Na české vysoké školy přicházejí silné populační ročníky. Stát od vysokých škol očekává, že přijmou více studujících a připraví více absolventů pro potřeby české společnosti a ekonomiky. Rostoucím požadavkům však neodpovídá financování, které vysoké školy dostávají. Na tento nesoulad upozornila také Česká konference rektorů, podle níž navrhované prostředky pro veřejné vysoké školy na rok 2027 nepokrývají ani objektivní růst nákladů. 

Vysoké školy zároveň dostávají za úkol navyšovat kapacity v oblastech, kde Česká republika dlouhodobě postrádá kvalifikované pracovníky, například ve zdravotnických, pedagogických a dalších strategicky důležitých oborech. Podpora prioritních studijních programů prostřednictvím ukazatele P je sice krok správným směrem, bez odpovídajícího navýšení celkového rozpočtu vysokých škol však vede spíše k přerozdělování velmi omezených prostředků uvnitř systému. Rozvoj některých studijních programů je tak často financován na úkor jiných, namísto skutečného posilování kapacit vysokého školství jako celku. 

„Debata o financování vysokých škol není jen debatou o číslech. Nedostatek financí se nakonec vždy promítne do konkrétních podmínek, ve kterých všichni studujeme. Do kvality výuky, dostupnosti vyučujících, kteří pak mohou být motivováni odcházet pracovat mimo akademické prostředí, kapacity studijních programů i služeb, které vysoké školy poskytují. Pokud se od vysokých škol očekává, že přijmou více studujících a zároveň budou poskytovat kvalitnější vzdělávání, musí jim pro to být vytvořeny odpovídající podmínky,“ říká Tereza Marková, předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol. 

Situace vysokých škol se přitom netýká jen těch, kteří na nich studují dnes. Pro současné středoškoláky budou podmínky na vysokých školách určovat jejich možnosti dalšího vzdělávání už v nejbližších letech. Rozhodování o budoucnosti vysokého školství proto musí počítat i s generací, která dnes teprve dokončuje střední školy. Pokud má být vysokoškolské vzdělání skutečně dostupné, nestačí sledovat jen počet přijímaných uchazečů. Důležité je také to, zda mladí lidé mají reálnou možnost studovat obor, o který mají zájem, a získat vzdělání odpovídající kvality. Už nyní existují studijní programy, kde zájem uchazečů výrazně převyšuje dostupné kapacity, a s příchodem silnějších populačních ročníků bude tlak na vysoké školy dále růst. 

„Zájem mladých lidí o vysokoškolské vzdělání je velký. Problém je, že mu nabídka studijních míst neodpovídá. Stát nemůže na jedné straně říkat, že potřebujeme více vysokoškolsky vzdělaných lidí, a na druhé straně nechat tisíce motivovaných uchazečů každý rok před branami terciárního vzdělávání. Pokud chceme jejich potenciál využít, musí tomu odpovídat kapacity i financování, ty totiž přímo ovlivňují příležitosti, které chceme dát dnešním středoškolákům,“ říká Kryštof Musil, předseda České středoškolské unie.  

Podle obou studentských reprezentací je nutné vnímat financování vysokých škol také jako otázku dostupnosti vzdělávání. Nejde pouze o to, kolik míst vysoké školy nabídnou, ale také o to, zda budou schopny rostoucímu počtu studujících zajistit kvalitní výuku a odpovídající studijní zázemí. Dlouhodobé podfinancování se navíc neprojevuje jen v podmínkách studia, ale i ve schopnosti vysokých škol udržet talentované akademické pracovníky, podporovat nastupující generaci vědců a vytvářet prostředí, ve kterém budou chtít absolventi doktorských studijních programů pokračovat ve své odborné a výzkumné činnosti. Pokud mají vysoké školy i nadále plnit svou roli center vzdělanosti, vědy a inovací, musí mít k tomu odpovídající podmínky. 

Česká republika přitom stále zaostává v podílu vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí. Ve věkové skupině 25 až 34 let má terciární vzdělání v Česku 33 % lidí, zatímco průměr zemí OECD dosahuje 48 %. Data zároveň ukazují výraznou souvislost mezi dosaženým vzděláním rodičů a šancí jejich dětí získat vysokoškolské vzdělání. 

„Vláda ve svém programovém prohlášení opakovaně zdůrazňuje význam vzdělávání a rozvoje lidského potenciálu. Právě teď má příležitost ukázat, že to nejsou jen slova. Pokud mají vysoké školy zvládnout příchod silnějších populačních ročníků, musí tomu odpovídat i jejich financování. Mladí lidé slyší, že vzdělání je klíčem k budoucímu uplatnění i prosperitě celé země. Bylo by proto logické, aby se tento důraz promítl také do státního rozpočtu. Právě na něm se totiž nejlépe ukáže, jak vysoko mezi skutečnými prioritami státu vzdělávání opravdu stojí,“ říká Kryštof Musil, předseda České středoškolské unie. 

Studentské reprezentace upozorňují, že nedostatečné financování se může projevit nejen omezenými kapacitami, ale také zhoršováním poměru počtu studujících na vyučující, nižší dostupností konzultací, omezenými možnostmi praktické výuky nebo nedostatečným rozvojem studijního zázemí. Problém navíc nelze řešit přenášením dalších nákladů na samotné studující, jejichž životní náklady během studia představují významnou součást otázky dostupnosti vysokoškolského vzdělávání. 

Studentská komora Rady vysokých škol dlouhodobě upozorňuje také na nízkou přímou finanční podporu studujících. Dále také upozorňuje, že podpora studujících a financování samotných vysokých škol musí být řešeny společně, nikoli na úkor jednoho či druhého. „Investice do vysokých škol a podpora studujících nejsou dvě konkurenční položky. Potřebujeme obojí. Dobře financované vysoké školy, které dokážou poskytovat kvalitní vzdělávání, a zároveň podmínky, které umožní mladým lidem studovat bez ohledu na finanční situaci jejich rodiny. Pokud chceme vzdělanou a konkurenceschopnou společnost, nemůžeme jednu část tohoto problému řešit na úkor druhé,“ doplňuje předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol Tereza Marková. 

Česká středoškolská unie a Studentská komora Rady vysokých škol se proto připojují k požadavku na odpovídající a předvídatelné financování veřejných vysokých škol, které bude reflektovat růst nákladů, demografický vývoj a očekávané navyšování kapacit. Současně zdůrazňují, že nezbytné navyšování počtu přijímaných studujících nesmí vést ke snižování kvality vzdělávání. 

Vysoké školství není výdajem na dnešní studující. Je investicí do lidí, kteří budou v příštích desetiletích tvořit českou společnost, vědu, zdravotnictví, školství i ekonomiku. 

V Česku již dlouhá léta poptávka po místech na všeobecně vzdělávacích oborech značně převyšuje nabídku, v některých krajích až dvojnásobně.^[1] Právě tento nedostatek míst na všeobecně vzdělávacích oborech vede zájemce ke zbytečnému taktizování a často přistupují v rámci přípravy na přijímací zkoušku k finančně náročným doučováním. Ministerstvo školství se tuto situaci pokouší napravit, například vytvořením oboru „všeobecné lyceum”, do kterého první studenti nastoupí letos v září, ale kraje se k tomuto problému (až na výjimky jako např. kraj Vysočina a Hlavní město Praha) převážně staví pasivně, čímž problém pouze prohlubují. 

Specificky, kraje si stanovují „dlouhodobé záměry” (dále DZ), za jejichž splnění ale nejsou nijak odpovědné. Mohou tedy říct, že například zdvojnásobí kapacity všeobecných oborů, ale pokud tak neučiní, nečeká je žádný postih. Vzhledem k dlouhodobě vysoké poptávce po těchto oborech tedy žádáme kraje o dodržování jimi stanovených DZ a zvyšování počtu volných míst. Pochopitelně se podíl všeobecných oborů vůči oborům odborným bude lišit kraj od kraje, ale nemůže tomu být nadále tak jako třeba v Moravskoslezském kraji, kde podíl žáků přijatých na všeobecné obory činí zhruba 26 %, ale kde poptávka přesahuje 50 %.^[1] Moravskoslezský kraj podotýká, že je spíše průmyslově zaměřen, a proto nevyvíjí žádnou snahu tento problém řešit, což ale znamená, že zájemci o všeobecné vzdělání jsou v tomto kraji znevýhodněni oproti žákům hlásícím se na všeobecně zaměřené obory v jiných krajích.

Česká středoškolská unie tedy tímto vyzývá ke zvyšování podílu všeobecného vzdělání v krajích a podněcuje krajská zastupitelstva k akci ohledně tohoto problému.

^[1] ZEMAN, Jan a GARKULÁK, Karel. Většina krajů nechce víc gymnázií a lyceí, přestože to stát i rodiče očekávají. Online 2025. Dostupné z: https://www.paqresearch.cz/post/vetsina-kraju-nechce-vic-gymnazii-a-lycei [cit. 2025-02-14].

Kontakt pro média:

Michal Kosař | tiskový mluvčí | 608 345 271 | mkosar@stredoskolskaunie.cz

—

Česká středoškolská unie je studentský spolek, který od roku 2013 zastupuje a hájí zájmy českých středoškoláků ve vztahu k ministerstvu školství a dalším rozhodovacím činitelům. V současné době zastupuje přes 30 000 středoškolských studentů z více než 100 škol po celé České republice. Mezi cíle spolku patří podpora všeobecného vzdělávání, metodické pestrosti ve výuce, inovací ve vzdělávání a zlepšování vzdělávací soustavy jako celku.

Dne 18. prosince 2024 Poslanecká sněmovna schválila pozměňovací návrh, který umožňuje řediteli základní školy ve spolupráci se zřizovatelem stanovit termín zápisu k základnímu vzdělávání pro cizince v době od 1. června do 15. července, tedy měsíc po ukončení zápisů pro české občany.

Podporujeme vyjádření zástupkyně státního tajemníka Ministerstva školství Martiny Běťákové. Domníváme se, že zejména v Praze a ve velkých městech povede tento krok k diskriminaci ukrajinských dětí, které tvoří většinu cizinců v regionálním školství. Základní školy, které budou mít po prvním kole zápisů naplněnou kapacitu, což je v Praze velmi pravděpodobné, nebudou schopny přijmout děti z druhého kola zápisů určeného pro cizince.

Návrh má usnadnit rovnoměrné rozložení cizinců mezi jednotlivé školy podle zákona č. 65/2022 Sb. Nicméně nemožnost přihlásit dítě do základní školy z důvodu pozdějšího termínu způsobí, že mnohé ukrajinské rodiny nenaleznou školu pro své děti nebo budou nuceny je zapsat do segregovaných škol určených pouze pro ukrajinské děti.

„Již nyní podle určitých odhadů víme, že povinnou školní docházku v České republice neplní minimálně 1300 ukrajinských dětí. Některé organizace však uvádějí ještě vyšší počty a vzhledem k této změně jich bude ještě více. Chápeme, že individualizovaná výuka pro ukrajinské děti představuje pro učitelky a učitele velkou výzvu, avšak nesmíme dopustit, aby kvůli tomu docházelo k diskriminaci dětí. Musíme učitelkám a  učitelům pomoci zvládnout tuto situaci, například formou ukrajinských asistentů pedagoga. Bohužel však na tyto asistenty není v rozpočtu dostatečně pamatováno,“ popisuje Adam Pochman, člen předsednictva České středoškolské unie.

Vzhledem k tomu, že zákon již schválila Poslanecká sněmovna, žádáme senátorky a senátory, aby zvážili postoj České republiky k tomuto podle nás diskriminačnímu zákonu.

Na callu se také, jako vždy, vyměňovaly vzájemné zkušenosti mezi jednotlivými samosprávami. Sdílely se i úspěšné akce, které se samosprávám podařilo uspořádat. Například charitativní pekárna, jejíž výtěžek se daroval na dobročinné účely, nebo uspořádání debaty ohledně, ve společnosti rezonujícího tématu, LGBT+. Proběhla i diskuse na téma provozování samosprávy ve škole s konzervativním vedením, co se týče studentských aktivit. Tuto diskusi pomohl nastartovat svým příběhem host Jiří Sejkora, který se na závěr připojil a podělil se o svoji zkušenost v tomto prostředí a některé typy, které by mohly pomoci samosprávám v obdobné situaci. 

Část callu byla i věnovaná tomu, jaká je dobrá struktura studentského parlamentu v sekundárního stupně formálního vzdělávání. Hovořilo se i o funkci dozorčích rad a koordinátorů.

V sobotu začal program o něco později, kvůli špatnému počasí, které zdrželo mnohé účastníky po cestě do Prahy. Po úvodním slovu nastalo představení aktivit ČSU, které se udály od posledního republikového sněmu. Programu byla i účastna slovenská delegace, která představila aktuální situaci studentských parlamentů, a také momentální situaci okolo vytváření obdobné organizace, jako ČSU a Parlamentu dětí a mládeže České republiky (PDM ČR), na Slovensku.

Jedním z důležitých sobotních témat byla fúze ČSU a PDM ČR, která by měla být dokončeno v příštím kalendářním roce. 

Po krátké přestávce následovala přednáška, Historie studentského hnutí, po níž následovala debata s hosty o úloze mladých lidí ve společnosti a politice. Nevyhnuli jsme se, ani tématu voleb od šestnácti. 

V neděli dopoledne byla hlavním tématem participace mladých lidí v politice a aktuální stav ve školství. Na toto téma proběhla i panelová diskuse s hosty. Po skončení diskuse proběhla evaluace a ukončení akce.  

The post TZ: Iniciativa: Studenti pro školství first appeared on Česká středoškolská unie.]]> https://stredoskolskaunie.cz/2023/05/xxi-republikovy-snem/ Wed, 24 May 2023 20:45:41 +0000 https://stredoskolskaunie.cz/?page_id=12758

Budoucnost pro mladé lidi – pojďme o ní mluvit! Na prvním republikovém sněmu v roce 2023 jsme se zabývali otázkami budoucnosti pro mladé, aktivní participací a z velké části také iniciativou vote@16 – zavedením aktivního volebního práva od 16 let. V neposlední řadě nastal také čas na volbu nového předsednictva.

 

Dvacátý první republikový sněm se konal 6. 5. 2023 v útulné kavárně / coworkingovém prostoru s názvem Pracovna na Žižkově. 

 

Krátce po 10. hodině jsme akci zahájili úvodním slovem a představením harmonogramu. Pokračovali jsme prolomením ledů, a poté už začal první blok hlavní části programu.

 

Dopoledne jsme věnovali již výše zmíněné iniciativě vote@16. Začali jsme představením celého konceptu a jeho implementováním v jiných zemích. Následoval menší brainstorming nad hlavními argumenty pro i proti a nějaký čas jsme věnovali samotné debatě o výhodách i úskalích snížení věkové volební hranice. Pokud Vás téma zajímá více, nenechte si ujít naši červnovou konferenci.

 

V poledne nastal prostor na obědovou pauzu, ale zanedlouho jsme byli zpět a chvíli se věnovali energizeru. Poté si vzalo slovo předsednictvo s prezentací o tom, co vše se v ČSU událo od posledního republikového sněmu. Aby účastníci nepřijímali informace pouze pasivně, byl vyčleněn čas na tzv. kolečka s P; tedy prostor, ve kterém mohli delegáti a členové pokládat jakékoliv otázky jednotlivým členům předsednictva.

 

Po bloku předsednictva následovala (pro některé nejvíce očekávaná část programu) volba předsednictva. Po sečtení všech hlasů od delegátů již bylo známé složení nového sedmičlenného předsednictva. Adéla Kundrátová byla zvolena předsedkyní ČSU, pozici prvního místopředsedy obsadil Antonín Pipa a druhou místopředsedkyní se stala Alexandra Obracajová. Dalšími členy předsednictva se poté stali Lukáš Langer, Charlotte Jindřišková, Ondřej Kruťa a Jan Gondek.

 

Ještě před odchodem jsme provedli evaluaci akce a reflektovali aktivity a nově získané znalosti. Oficiální program republikového sněmu byl tímto ukončen, ale někteří se rozhodli zůstat i na neformální část programu, tentokrát v Kasárnách Karlín.

 

XXI. republikový sněm proběhl hladce a byl také velmi produktivní – získali jsme mnoho inspirace a podnětů pro další fungování, zejména v rámci iniciativy vote@16. Jak již bylo zmíněno, v červnu na republikový sněm přirozeně naváže konference vote@16. O dalším vývoji snížení věkové hranice pro účast ve volbách Vás budeme informovat, můžete sledovat náš Facebook, Instagram a Twitter.

DSC_0003-min

DSC_0219-min

DSC_0134-min

DSC_0105-min

DSC_0086-min

DSC_0069-min

DSC_0039-min

DSC_0010-min

Vláda prohlásila, že školy zavírat nebude. V důsledku současné situace a současných opatření jich je ale prakticky nemalá část buď uzavřena, nebo značně omezena. Podle průzkumu ČSU na sociálních sítích zamířily do karantény v posledních čtrnácti dnech až dvě třetiny středoškoláků. Náhlé změny nemají dobrý vliv na psychické zdraví středoškoláků. Není výjimkou, že školy musí karantény řešit přes noc uprostřed týdne, některé třídy míří z karantény do karantény, nebo je ve škole přítomna jen malá část žáků. Ve školách chybí jistota.

„U nás ve škole to je tak, že jdeme z karantény do karantény. Jsme vždy pár dní ve škole a dozvíme se, že byl opět někdo pozitivní a jdeme domů. Neřeší se nic jiného, než kdo půjde do karantény, a nemůžeme se vůbec soustředit na výuku,“ popisuje situaci Elena Musilová, studentka gymnázia v Ústí nad Orlicí.

Distanční výuka na následujících čtrnáct dní umožní zhodnotit nastalou situaci ve školství, dá jistotu a uleví přehlceným žákům, pedagogům i rodičům. Podmínkou je dodržet co nejkratší trvání takového stavu. Je třeba zapracovat na nastavení režimu a jasných podmínek ve školách tak, aby studenti i personál věděli, co mohou v nejbližších dnech a týdnech očekávat. Legislativně snazší alternativou k vyhlášení celoplošné distanční výuky pak může být prodloužení pololetních prázdnin.

„Aktuální situace klade na psychické i fyzické zdraví žáků a pedagogů obrovské nároky. Říkáme, že školy nezavíráme, ale v důsledku situace a protiepidemických opatření je vzdělávání omezeno více než při distanční výuce. Celoplošná čtrnáctidenní distanční výuka by nám umožnila vytrhnout školy ze zdánlivě nekončícího cyklu karantén studentů a pedagogů a udržet výuku v chodu alespoň online,“ říká Ondřej Nováček, předseda České středoškolské unie.

S žádostí o přechod na distanční výuku se Česká středoškolská unie obrátila na ministra školství Petra Gazdíka. Na odpověď momentálně čeká.