit na školního psychologa, pokud na Tvé škole působí, nebo nějakého externího odborníka vyhledat a objednat se k němu. Tvůj blízký Ti může může pomoct s vyhledáním odborníka nebo Tě může doprovodit na první sezení. Pokud Ti je méně než 18 let, budeš potřebovat informovaný souhlas zákonného zástupce, odborník Ti jistě vše ochotně vysvětlí. 

Psycholog vs psychoterapeut vs psychiatr

Duševnímu zdraví se věnuje psycholog (léčí rozhovorem a dělá diagnostiku), nebo psychiatr (ten může navíc předepisovat i léky, protože je to lékař s vystudovanou medicínou a atestací z psychiatrie). Psychoterapeutem se může stát buď psycholog, psychiatr, nebo jiný odborník z pomáhající profese, pokud na to má vzdělání – projde dlouhodobým sebezkušenostním terapeutickým výcvikem. 

Kdy je potřeba vyhledat odborníka?

Pokud jsi u sebe zaznamnal/a výrazné změny (jsi více náladový/á, častěji pláčeš nebo se nedokážeš radovat ze života jako předtím, chybí Ti chuť žít, pokud Tě nebaví koníčky, které Tě bavily dřív), zhoršil se Ti spánek (spíš málo, nebo nadměrně), máš nechuť k jídlu, nebo se naopak více přejídáš, pokud se necítíš dobře mezi lidmi, pokud prožíváš úzkost, stres a trápí Tě spousta věcí. Odborníka můžeš vyhledat i pokud Tě trápí určitá situace, pokud nezvládáš školu a horší se Ti známky, pokud si s něčím nevíš rady nebo Ti chybí motivace cokoliv dělat.

V jakých dalších případech je dobré navštívit odborníka? 

Například pokud je někdo v tvém okolí duševně nebo jakkoliv jinak vážně nemocný nebo máš o někoho starost. Je to na Tebe příliš velká zátěž, už si nevíš rady nebo Tě to dlouhodobě vyčerpává. Návštěva psychologa však slouží také jako výborná prevence, jelikož každého trápí určité problémy nebo situace, se kterými si neví rady, a přidat objektivní vhled nestranného člověka může velmi pomoct.

Musím za návštěvu psychologa platit?

U některých psychologů hradí návštěvy zdravotní pojišťovna, takže v těchto případech nemusíš platit nic. Existují však psychologové, kteří u pojišťoven zaregistrovaní nejsou a fungují takříkajíc “sami na sebe”. V těchto případech musíš za každou návštěvu uhradit určitý poplatek, který se pohybuje v řádech sta korun. Proto je dobré si předem zjistit, kteří psychologové v tvém okolí nabízí služby hrazené Tvou zdravotní pojišťovnou a kteří ne. 

Existuje rozdíl v kvalitě psychologického poradenství poskytovaného zdarma a placeného?

Obecně se to říct rozhodně nedá, jelikož v obou případech existují více i méně kvalitní psychologové. Navíc každému vyhovuje osobnostně trochu někdo jiný, a proto se může někomu zdát určitý odborník nesympatický a naopak někomu může plně vyhovovat. 

Co když mi můj psycholog nevyhovuje nebo mu nedůvěřuji? 

Může být pro Tebe těžké svěřit se někomu, komu nedůvěřuješ, není Ti sympatický. Stává se, že Ti konkrétní psycholog nemusí z nějakého důvodu vyhovovat. Máš právo na to vybrat si někoho, komu budeš důvěřovat a komu se rád svěříš. Pokud si to uvědomíš, měl/a bys začít hledat někoho jiného. Hledání za to ale stojí, protože vhodný člověk ti může velmi pomoct. A pokud máš strach danému odborníkovi říct, že Ti nevyhovuje, neboj se. Pokud se jedná o profesionála, pochopí to a neurazí se, protože si uvědomuje, že jeho metody nevyhovují každému a nedokáže pomoct všem. 

Péče o duševní zdraví v českém školství 

V českém školství v současnosti neexistuje žádný komplexní systém prevence duševního zdraví. Český vzdělávací systém tedy pouze reaguje na různé sociálně patologické jevy, např. šikanu, a to skrze Národní strategii primární prevence rizikového chování, která je vždy sestavena pro několikaleté období. Veškeré školy pak mají povinnost na každý školní rok sestavit Minimální preventivní program (MPP), což je dokument zaměřený převážně na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností. Tento program spadá pod kontrolu České školní inspekce (ČŠI) a za jeho sestavení je zodpovědný školní metodik prevence, který jej sestavuje ve spolupráci se všemi pedagogickými pracovníky dané školy. I přes veškeré preventivní programy však 30 % českých studentů ve věku 15 let dle testování PISA zažívá alespoň několikrát měsíčně šikanu.

České školy mají dle Školského zákona povinnost chránit zdraví studentů a poskytovat bezplatné poradenské služby týkající se především podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včasné intervence při aktuálních problémech u jednotlivých žáků či třídních kolektivů a předcházení všem formám rizikového chování včetně různých forem šikany a diskriminace. Tyto služby by měly být poskytovány prostřednictvím školního poradenského pracoviště, ve kterém působí zpravidla výchovný poradce a školní metodik prevence, kteří spolupracují zejména s třídními učiteli, učiteli výchov, případně s dalšími pedagogickými pracovníky školy. Poskytování poradenských služeb ve škole může být zajišťováno i školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem. 

Co je problémem českého školství v otázce duševního zdraví? 

Český vzdělávací systém se zaměřuje pouze na negativní projevy různých duševních problémů a neexistuje zde žádný komplexní systém prevence. A to i přestože dle výsledků testování PISA v roce 2018 se 19 % českých studentů ve věku patnácti let cítí ve škole opuštěně a 7 % se cítí neustále smutně. 

Problémem jsou však také poskytovatelé poradenských služeb na školách, jelikož školy nemají ze zákona povinnost najímat psychologa s odborným vzděláním, a tak se o studenty na mnoha školách starají pouze vyškolení pracovníci. Poskytování poradenských služeb skrze výchovného poradce či školního metodika prevence však může způsobovat mnoho problémů, jelikož se často jedná o osobu, která na škole vykonává i jinou funkci, např. se jedná o učitele/učitelku. To může ve studentech vyvolat nedůvěru a strach, že daná osoba není dostatečně kompetentní či by mohla změnit svůj přístup vůči danému studentovi, jelikož zná jeho problémy. Aby nevznikal tento střet zájmů, školy najímají externí psychology. Problémem však je, že školy často nemají dostatek financí, a proto najímají odborníka pouze na jednu až dvě hodiny týdně, což je při stovkách studentů na škole neadekvátní. Dalším častým důvodem nedostatečné přítomnosti psychologa na škole může být také to, že daný psycholog poskytuje své služby na více než jedné škole. 

V rámci reformy psychiatrické péče neboli Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020-2030 má Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s MŠMT v plánu podniknout hned několik kroků týkajících se této problematiky. Změna má začít již během vzdělávání budoucích pedagogů skrze psychosociální výchovu a management žákovského chování. Pedagogové pak mají být také dlouhodobě vzděláváni v oblasti prevence a podpory dětského duševního zdraví. Nedílnou součástí tohoto plánu je také zařazení psychosociální gramotnosti do Rámcového vzdělávacího programu (viz RVP a ŠVP) pro mateřské, základní a střední školy. Posledním krokem je pak program cíleného managementu žákovského chování a rozvoje dětského duševního zdraví ve školním prostředí, který bude využíván na různých odborných pracovištích ve školách i mimo ně. 

Příklad fungujícího školského systému pečujícího o duševní zdraví 

Výbornou ukázkou je vzdělávací systém v australském státě Victoria. Jeho cílem je vytvořit ve školách bezpečné a inkluzivní prostředí, které má žákům a studentům pomoct připravit se do života, což vede k celkovému zlepšení stavu společnosti. Studenti by měli díky tomuto systému získat sebevědomí, což jim pomůže v případě problémů v budoucnu požádat včas o pomoc, nebo by měli také umět pečovat o své duševní zdraví a neustále ho posilovat. Duševní zdraví všech studentů má totiž velký přínos nejen pro samotné studenty a jejich rodiče, ale také pro školy, protože nemusí řešit různé kázeňské problémy, ale škola také jako celek dosahuje mnohem lepších výsledků. 

Pro dosažení všech těchto cílů se však do systému musí zapojit všichni účastníci vzdělávacího procesu, tady nejen pedagogové a studenti, ale také nepedagogičtí pracovníci školy a rodiče. Pro tento systém je zásadní výuka duševního zdraví od útlého věku, a proto začíná již během předškolního vzdělávání. V rámci osnov se studenti učí nejen o svém duševním zdraví, ale také o zdraví jako celku, což znamená, že pro jejich duševní stabilitu je podstatná také fyzická stránka jejich zdraví. Během studia se rovněž učí rozpoznávat a regulovat své emoce, rozvíjet empatii vůči ostatním, umět vytvářet pozitivní vztahy či umět se zachovat konstruktivně i ve složitých životních situacích. Školy také nabízejí podporu všem studentům v těžkých životních situacích a zajišťují prevenci veškerých negativních jevů v oblasti chování. 

Zkušenosti s vyhledáním pomoci

Když jsem si uvědomila, že mám určité psychické problémy, rozhodla jsem se vyhledat školní psycholožku, a to hlavně proto, že jsem nechtěla, aby to věděli rodiče. Myslela jsem, že to nebude tak složité, ale příliš mnoho překážek mě nakonec odradilo. Dál mi ale v hlavě ležela myšlenka o školní psycholožce. Zjistila jsem, že ze spolužáků o ní nikdo nic neví a taky ji nikdo nikdy neviděl. Ptala jsem se tedy na školní psycholožku učitelky, která mi řekla, že jsme se s ní přece setkali v prvním ročníku, to si ale nikdo nepamatoval. Časem jsem se ale dostala do další krize a nakonec jsem tedy s pomocí kamaráda na naši školní psycholožku vyhledala kontakt. Vydala jsem se za ní celá nervózní jednou o přestávce a bylo to moc fajn. Uklidnila mě a vysvětlila mi, co se děje. Navštěvovala jsem ji několik týdnů, a i když jsem sezení z více důvodů nakonec přerušila, moc mi to pomohlo a posunulo mě to dál. Proto mě mrzí, že dostat se ke školní psycholožce byla tak složitá cesta. Následující školní rok jsem se tedy rozhodla, že se o této možnosti pomoci pokusím informovat své spolužáky. Sami totiž říkali, že kdyby měli možnost a neměli strach, také by vyhledali odbornou pomoc. Vytvořila jsem na třídní nástěnku speciální kartu, kam jsem přidávala různé informace a rady o tom, kdy je vhodné vyhledat pomoc nebo co je to psychohygiena. Nevím, jaký to mělo dopad, ale hlavně mě mrzí, že to neudělala moje škola. Mám štěstí, že chodím na školu, která má vlastní psycholožku, ale přesto je bohužel složité vyhledat u ní pomoc. Uvědomuju si, kolik toho může návštěva odborníka dát, a nedokážu si představit, jak bych na tom v současnosti byla, pokud bych studovala na škole bez vlastního psychologa.

– Erika

Jsem dcera psychiatričky, a přesto jeden z mých rodičů paradoxně trpí duševním onemocněním, o kterém jsem dlouhé roky nevěděla. Posledních pár let však bylo bohužel velmi komplikovaných a stále je. Dlouho jsem se to snažila nějak přežít, ale čím dál víc se to podepisovalo na mé náladě a ubývalo mi energie. Už před tímto náročným obdobím jsem chtěla vyhledat odbornou pomoc z jiných důvodů, ale dlouho jsem to nedokázala, protože jsem nechtěla navštěvovat někoho, kdo zná moji mamku jakožto kolegyni z oboru. Nechtěla jsem se svěřovat nikomu, kdo by mohl být jen trošku osobně zainteresovaný v mojí životní situaci. Teprve asi před půl rokem jsem začala navštěvovat paní psycholožku, která mi velmi pomáhá. Ulevilo se mi, že jsem konečně mohla mluvit s někým upřímně, a také mi to pomohlo konečně se otevřít alespoň mým nejbližším kamarádům. Paní psycholožka mi také poradila, jak se zachovat prakticky v různých situacích, pokud je na tom můj rodič zrovna psychicky špatně. Proto mi přijde důležité si uvědomit, že vyhledat odborníka není potřeba jen v situacích, kdy je špatně vám, ale také pokud na tom není dobře někdo ve vašem okolí. Ať už je daný člověk nemocný duševně či fyzicky, je velmi stresující žít dlouhodobě v takovém prostředí. A to speciálně v mladém věku, kdy člověk ještě není úplně samostatný, a tak se například nemůže o nemocného postarat v takové míře, jak bych chtěl, a nemá ani možnost alespoň dočasně někam utéct před tím obrovským každodenním stresem.

– Verča   

Můj příběh je spíše o tom, jak jsem odbornou pomoc nevyhledala, když jsem měla. Poměrně velkou část života jsem žila dva naprosto odlišné životy. Jeden ve škole a jeden doma na samotě u lesa, kde je odpoledne strávené s kamarády tabu. Ne vždy se mi dařilo tyto dva životy spojit. Ve škole mi kamarádi nerozuměli a doma taky moc ne. Devět let jsem hrála divadlo a to bylo jediné místo, kde jsem to byla opravdu já. To, že pro mě divadlo mělo takový význam, jsem zjistila, až když jsem divadlo neměla. To bylo při přechodu na střední. Naučená pravidla najednou nefungovala. Zároveň se mi nedařilo naplňovat očekávání okolí. Musela jsem překopat ta pravidla, která jsem do teď měla. Právě změna pravidel, související s přechodem na střední, byl nejchaotičtější moment mého života a v tu chvíli jsem měla vyhledat odbornou pomoc. Neudělala jsem to a mělo to fatální následky. Začala jsem sama na sebe být přísná, abych měla jen trochu pocit, že splňuji očekávání. Začal mě uspokojovat pocit hladu a s tím související restrikce, které jsem si v jídle nastavila. Dávalo mi to pocit kontroly a úbytek váhy mě ujišťoval, že můj systém funguje. Dopadlo to ztrátou 25 kilo a zhroucením mého trávicího systému. Následoval několikadenní pobyt v nemocnici. Při opouštění nemocnice mi došlo, že to takhle dál nejde. Pomohli mi v tom i přicházející letní prázdniny, kdy se vám režim trochu uvolní a nejste svázáni povinnostmi. Taky jsem se začala věnovat dalšímu životnímu kroku, kterým pro mě byl roční pobyt v zahraničí. Tam jsem konečně začala žít, a ne jen hloupě přežívat. V tuhle chvíli jsem už na 90 procent v pohodě, ale jak víme, nežijeme v ideálním světě, a dál, než na těch 90 procent, už to nepůjde. 

– Naty

Již od útlého věku jsem trpěl různými zdravotními problémy, včetně duševních. Jako mnoho dětí v tomto věku jsem měl problémy s vyslovováním, a proto jsem začal navštěvovat logopeda. Tato sezení mi začala velmi rychle pomáhat a má výslovnost se zlepšovala. Tento odborník mi však, kromě řečových vad, diagnostikoval také obsedantně-kompulzivní poruchu a předčasnou vyspělost. Obě tyto diagnózy se postupně začaly projevovat. V šesti letech jsem se vyjadřoval jako dvanáctileté děti a má obsedance se začala stupňovat zejména po nástupu do třetí třídy, kdy jsem si např. myl ruce dvacetkrát denně. Zhruba v sedmi letech jsem začal trpět bolestmi hlavy, ale časem jsem si zvykl. Kvůli své předčasné vyspělosti jsem si brzo uvědomil, že jsem gay. Bohužel mí spolužáci se to dozvěděli náhodou, protože jsem se omylem prořekl, a doma jsem to taky neoznámil úplně nejlepší formou. Bylo to velmi těžké, protože jsem měl obavy, jak na tento fakt bude reagovat okolí, když jej o mě věděli už od tak útlého věku. Bohužel tyto obavy se naplnily a musel jsem snášet posměšky, i šikanu. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem se ve dvanácti letech pokusil o sebevraždu. Ten skutek jsem zvažoval roky a už mě to tak psychicky vyčerpávalo, že jsem se nakonec rozhodl skočit pod vlak. Na poslední chvíli jsem však uskočil a doma jsem se po dlouhé debatě svěřil rodičům. Je to samozřejmě zasáhlo a hned druhý den jsem navštívil psychiatra. Byla mi nasazena antidepresiva, která však nezabírala. Souviselo to s mými bolestmi hlavy, které trvaly šest let. Bohužel se tak zesilovaly, že jsem nakonec navštívil neurologa a na magnetické rezonanci mi byla odhalena cysta na mozku. Byla pravděpodobně vrozená a také příčinou mých duševních problémů, kdy ovlivňovala nejen mé chování, ale také vyjadřování a myšlení. Absolvoval jsem dvouhodinovou operaci, a kvůli odstranění cysty jsem se musel znovu naučit různé věci, pochopit sám sebe a uvědomit si, co se změnilo. Se svou orientací jsem byl už dávno smířený a nestyděl jsem se za ni. Naopak jsem hrdý, že můj život se alespoň trochu odlišuje od ostatních. V té době jsem již definitivně dospěl a pomalu si přestal rozumět se svými vrstevníky. Ukončil jsem základní školu a přestal se stýkat se svými bývalými spolužáky, můj život získal svůj směr. Bohužel v posledním roce, nejen kvůli pandemii, se mi začaly vracet podobné stavy, jako před sedmi lety. Teď jsem ale dospělý, a tak jsem si našel psychiatra, který mi díky antidepresivům a lékům na spaní pomáhá přečkat nejen tuto nelehkou dobu, ale také depresivní stavy. Chtěl bych říci, že svěřit se se svými problémy jak rodině, tak odborníkovi, není nic, za co by se měl člověk stydět. Antidepresiva nejsou jedinou cestou, jak zvládat stres či špatné nálady, ale ve složitějších stavech je to celkem rychlá cesta k tomu, abyste opět mohli žít svůj život.

Čeština

• Umíme česky – Diktáty, doplňovačky, rozbory vět, otázky a pravopisná cvičení na procvičování 
• Škola s nadhledem – Pravopisná cvičení, práce s textem a mnohé další
• Rozbor díla k maturitě & Milujeme češtinu – Rozbory nejznámějších děl k maturitě
• Státní maturita z češtiny – Sbírka přípravných didaktických testů k maturitě z českého jazyka
• Na potítku – Komplexní rozbor maturitní četby formou videa 

Matematika

• Matematika SŠ & Matematika.cz – Online učebnice  a vysvětlení učiva matematiky pro střední školy
• Isibalo, Marek Valášek, Nauč se matiku & Online school – Videa vysvětlující látku nejen z matematiky
• Matematika s radostí – Online testy z matematiky
• Státní maturita z matematiky – Sbírka přípravných didaktických testů k maturitě z matematiky

Fyzika

• Nezkreslená věda – Kreslená videa Akademie věd vysvětlující vybraná témata z učiva fyziky a chemie
• Fyzika SŠ – Online učebnice a vysvětlení učiva fyziky pro střední školy
• Isibalo & Online school – Videa vysvětlující učivo nejen z fyziky
• Příklady.eu – Příklady a postupy řešení na učivo fyziky
• E-fyzika.cz – Zápisy a vysvětlení fyziky pro 3. a 4. ročníky středních škol
• Physics calculators – Kalkulátor jednotlivých veličin fyziky (EN)

Chemie

• Názvosloví – Studium a procvičování názvosloví chemických sloučenin
• Studium chemie – Nespočet materiálů a praktických videí
• Isibalo & Olinium – Videa vysvětlující učivo nejen z chemie
• Nezkreslená věda – Kreslená videa Akademie věd vysvětlující vybraná témata z učiva chemie a fyziky
• Proti proudu – Přehled a vysvětlení učiva pro střední školy
• Chemické rovnice online – Výpočet a dosazení do chemických rovnic online
• Periodická tabulka prvků – Periodická tabulka prvků online

Biologie

• Umíme fakta – Hry, poznávačky, procvičování a otázky na témata (nejen) z biologie
• Amoeba Sisters – Krátká videa vysvětlující vybraná témata z hodin biologie
• Biology library – Videa a vysvětlení učivo biologie (EN)
• Nezkreslená věda – Videa Akademie věd vysvětlující vybrané učivo (nejen) z biologie
• Anatomie – Procvičování anatomie člověka 

Geografie

• Zeměpis – Základní informace o jednotlivých státech a tématech z hodin geografie
• Snadná škola – Komplexní přehled učiva k maturitě a studijní materiály nejen z geografie
• Evropa – Procvičování místopisu Evropy
• Geography now – Videa a zajímavosti o jednotlivých státech světa (EN)
• Školní mapy – Mapy online nejen z geografie, ale i z dějepisu
• World Atlas – Atlas světa včetně základních informací o jednotlivých kontinentech a státech (EN)

Dějepis

• Britannica – Encyklopedie (EN)
• Dějepis.com – Přehled všech témat a testů z hodin dějepisu
• Simple History, Dějiny udeatného české národa & Opráski s historje – Krátká videa o jednotlivých událostech českých i světových dějin
• Utajené příběhy českých dějin – Vybrané příběhy z českých dějin

Základy společenských věd

• Občankáři – Vzdělávací materiály o tématech občanské výchovy
• Právnická fakulta UK – Přednášky z právnické fakulty UK
• Civics Academy & Simple Politics – Videa o tématech společenských věd a politologie (EN)
• The School of Life – Krátká videa na témata sociologie, psychologie a další

Anglický jazyk

• Bronislav Sobotka – Nadšený učitel angličtiny, který sdílí svá videa
• Cambridge English & Oxford Online English – Anglická videa rozšiřující slovní zásobu, gramatiku a další
• Duolingo – Aplikace na učení a procvičování cizích jazyků
• Grammarly & Hemingway – Platformy na korekturu anglicky psaných textů
• BBC Learning English – Podcasty, videa, procvičování gramatiky, rozšiřování slovní zásoby a další od společnosti BBC
• Oxford Dictionary, Cambridge Dictionary & Learner’s Dictionary – Anglické slovníky
• Zdarma dostupné dětské knihy v angličtině

Obecné

• Snadná škola – Vypracované maturitní otázky ze všech předmětů
• Khan Academy – Videa s tématy především z přírodních věd
• Spotify – Vzdělávací podcasty
• Quizlet – Aplikace vhodná na tvorbu kartiček na učení

Ahoj!

Píši Vám jménem České středoškolské unie, z. s., organizace zastupující středoškoláky, ve věci tipů na psychohygienu a efektivní práci s časem. Děkujeme také vedení Vaší školy za přeposlání tohoto e-mailu.

V listopadu loňského roku jsme provedli průzkum s cílem zmapovat silné a slabé stránky distanční výuky z pohledu středoškoláků. Z více než 9 000 odpovědí nám jako jeden z klíčových problémů vyplynulo zhoršené psychické zdraví studentů (další zjištění z průzkumu naleznete v příloze). 

Níže Vám v souvislosti s výsledky průzkumu přinášíme souhrn vybraných tipů na to, jak s Vaším duševním zdravím a rozpoložením můžete pracovat i v této nelehké době. 🙂

 1) Tipy na organizaci času a učení do školy 

Pro zejména školní práci je zásadní plán učení. Říct si, čeho chci dosáhnout, naplánovat si postupné malé kroky a vytvořit si harmonogram. Jak na to? Doporučujeme tento velmi hezky zpracovaný článek z webových stránek Masarykovy univerzity, kde se podrobněji dozvíte například jak si správně stanovit cíle či jakou plánovací strategii zvolit a jaké zdroje k tomu využít.

S kvalitním učebním plánem úzce souvisí dovednost time managementu, tedy organizací vlastního času, který na daný úkol máme. Jednou z nejčastěji používaných metod je vytvoření si to-do listu, na který postupně zaznamenáváte jednotlivé věci, které máte na programu a je třeba je v určitém časovém horizontu splnit.

Další efektivní a často používanou technikou je učební metoda Pomodoro, v rámci níž si čas a práci rozdělíte po 25 minutách. Přestávka poté trvá 5 minut. Čas můžete měřit pomocí vybraných aplikací (existují také aplikace věnované přímo této metodě) či jednoduše stopkami.

Více metod a doporučení najdete v navazujícím článku zde. Také my v rámci ČSU jsme si pro středoškoláky připravili několik zajímavých tipů, které naleznete na našem webu.

Též stále platí obecné zásady efektivního učení:

1. Zkuste vypátrat, co vám osobně vyhovuje – jaká denní doba, které místo v bytě, zda vám pomáhá pouštět si hudbu…
2. Nezapomeňte na podmínky k práci – ať vás nikdo neruší (poproste o to), vyvětrejte si v místnosti, vezměte si na sebe pohodlné oblečení, pijte větší množství vody apod.
3. Nezapomínejte si během učení či jiné práce dávat pravidelné přestávky. Během přestávek pak bývá dobré zařadit pohyb nebo aktivitu co nejméně související s činností, kterou jste dosud provozovali. Velmi důležité je také myslet na náš spánkový režim.
4. Pro efektivnější zapamatování si učiva může pomoci rozdělit jej na menší celky a pravidelně zařazovat jeho opakování. Velmi se při učení osvědčuje předstírat, že dané učivo vysvětlujete někomu jinému nebo sami sobě (můžete si například zapnout kameru vašeho počítače a mluvit přímo k sobě). Ti, kteří se rádi učí ve skupině, se mohou spojit s ostatními prostřednictvím videohovoru.
5. Obecně podpůrné je stálé hledání motivace – na každém úkolu zkusit objevit, co vám konkrétně může přinést a co na něm považujete za zajímavé. 
6. Je-li to potřeba, využívejte možnost konzultací s učiteli či se školním poradcem/školní psycholožkou.

2) Tipy na zlepšení psychické pohody (nejen) během distanční výuky

Ve spolupráci s neziskovou organizací Nevypusť duši, která se zabývá duševním zdravím a prostřednictvím zaměřených programů, nabídek pomoci, infografik a mnoho dalšího nám ukazuje, jak o něj pečovat, přinášíme studentům několik vybraných tipů na zdravou psychohygienu. 

7 zásad zdravé psychohygieny

1. PAMATUJTE NA SVOU POHODU

• Je důležité mít na paměti, že na prvním místě našich priorit bychom měli vždy stát my sami. Pečovat o naše fyzické i duševní zdraví, zajímat se o to, jak se momentálně cítíme, co prožíváme a jak můžeme případnou nepříznivou situaci zlepšit. 
• Dále se ujistěte, že máte dostatek potřebného klidu, spánku, čerstvého vzduchu a vyvážené stravy, jelikož tyto složky jsou nezbytnou součástí zdravého životního stylu.

2. POHYBUJTE SE

• Pravidelné cvičení snižuje míru úzkosti a uvolňuje od stresu, napomáhá tak například k lepšímu soustředění či ke zkvalitnění našeho spánku. A významně může ovlivňovat naše psychické rozpoložení.
• Zkuste si najít fyzickou aktivitu, která vás bude bavit a které byste se mohli věnovat i třeba dlouhodoběji. Pokud nejste zatím zvyklí na pravidelné cvičení, začněte trpělivě a pozvolna –⁠ nejlépe častým protahováním, delšími procházkami po vašem okolí či jógou pro začátečníky.

3. UDĚLEJTE SI ČAS NA SVÉ MYŠLENKY A POCITY

• Během dne si vyhraďte čas na ,,vypnutí”, tedy čas, kdy se nevěnujete žádné jiné činnosti nežli skutečně a pouze vám. Uvědomte si, jak se právě v tomto okamžiku cítíte. Máte radost? Prožíváte smutek? Jste ve stresu? Jste z něčeho nadšení? Zkuste si tyto pocity pojmenovat a pátrejte, z čeho pramení. V tomto čase se nebraňte vlastním myšlenkám, naopak se jimi zaobírejte (samozřejmě i zde platí – všeho s mírou).
• Také si během této chvilky vypněte váš telefon, televizi, počítač, tablet či další elektronická zařízení, která by vás rušila a rozptylovala.

4. BUĎTE SOUČÁSTÍ SKUPINY

• Vyhraďte si dostatek času na lidi, se kterými je vám dobře. Sdílejte s nimi vaše pocity a naslouchejte těm jejich. Naopak se snažte co nejvíce vyhýbat lidem, kteří vás ponižují, cítíte se vedle nich nesví, máte tendenci se před nimi přetvařovat, či se z komunikace s ním cítíte méněcenní.
• „Dle výzkumných studií se ukazuje, že lidé, kteří mají kvalitní vztahy se svou rodinou, přáteli nebo jinou komunitou lidí jsou šťastnější, fyzicky i psychicky zdravější a žijí déle než lidé, kteří mají tyto sociální vazby méně kvalitní.” – Nevypusť duši, 2018 (zdroj)

5. MĚJTE REALISTICKÁ OČEKÁVÁNÍ OD SVÝCH NÁLAD

• Je v pořádku nebýt vždy plně optimistický a pozitivně naladěný. Přijměte své emoce a pocity, ať už negativní, nebo pozitivní, a pracujte s nimi. Dovolte si tyto emoce a pocity prožít, nezakazujte si je a nezavírejte před nimi oči.
• Špatnou náladu mívá čas od času každý, nemělo by to ovšem trvat déle než pár dní. Pokud máte špatnou náladu již v řádu týdnů, je třeba situaci řešit (vyhledejte někoho blízkého či odbornou pomoc).

6. NASTAVTE SI DOSAŽITELNÉ CÍLE

• Vámi nastavené cíle by vás měly především motivovat a stále pohánět vpřed. Vytyčte si takové, v nichž shledáváte osobní smysl a kterých si opravdu přejete dosáhnout (vy, nikoliv lidé okolo vás…). Zamyslete se také nad tím, proč chcete daného cíle dosáhnout.
• Co si dáte za cíl by pro vás však nemělo být zcela nereálné a nedosažitelné. Dávejte si raději menší cíle, od kterých můžete postupně pokračovat dále k těm vyšším.
• To platí i při sepisování tzv. TO-DO listů na daný den. Určete si cíl, kterého chcete za den dosáhnout a co vše chcete stihnout, ale nepřežeňte to – musí být pro Vás reálné daný seznam splnit, poněvadž příliš časté nesplnění či nekončení úkolů by Vás pouze demotivovalo. 

7. BUĎTE NA SEBE HODNÍ

• Nejdůležitější jste, jak již bylo zmíněno, skutečně vy. Nacházíte-li se momentálně v těžké situaci, pokuste se eliminovat stres, jak jen to půjde – relaxujte, zhluboka dýchejte (a všímejte si tempa vlastního dechu), mluvte sami k sobě tak, jako byste mluvili k dobrému příteli. Vyhledávejte pomoc u druhých a hledejte naději na překonání překážek, které vám právě nyní stojí v cestě.

 (infografika 1 v příloze)

Doporučení, rad a tipů na to, jak být během karantény a distanční výuky co nejvíce produktivní, jak a kde pomáhat druhým či jaké možnosti dobrovolnictví a jiných aktivit se nám právě otevírají, najdeme na internetu i mezi známými široké množství. Často se ale zapomíná myslet také na hranici, za kterou bychom již neměli zacházet a kdy je jednoduše potřeba trochu “ubrat plyn”. Následující série tipů shrnuje to, co v nouzovém stavu dělat nemusíme, a to aniž bychom museli zažívat pocity selhání a výčitek. Důležité je vždy především rozložení vlastních sil v určitém čase.

Co nemusíte dělat v nouzovém stavu

1. NEMUSÍTE POMÁHAT DRUHÝM NA ÚKOR SEBE SAMA.

• Opět platí, že člověk by měl v první řadě myslet na sebe. Nastalá situace totiž ovlivňuje jak druhé, tak vás, a proto nejprve dopřejte sami sobě čas na zpracování vlastních prožitků a emocí. Zvláště to platí v případě, jste-li studenti pomáhající profese.

2. NEMUSÍTE SE ZAPOJOVAT DO VŠECH DOBROVOLNICKÝCH AKTIVIT

• Aktivně se zapojovat se do pomoci druhým je sice velmi záslužné, ale v případě, že se nemůžete nebo nechcete zapojovat do dobrovolnických činností, nevadí to. Je to volba každého z nás a jiní by toto vaše rozhodnutí měli akceptovat.

3. NEMUSÍTE BÝT NEUSTÁLE PRODUKTIVNÍ

• Připadá vám, že toho děláte málo a měli byste víc, i když cítíte, že jste již vyčerpaní a nemůžete dál? Nemusíte. Váš čas patří pouze a jenom vám, a záleží tedy na vás, jak s ním naložíte. Pokud se do něčeho nutíte a děláte to jen proto, že tuto činnost například pozorujete u druhých, nedosáhnete tíženého efektu. Naopak svůj čas můžete využít k hledání toho, co vás bude skutečně lákat (byť třeba “pouze” jedné věci).

4. NEMUSÍTE SPLŇOVAT PŘEDSTAVY SVÉHO OKOLÍ O TOM, JAK BYSTE SE MĚLI ZACHOVAT

• Mimo nařízení vlády, která byste dodržovat opravdu měli, a přispívali tak ke zlepšení celé situace, si názor na to, co je pro vás osobně dobré a co špatné, určujete pouze vy. Stejně tak jste pouze vy zodpovědni za vaše chování a jednání, a toto by měli respektovat i ti, kteří se pohybují ve vašem okolí (samozřejmě do té míry, než je to bude jakkoliv ohrožovat či jim škodit).

5. NEMUSÍTE SE NUTIT DO POZITIVNÍCH VĚCÍ

• Všechny emoce přicházejí a odcházejí postupně. Není dobré se jim bránit, zakazovat si je či se jim dokonce pokoušet vyhnout. Pokud se necítíte v pohodě a prožíváte negativní pocity, ničemu to nevadí, po čase pravděpodobně i tyto pocity odezní. 

Naším posledním bodem ve spolupráci s Nevypusť duši je relaxace. Relaxaci bychom si měli dopřát nejlépe každý den – napomáhá totiž zejména se zvládáním stresu, k lepšímu soustředění a také k celkovému uvolnění. Též se jedná o skvělého pomocníka v případě problémů se spánkem a s nespavostí.

Představím vám tu první a jednu z opravdu nejdůležitějších technik relaxace, kterou je správná práce s naším dechem. Najděte si klidné místo, usaďte se a zhluboka se nadechněte. Není potřeba zavírat oči. Dýchejte pomalu a ideálně do břicha (tedy nikoliv do plic). Snažte se váš dech co nejvíce vnímat a vnitřně pozorovat.

Základy relaxace

(infografika 3 v příloze)

3) Co můžete dělat pro vyhledání externí pomoci

• Kontaktujte školního poradce či školní psycholožku
  • Máte-li ve škole možnost pomoci ze strany například školní psycholožky, nebojte se ji využít. Požádejte o kontakt na ni a domluvte si schůzku.
  • Pokud ovšem takovou možnost nemáte či se vám do tohoto kroku nechce, zkuste využít pomoci klinických psychologů nebo psycholožek (buď dětských, tedy do vašich 18 let, či pro dospělé), na které najdete kontakt na internetu nebo v seznamu, který jsme si pro Vás připravili níže.

• V případě krize kontaktujte bezplatné telefonické krizové linky či organizace

*V současné době mohou být linky důvěry velmi vytížené, je tedy důležité se připravit na to, že se možná nedovoláte napoprvé, což vás ale nemusí odradit a můžete zkusit zavolat po půl hodině/hodině znovu, nebo můžete využít chat.

• Linka první psychické pomoci – dospělí v krizi
  • 116 123 (nonstop, zdarma)
  • chat (každý den 12:00 – 17:00)
• Linka bezpečí – děti, mládež a studující do 26 let
  • 116 111 (nonstop, zdarma)
  • chat (každý den 9:00 – 21:00)
• Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí
  • 116 006 (nonstop, zdarma) 
• Psychoterapeutická linka Anténa (včetně pomáhajících profesionálů i dobrovolníků, kromě krizové intervence poskytují také psychoterapii)
• Linka první psychické pomoci (pro všechny, na které doléhá aktuální situace, ti, kteří cítí strach z nemoci či z nákazy, obtížně zvládají karanténu, mají pocity bezmoci, těžce nesou izolaci, potřebují podporu při zvládnutí akutního stresu, cítí hněv nebo zklamání v souvislosti se současnou situací, kterou prožívají)
  • 1212, volba 5 (denně 7:00 – 24:00, zdarma)
• Terap.io – online terapeutická sezení, která v nouzovém stavu nabízí půlhodinové tzv. krátké krizové intervence ZDARMA
• tymosia.cz – online terapie a pomoc z pohodlí domova bez nutnosti jakéhokoliv osobního kontaktu
• Dělám, co můžu – zprostředkování psychologické online konzultace zdarma po dobu trvání epidemické krize
• Psychoterapeutická linka – 212 812 540 (denně 08:00 – 22:00)
• Psychologická poradna studentů UP v období nouzového stavu v ČR (pro všechny studenty a pedagogy Univerzity Palackého v Olomouci, ale také ostatní občany České republiky prožívající těžkosti v souvislosti s momentální pandemií, poskytována studenty vyšších ročníků katedry psychologie FF UP)
  • up.intervence@gmail.com 
  • Skype (účet UP Intervence)
• Krizové centrum Praha Bohnice (284 016 110) – externí krizové centrum
• RIAPS Praha (222 586 768) – externí krizové centrum

Pokud byste se rádi dozvěděli více informací, či bychom vám mohli s čímkoliv pomoci my, neváhejte se na nás obrátit. Děkujeme a doufáme, že se vám bude dařit udržovat se v psychickém komfortu co nejdéle to bude možné.

Tým České středoškolské unie