V Česku již dlouhá léta poptávka po místech na všeobecně vzdělávacích oborech značně převyšuje nabídku, v některých krajích až dvojnásobně.^[1] Právě tento nedostatek míst na všeobecně vzdělávacích oborech vede zájemce ke zbytečnému taktizování a často přistupují v rámci přípravy na přijímací zkoušku k finančně náročným doučováním. Ministerstvo školství se tuto situaci pokouší napravit, například vytvořením oboru „všeobecné lyceum”, do kterého první studenti nastoupí letos v září, ale kraje se k tomuto problému (až na výjimky jako např. kraj Vysočina a Hlavní město Praha) převážně staví pasivně, čímž problém pouze prohlubují. 

Specificky, kraje si stanovují „dlouhodobé záměry” (dále DZ), za jejichž splnění ale nejsou nijak odpovědné. Mohou tedy říct, že například zdvojnásobí kapacity všeobecných oborů, ale pokud tak neučiní, nečeká je žádný postih. Vzhledem k dlouhodobě vysoké poptávce po těchto oborech tedy žádáme kraje o dodržování jimi stanovených DZ a zvyšování počtu volných míst. Pochopitelně se podíl všeobecných oborů vůči oborům odborným bude lišit kraj od kraje, ale nemůže tomu být nadále tak jako třeba v Moravskoslezském kraji, kde podíl žáků přijatých na všeobecné obory činí zhruba 26 %, ale kde poptávka přesahuje 50 %.^[1] Moravskoslezský kraj podotýká, že je spíše průmyslově zaměřen, a proto nevyvíjí žádnou snahu tento problém řešit, což ale znamená, že zájemci o všeobecné vzdělání jsou v tomto kraji znevýhodněni oproti žákům hlásícím se na všeobecně zaměřené obory v jiných krajích.

Česká středoškolská unie tedy tímto vyzývá ke zvyšování podílu všeobecného vzdělání v krajích a podněcuje krajská zastupitelstva k akci ohledně tohoto problému.

^[1] ZEMAN, Jan a GARKULÁK, Karel. Většina krajů nechce víc gymnázií a lyceí, přestože to stát i rodiče očekávají. Online 2025. Dostupné z: https://www.paqresearch.cz/post/vetsina-kraju-nechce-vic-gymnazii-a-lycei [cit. 2025-02-14].

Kontakt pro média:

Michal Kosař | tiskový mluvčí | 608 345 271 | mkosar@stredoskolskaunie.cz

—

Česká středoškolská unie je studentský spolek, který od roku 2013 zastupuje a hájí zájmy českých středoškoláků ve vztahu k ministerstvu školství a dalším rozhodovacím činitelům. V současné době zastupuje přes 30 000 středoškolských studentů z více než 100 škol po celé České republice. Mezi cíle spolku patří podpora všeobecného vzdělávání, metodické pestrosti ve výuce, inovací ve vzdělávání a zlepšování vzdělávací soustavy jako celku.

Dne 18. prosince 2024 Poslanecká sněmovna schválila pozměňovací návrh, který umožňuje řediteli základní školy ve spolupráci se zřizovatelem stanovit termín zápisu k základnímu vzdělávání pro cizince v době od 1. června do 15. července, tedy měsíc po ukončení zápisů pro české občany.

Podporujeme vyjádření zástupkyně státního tajemníka Ministerstva školství Martiny Běťákové. Domníváme se, že zejména v Praze a ve velkých městech povede tento krok k diskriminaci ukrajinských dětí, které tvoří většinu cizinců v regionálním školství. Základní školy, které budou mít po prvním kole zápisů naplněnou kapacitu, což je v Praze velmi pravděpodobné, nebudou schopny přijmout děti z druhého kola zápisů určeného pro cizince.

Návrh má usnadnit rovnoměrné rozložení cizinců mezi jednotlivé školy podle zákona č. 65/2022 Sb. Nicméně nemožnost přihlásit dítě do základní školy z důvodu pozdějšího termínu způsobí, že mnohé ukrajinské rodiny nenaleznou školu pro své děti nebo budou nuceny je zapsat do segregovaných škol určených pouze pro ukrajinské děti.

„Již nyní podle určitých odhadů víme, že povinnou školní docházku v České republice neplní minimálně 1300 ukrajinských dětí. Některé organizace však uvádějí ještě vyšší počty a vzhledem k této změně jich bude ještě více. Chápeme, že individualizovaná výuka pro ukrajinské děti představuje pro učitelky a učitele velkou výzvu, avšak nesmíme dopustit, aby kvůli tomu docházelo k diskriminaci dětí. Musíme učitelkám a  učitelům pomoci zvládnout tuto situaci, například formou ukrajinských asistentů pedagoga. Bohužel však na tyto asistenty není v rozpočtu dostatečně pamatováno,“ popisuje Adam Pochman, člen předsednictva České středoškolské unie.

Vzhledem k tomu, že zákon již schválila Poslanecká sněmovna, žádáme senátorky a senátory, aby zvážili postoj České republiky k tomuto podle nás diskriminačnímu zákonu.

Na callu se také, jako vždy, vyměňovaly vzájemné zkušenosti mezi jednotlivými samosprávami. Sdílely se i úspěšné akce, které se samosprávám podařilo uspořádat. Například charitativní pekárna, jejíž výtěžek se daroval na dobročinné účely, nebo uspořádání debaty ohledně, ve společnosti rezonujícího tématu, LGBT+. Proběhla i diskuse na téma provozování samosprávy ve škole s konzervativním vedením, co se týče studentských aktivit. Tuto diskusi pomohl nastartovat svým příběhem host Jiří Sejkora, který se na závěr připojil a podělil se o svoji zkušenost v tomto prostředí a některé typy, které by mohly pomoci samosprávám v obdobné situaci. 

Část callu byla i věnovaná tomu, jaká je dobrá struktura studentského parlamentu v sekundárního stupně formálního vzdělávání. Hovořilo se i o funkci dozorčích rad a koordinátorů.

V sobotu začal program o něco později, kvůli špatnému počasí, které zdrželo mnohé účastníky po cestě do Prahy. Po úvodním slovu nastalo představení aktivit ČSU, které se udály od posledního republikového sněmu. Programu byla i účastna slovenská delegace, která představila aktuální situaci studentských parlamentů, a také momentální situaci okolo vytváření obdobné organizace, jako ČSU a Parlamentu dětí a mládeže České republiky (PDM ČR), na Slovensku.

Jedním z důležitých sobotních témat byla fúze ČSU a PDM ČR, která by měla být dokončeno v příštím kalendářním roce. 

Po krátké přestávce následovala přednáška, Historie studentského hnutí, po níž následovala debata s hosty o úloze mladých lidí ve společnosti a politice. Nevyhnuli jsme se, ani tématu voleb od šestnácti. 

V neděli dopoledne byla hlavním tématem participace mladých lidí v politice a aktuální stav ve školství. Na toto téma proběhla i panelová diskuse s hosty. Po skončení diskuse proběhla evaluace a ukončení akce.  

The post TZ: Iniciativa: Studenti pro školství first appeared on Česká středoškolská unie.]]> https://stredoskolskaunie.cz/2023/05/xxi-republikovy-snem/ Wed, 24 May 2023 20:45:41 +0000 https://stredoskolskaunie.cz/?page_id=12758

Budoucnost pro mladé lidi – pojďme o ní mluvit! Na prvním republikovém sněmu v roce 2023 jsme se zabývali otázkami budoucnosti pro mladé, aktivní participací a z velké části také iniciativou vote@16 – zavedením aktivního volebního práva od 16 let. V neposlední řadě nastal také čas na volbu nového předsednictva.

 

Dvacátý první republikový sněm se konal 6. 5. 2023 v útulné kavárně / coworkingovém prostoru s názvem Pracovna na Žižkově. 

 

Krátce po 10. hodině jsme akci zahájili úvodním slovem a představením harmonogramu. Pokračovali jsme prolomením ledů, a poté už začal první blok hlavní části programu.

 

Dopoledne jsme věnovali již výše zmíněné iniciativě vote@16. Začali jsme představením celého konceptu a jeho implementováním v jiných zemích. Následoval menší brainstorming nad hlavními argumenty pro i proti a nějaký čas jsme věnovali samotné debatě o výhodách i úskalích snížení věkové volební hranice. Pokud Vás téma zajímá více, nenechte si ujít naši červnovou konferenci.

 

V poledne nastal prostor na obědovou pauzu, ale zanedlouho jsme byli zpět a chvíli se věnovali energizeru. Poté si vzalo slovo předsednictvo s prezentací o tom, co vše se v ČSU událo od posledního republikového sněmu. Aby účastníci nepřijímali informace pouze pasivně, byl vyčleněn čas na tzv. kolečka s P; tedy prostor, ve kterém mohli delegáti a členové pokládat jakékoliv otázky jednotlivým členům předsednictva.

 

Po bloku předsednictva následovala (pro některé nejvíce očekávaná část programu) volba předsednictva. Po sečtení všech hlasů od delegátů již bylo známé složení nového sedmičlenného předsednictva. Adéla Kundrátová byla zvolena předsedkyní ČSU, pozici prvního místopředsedy obsadil Antonín Pipa a druhou místopředsedkyní se stala Alexandra Obracajová. Dalšími členy předsednictva se poté stali Lukáš Langer, Charlotte Jindřišková, Ondřej Kruťa a Jan Gondek.

 

Ještě před odchodem jsme provedli evaluaci akce a reflektovali aktivity a nově získané znalosti. Oficiální program republikového sněmu byl tímto ukončen, ale někteří se rozhodli zůstat i na neformální část programu, tentokrát v Kasárnách Karlín.

 

XXI. republikový sněm proběhl hladce a byl také velmi produktivní – získali jsme mnoho inspirace a podnětů pro další fungování, zejména v rámci iniciativy vote@16. Jak již bylo zmíněno, v červnu na republikový sněm přirozeně naváže konference vote@16. O dalším vývoji snížení věkové hranice pro účast ve volbách Vás budeme informovat, můžete sledovat náš Facebook, Instagram a Twitter.

DSC_0003-min

DSC_0219-min

DSC_0134-min

DSC_0105-min

DSC_0086-min

DSC_0069-min

DSC_0039-min

DSC_0010-min

Vláda prohlásila, že školy zavírat nebude. V důsledku současné situace a současných opatření jich je ale prakticky nemalá část buď uzavřena, nebo značně omezena. Podle průzkumu ČSU na sociálních sítích zamířily do karantény v posledních čtrnácti dnech až dvě třetiny středoškoláků. Náhlé změny nemají dobrý vliv na psychické zdraví středoškoláků. Není výjimkou, že školy musí karantény řešit přes noc uprostřed týdne, některé třídy míří z karantény do karantény, nebo je ve škole přítomna jen malá část žáků. Ve školách chybí jistota.

„U nás ve škole to je tak, že jdeme z karantény do karantény. Jsme vždy pár dní ve škole a dozvíme se, že byl opět někdo pozitivní a jdeme domů. Neřeší se nic jiného, než kdo půjde do karantény, a nemůžeme se vůbec soustředit na výuku,“ popisuje situaci Elena Musilová, studentka gymnázia v Ústí nad Orlicí.

Distanční výuka na následujících čtrnáct dní umožní zhodnotit nastalou situaci ve školství, dá jistotu a uleví přehlceným žákům, pedagogům i rodičům. Podmínkou je dodržet co nejkratší trvání takového stavu. Je třeba zapracovat na nastavení režimu a jasných podmínek ve školách tak, aby studenti i personál věděli, co mohou v nejbližších dnech a týdnech očekávat. Legislativně snazší alternativou k vyhlášení celoplošné distanční výuky pak může být prodloužení pololetních prázdnin.

„Aktuální situace klade na psychické i fyzické zdraví žáků a pedagogů obrovské nároky. Říkáme, že školy nezavíráme, ale v důsledku situace a protiepidemických opatření je vzdělávání omezeno více než při distanční výuce. Celoplošná čtrnáctidenní distanční výuka by nám umožnila vytrhnout školy ze zdánlivě nekončícího cyklu karantén studentů a pedagogů a udržet výuku v chodu alespoň online,“ říká Ondřej Nováček, předseda České středoškolské unie.

S žádostí o přechod na distanční výuku se Česká středoškolská unie obrátila na ministra školství Petra Gazdíka. Na odpověď momentálně čeká.

———————————————————————————————————————–

Je lepší se učit pouze na jednom konkrétním místě nebo je výhodnější střídat místa, kde se učíme?

Někteří učitelé nám přesvědčivě říkají, ať si pro učení vyhradíme jedno jediné místo, jiní nás zase nabádají k opaku. Každý tábor svoje doporučení odůvodňuje rozdílný argumenty. Zastánci učení se na jednom místě říkají, že je to výhodnější, protože si dané místo spojíme s učením, a tak pro nás bude snazší se soustředit, a také se k učení namotivovat. Kromě toho si můžeme místo vyladit a uzpůsobit, aby nás nemohlo nic vyrušovat. Obhájci různých míst tvrdí, že učení bude takhle daleko záživnější, a proto efektivnější.

Jaká je tedy pravda? Učit se raději na jednom místě nebo místa střídat?

Jmenuju se Honza Kohut a už 6 let se na svých stránkách jakserychlenaucit.cz zabývám tématikou efektivního a rychlého učení. V článku vám na tuhle otázku odpovím, a zároveň se s vámi podělím o postup, který vám pomůže si vzpomenout, když máte u písemky nebo třeba u maturity okno.

Požádejme vědu o pomoc

Psychologové na Michiganské univerzitě rozdělili studenty do dvou skupin. První skupinka se učila seznam 40 slov dvakrát v jedné a téže místnosti, zbylí studenti se učili totožný seznam slov, ale pokaždé v jiné místnosti. Následně byli účastníci testováni v učebně, ve které se předtím ani jednou neučili. Ačkoliv strávili studenti obou skupin studiem stejné množství času, ti, kteří se učili pokaždé jinde, si zapamatovali o 21 % informací více, než studenti učící se dvakrát na jednom místě!

Ačkoliv se to nezdá, východnější je se učit na více místech! Než, abych popisoval další podobné experimenty, vysvětlíme si, proč si studenti, kteří se učili na různých místech, vedli lépe, a hlavně popíšu, jak toho můžete snadno využít ve svůj prospěch.

Mozek jako foťák

Nové informace se učíme na principu asociací, tj. propojování informací mezi sebou. Čím více propojení mezi novou informací a těmi stávajícími v paměti vytvoříte, tím silněji si daný kousek vědomosti zapamatujete. Kdybych to měl vyjádřit ještě jednodušeji, učení neprobíhá v izolaci.

Tohle jste už zřejmě věděli. Většině lidem však nedochází, že asociace si nevytváříme jen mezi informacemi. To, co vložíme do paměti si spojujeme také s veškerým kontextem a smyslovými vjemy. Možná se vám to už někdy stalo, specifická vůně odstartovala dávnou vzpomínku. Nebo jste se procházeli kolem nějakého místa a najednou si vzpomněli na historku, o které jste už roky nepřemýšleli. Specifická vůně nebo konkrétní místo totiž aktivovalo neuronové spojení napojené na danou informaci. Ještě jednou to zopakuji, informace, které si ukládáme do mozku si nespojujeme jenom s informacemi, ale rovněž s veškerým kontextem souvisejícím s učením (vůně, nálada, místa atd…).

Tento fenomén byl poměrně rozsáhle testován ve studiích. Pokud se účastníci studie učili slovíčka při jízdě na rotopedu, dosáhli při testu lepších výsledků, když znovu jeli na rotopedu (jelikož při učení a testování měli aktivována stejná neuronová spojení, a ta jim pomohla se k informacím dostat. Když jenom seděli, nemohli aktivovat tolik propojení, proto byly výsledky horší). Jakmile se účastníci učili pod vodou, lepších výsledků u testů dosáhli v případě, že byli testováni znovu pod vodou, nikoliv v běžné učebně. To stejné platí, pokud se účastníci učili pod vlivem drog.

Rád říkám, že náš mozek funguje tak trochu jako foťák. Pokaždé, když se něco naučíme, v našem mozku se pomyslně zmáčkne spoušť a společně s danou informací se do paměti vloží i veškerý kontext, který s učením souvisel, nejsou to jenom související informace, ale právě i místo, kde jste se učili, vůně, nálada, nebo třeba vaše oblečení.

Jakmile si máte později vzpomenout, například u písemky nebo u maturity, musíte v mozku aktivovat neuronová spojení, která vás dovedou ke konkrétní informaci. Čím více spojení k informaci vede, tím větší šance, že si u písemky nebo maturity vzpomenete.

A právě proto je vhodné se učit na různých místech. Když zmáčknete vaši pomyslnou spoušť na více místech, v různých stavech a kontextech, neuronová síť bude daleko hustší. Při každém učení se vytvoří dodatečná spojení, k dané informaci vás může dovést více různých cest. Naopak pokud “mačkáte” vaši spoušť stále na totožném místě, nevytváříte dodatečné propojení (informace si dokola propojujete se stejným kontextem). Kromě toho, pokud se učíte na jednom místě, stáváte se závislými na kontextu, tzn. na informace si dokáže velmi dobře vzpomenout na místě, kde jste se učili, ale na jiných místech s tím můžete mít velké problémy (viz studie výše: jízda na rotopedu, učení se pod vodou).

Praktická rada je myslím jasná. Až se budete učit na nějakou větší písemku nebo na maturitu, střídejte místa, kde se učíte. V ideálním případě si vyhraďte jedno hlavní místo pro učení, na kterém se budete učit zhruba 60 % času, zbytek času se učte jinde.

Ať se můžete inspirovat, dá se učit v jiné místnosti u vás doma, učit se můžete i při jízdě MHD (například kartičky v aplikaci Anki), v knihovně, v kavárnách, venku, u kamarádů (můžete se navzájem zkoušet) nebo ve škole.

Některé z vás po přečtení studií o rotopedech a učení se pod vodou možná napadlo, že vůbec nejvýhodnější bude, když se budete učit na stejném místě, kde píšete písemku. Jelikož na daném místě se aktivují mozková spojení, která byla aktivní i při učení, a tudíž bude snazší si vzpomenout. Avšak studie tohle nedoporučují. Studenti, kteří se učili půl roku na stejném místě, a následně ve stejné učebně psali velkou písemku, neměli o nic lepší výsledky než ti, kteří písemku psali jinde.

Jak si vzpomenout, když mám okno?

Na první pohled se zdá, že tahle část vůbec nesouvisí s předchozími řádky, ale čtěte pozorně a uvidíte, že tomu tak není.

Okno chápu jako stav, kdy si nejsme schopni vzpomenout, i když víme, že jsme se danou informaci učili a uměli ji. Okno nastává tehdy, když nejsme schopni aktivovat dostatek mozkových spojení, které nás mohou k informaci dovést, tzv. selhání vybavení.

Abychom okno porazili, pomůže nám naše přirovnání paměti k foťáku. Pamatujete si, že při učení si nepropojujeme informace jenom s informacemi, ale i s místy, stavy a vůněmi? Pokud si představíte místo, kde jste se učili, vzpomenete si na svou náladu a informace, které jste se učili předtím a potom, v paměti aktivujete dodatečná mozková spojení, která byla aktivní v době učení, a to zvýší pravděpodobnost toho, že si vzpomenete. Čím více spojení aktivujete, tím větší šance, že odpověď už nebudete mít jenom na jazyku.

Na přesně tohle přišli vědci v dalším experimentu, o kterém vám řeknu. Studenti měli za úkol nastudovat 80 slovíček, následně byli rozděleni do 3 skupin. První psali test v místnosti, kde se učili, další v úplně jiné místnosti. Skupinka, která byla testována na stejné místě, měla daleko lepší výsledky (důvod: při testu byla automaticky aktivována stejná mozková spojení jako při učení; účastníci v druhé místnosti tenhle luxus neměli). Třetí skupinka byla rovněž v odlišné místnosti, nicméně byli nabádáni k tomu, aby si představili místnost, kde se slovíčka učili. Jejich výsledky byly téměř identické jako u první skupiny (představy aktivovala mozková spojení, a tak si byli schopni vzpomenout na více správných odpovědí).

Když si nemůžete vzpomenout, několikrát se zhluboka nadechněte, zavřete oči a co možná nejbarvitěji si představte naprosto všechno, co s učením souviselo, ať už je to místnost, kde jste se učili, vaše nálada, oblečení, které jste měli na sobě, vůni, a také informace, které s tématem souvisejí, ale i informace, jež jste se učili předtím a potom. To všechno aktivuje dodatečná propojení, čímž maximalizujete šance, že si rozpomenete.

Věřím, že se vám tento článek líbil. Kdybyste chtěli proniknout do tématiky efektivního a rychlého učení více, rozhodně navštivte moje webové stránky: jakserychlenaucit.cz, na kterých se studenty sdílím ověřené vědecké principy a postupy, jak se správně učit.

Pro začátek vám doporučuji tyto články:

• 10 vědecky ověřených tipů, jak se efektivně učit
• Nejdůležitější metoda efektivního učení
• Jak se soustředit bez vyrušování.

V mém kurzu Jak udělat maturitu zase sdílím návod krok za krokem, jak se co možná nejefektivněji připravovat na maturitu. Dovzíte se, kdy je nejvýhodnější s učením začít, jak se efektivně učit maturitní otázky nebo jak se účinně připravovat na slohovky nebo didakťáky.