“Jeden z našich profesorů měl neustále nevhodné poznámky, nepokrytě se díval studentkám do výstřihu, zval je na schůzky a doučování u něj doma. Škola situaci zásadněji neřeší, aby se to nedostalo na veřejnost, studentky nemluví, aby neměly problémy u maturity, a tak tento učitel bez následků sexuálně obtěžuje studentky už přes deset let,“ popisuje častý problém českých středních škol Eva, studentka gymnázia.  

Podle výzkumu Karlovy Univerzity se s některým typem sexuálního obtěžování občas nebo často setkávaly na střední škole dvě třetiny studujících. Každý třetí studující byl vystaven intimním pohledům ze strany učitele, přibližně čtvrtina se setkala s nevhodnými komentáři nebo dotyky a 40 % s nevhodnými poznámkami nebo vtipy. Tyto jevy jsou součástí sexuálního obtěžování obecně a pojí se s nimi stejné příčiny, mýty i následky. Oběti mají často trauma, psychické problémy nebo horší studijní výsledky. 

Stereotypní poznámky, vtipy a komentáře, které často jako sexuální obtěžování vnímány nejsou, přispívají svým dílem k tomu, že je v naší společnosti sexuální násilí a obtěžování tolerováno. “Ve škole i několikrát denně slýcháváme, že studentky už od přírody nemohou rozumět fyzice, informatice a matematice a měly by se držet v lepším případě humanitních věd, v horším případě plotny. Učebnice tomuto narativu také výrazně nepomáhají, často zobrazují muže a ženy v jejich stereotypních genderových rolích a povoláních,” upozorňuje Erika Kubálková, 2. místopředsedkyně ČSU.

Komplexní sexuální výchova na středních školách, která má silnou preventivní funkci právě ve vztahu k sexuálnímu obtěžování a genderovým stereotypům, na školách dostatečně neprobíhá. Průzkum ČSU ukazuje, že 72 % studujících se ve škole nedozvědělo nic o konsentu v sexuálním životě, 47 % studujících pak nemělo na škole sexuální výchovu vůbec žádnou. 28 % studujících uvedlo, že v hodinách sexuální výchovy nedostává prostor pro dotazy.

Středoškolská unie upozorňuje na to, že rozsah sexuální výchovy často nekoresponduje ani s rámcovými vzdělávacími programy, protože učitelé nemají dostatečnou podporu a metodické podklady pro její výuku. 

ČSU proto vydává Manifest za bezpečné střední školy, ve kterém shrnuje pět výzev, kterým v oblasti genderově citlivého prostředí a sexuálního násilí české školství čelí a apeluje na ředitele škol a vyučující, stejně jako MŠMT a samotné politiky, aby se těmito problémy začali po návratu žáků do škol zabývat. 

Manifest za bezpečné střední školy

Teď sice ve školách nejsme, ale až se tam vrátíme, chceme, aby střední školy byly bezpečným prostředím. Chceme, aby

• studující nebyly sexuálně obtěžováni
• výukové materiály nebyly stereotypní
• studující nebyli odrazováni před studiem určitých oborů na základě svého pohlaví
• studující nebyly vystavováni nevhodným sexistickým narážkám ze strany vyučujících
• sexuální výchova probíhala na všech středních školách

Kontakt pro média:

Viktor René Schilke | předseda | +420 735 099 350 | vschilke@stredoskolskaunie.cz

—

Česká středoškolská unie je studentský spolek, který od roku 2013 zastupuje a hájí zájmy českých středoškoláků ve vztahu k ministerstvu školství a dalším rozhodovacím činitelům. V současné době zastupuje přes 30 000 středoškolských studentů z více než 100 škol po celé České republice. Mezi cíle spolku patří podpora všeobecného vzdělávání, metodické pestrosti ve výuce, inovací ve vzdělávání a zlepšování vzdělávací soustavy jako celku.

Správné prostředí

Martin radí: “Potřebujeme správné prostředí; nezapomínejte si proto čas od času vyvětrat, abyste měli dostatečný přísun čerstvého vzduchu, uklidit na vašem stole, abyste měli dostatečný prostor pro práci, a zkrátka udělat vše pro to, aby se vám učilo příjemně a zároveň efektivně.”

Vytváření správného prostředí je jeden z plusů distančního studia. V pokoji můžete mít nastavenou teplotu podle své vlastní potřeby, což by ve škole nešlo. Také si můžete si pustit písničky nebo si užít ticha, které byste ve škole jen těžko hledali. Každý preferuje jiný ruch v pozadí, ale co se písniček týče, tak se nejlépe jeví klidná čistě instrumentální hudba nebo s textem v cizím jazyce.

To-Do list

“Každé ráno si sepíši, které úkoly chci za daný den stihnout a kolik jim chci věnovat času.”

Udělat si takzavaný TO-DO list je, podle Emílie, skvělá metoda, jak si udržovat přehled a kontrolu nad svou prací. Pokud ale budete mít od své práce moc velké očekávání a nezvládnete splnit vše ze seznamu, může to být demotivující, takže je potřeba si plánovat cíle, které zvládnete splnit.
Všichni jsme zvyklí pracovat na deadline, tedy splnit úkol do určitého dne, a je dobré si takové deadliny nastavovat i při učení. Když si určíme, kolik času chceme úkolu věnovat, obvykle ho i za daný čas splníme.

“Občas se nevyplatí na něčím trávit zbytečně moc času. Jak říká paretovo pravidlo – za 20 % času zvládneme 80 % práce”

Ondra zase radí využívat paretovo pravidlo, kterému si jinak říká také 80/20. Často se na testy učíte zbytečné množství informací, i když by stačilo se naučit 20 % nejdůležitějších a těch 80 % už je jenom ta takzvaná “omáčka”.
A jak poznat ty nejdůležitější?
Pedagog tyto informace v hodinách často opakuje nebo na ně jinak upozorňuje
Podívat se na, co se ptal pedagog v předchozím textu a z toho si odvodit, jak bude vypadat ten příští
V učebnicích jsou tyto informace zvýrazněny nebo napsány jiným písmem
Sami dobře víte, jak na to. Teď si to stačí uvědomit a začít využívat ve svůj prospěch.

Soustředění

“V dnešní době je velmi těžké udržet pozornost. Tady na mě vyskakuje video, tady mi píše spolužák a tohle se děje ve světě, takže používám aplikaci Forest, která mě nutí dělat svou práci.”

V aplikaci Forest, kterou Bára používá, si nastavíte, jakou dobu se chcete soustředit a ona zasadí stromeček, který Vám v dané době vyroste. Pokud z aplikace odejdete, tak strom umře. To stejné můžete udělat pouze s časovačem v mobilu, ale tam už je potřebná trochu větší sebekázeň.
A pokud si zrovna nemusíte dělat poznámky, ale stačí poslouchat a Vaše pozornost mezitím neustále někam utíká, zkuste zaměstnat ruce vybarvováním antistresových omalovánek, skladáním origami či jinými aktivitami, u kterých nemusíte tolik přemýšlet, ale vyžadují Vaši pozornost.

Opakování

(je matka moudrosti)

Často opakovaná fráze, která už asi všem leze na nervy, ale přesto má něco do sebe. Hermann Ebbinghaus vytvořil křivku zapomínání, kde můžeme vidět, že informace, které delší dobu pravidelně opakujeme, se do naší paměti uloží mnohem lépe, než když se ji snažíme zapamatovat na poslední chvíli.

Závěr: Učit se na test každý den 10 min celý týden je lepší než se učit hodinu den před testem.
Na opakování slovíček z cizího jazyka je, podle nás, nejlepší využít papírové kartičky. Na jednu stranu napíšete slovíčko a na druhou jeho překlad. Slovíčka pak jednoduše procházíte, překládáte a kontrolujete. Na stejném způsobu funguje i aplikace Quizlet, kterou si můžete zdarma stáhnout. Tento způsob jde samozřejmě využít i na jiné předměty.

Střídání smyslů

Někdo si lépe pamatuje psaný text a někdo slyšené informace. Pro efektivní učení je dobré smysly střídat a je tu hned několik možností:
Přepisováním informací využijete motorickou paměť
Podtrhávání či jiné využívání barev se hodí, když si dobře pamatujete viděné informace
Vysvětlováním učiva rodině, mazlíčkovi nebo kytce si dané informace upevníte v hlavě a navíc využijete i sluchovou paměť.

Knihy, filmy, seriály i YouTube

Nejlepší učení je to, které se jako učení vlastně netváří. Proto jsme si pro Vás připravili seznam zdrojů, kde se se dozvíte něco víc takovou zábavnější formou. Celý seznam je řazený podle předmětů, takže máte jistotu, kde nasbírané zkušenosti využít. Navíc pokud budete sledovat či číst v cizím jazyce, tak to máte i jako procvičení daného jazyka, a to už je hodně výhod najednou, ne? Ale zase nezapomínejte, že všeho moc škodí a nedá se to brát jako hlavní zdroj studia.

Dostatek spánku

Tato poslední rada se může zdát lehce banální, ale dostatek spánku je pro Vaše učení velmi důležité. Když jste dostatečně odpočatí, tak Váš mozek funguje lépe a naučíte se více za kratší dobu a naopak. O půlnoci toho do hlavy moc nenacpete a další den budete akorát unavení, nebudete se pořádně soustředit, budete muset znovu učit dlouho do noci, abyste zvládli všechnu práci a budete se točit v začarovaném kruhu, který není pro Vaše zdraví dlouhodobě udržitelný. Víc informací si můžete přečíst například v knize “Proč spíme”.

Snad Vám naše tipy pomohou, a pokud byste hledali další můžete se podívat na Instagram Blanky Pilátové, kde kromě studijních tipů najdete i něco víc o studiu chemie na vysoké škole, na stránky Jak se rychle naučit či Studenti sobě nebo si poslechnout jeden z dílů podcastu Brain We Are, kde se dozvíte o fungování lidského mozku.

Ačkoliv data ani závěry nelze plně vztáhnout na všechny studenty středních škol, ukázaly některé důležité trendy, kterým je třeba věnovat pozornost.

Oproti jaru došlo dle dat ke zlepšení distanční výuky, vyplynulo ale, že spoustu nedokonalostí se stále nepovedlo vyřešit a dosud přetrvávají. Jako primární problémy lze uvést nadměrné množství online hodin, nadměrnou psychickou zátěž, problémy se samostudiem, nedostatek sociálního kontaktu, či to, že velké části žáků online hodiny nevyhovují. 

Dále lze také říci, že doporučení ministerstva nejsou ve velké míře dodržována a závaznými nařízeními by šlo některým problémům předejít, např. přehlcení testy při návratu do škol.

Ačkoliv nelze generalizovat, rozdíly mezi typy středních škol odpovídají zjištěním MŠMT a ČŠI ohledně diferencí kvality výuky na těchto školách. Z hlediska ročníků lze ale říci, že s distanční výukou mají nejlepší zkušenosti žáci nižšího stupně víceletých gymnázií.

Dle obecných otázek ohledně distanční výuky lze usuzovat, že distanční výuka je nejlépe zorganizovaná v hlavním městě, neboť zde dle dat mají žáci k distanční výuce nejpozitivnější přístup a oproti jaru také vnímají největší zlepšení. 

Respondenti by za smysluplné považovali přenesení pozitivních atributů distanční výuky do prezenční. Takovými jsou například větší šíře využívání moderních technologií, či kladení důrazu na komunikaci. Dle odpovědí studentů a výhod, které u distanční výuky uváděli, lze také říct, že by prospěl větší důraz na sebevzdělávání a zaměření se na přednosti a zájmy studentů.

Jako obecné řešení problémů lze uvést větší kooperaci mezi pedagogy i studenty. Při běžné výuce, a o to více v distanční, by měly být brány ohledy na potřeby a časové možnosti žáka, měl by být uplatňován individuální přístup. Jako výsledek diskuzí o vyučování by pak mohla být výuka příjemnější i prospěšnější pro obě strany.

Na konci dotazníku jsme respondentům položili otázku: „Chtěl/a bys, aby škola využívala technologie a online nástroje více i v běžné výuce?“, na kterou více než polovina respondentů odpověděla kladně, přibližně 20 % si pak zachovalo neutrální přístup. To lze považovat za jasný apel ze strany studentů k další digitalizaci a modernizaci českého školství tak, aby kráčelo s dobou a připravovalo studenty ne na svět minulý, ale lepší svět budoucí.

Ačkoliv aktuální situace rozhodně není lehká a přináší mnoho úskalí, nabízí také prostor pro změnu, pro nové nápady a inovace. Nové podmínky přímo vyzývají k zapojení i jiných způsobů výuky než frontálních a jiných způsobů ověřování dovedností a znalostí než v písemném testu nebo před tabulí. Problémem ale často je, že pedagogové o jiných metodách neví nebo kvůli přehlcení na jejich zapojování nemají čas.

ČSU provedla v listopadu 2020 dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zmapovat silné a slabé stránky distanční výuky z pohledu středoškoláků. Ačkoliv se většina studentů shodla na tom, že kvalita distanční výuky se v porovnání s jarem zlepšila, stále vnímají nezanedbatelné problémy. Jako ty hlavní lze uvést zhoršené psychické zdraví studentů, zvýšenou zátěž, nevyhovující online hodiny a vysoké nároky ze strany školy nebo také znovu hrozící přehlcení testy při návratu do škol.

Přes 40 % respondentů uvedlo, že má příliš online hodin, téměř třetina respondentů se shodla na tom, že způsob testování a známkování je nevyhovující. Jako největší negativa distanční výuky studenti vidí především nedostatek sociálního kontaktu, technické potíže při výuce, nereálné požadavky učitelů nebo nedostatek motivace při studiu; na druhé straně však stojí možnost organizace vlastního času a větší volnost, které studenti vnímají kladně. 

ČSU již na řešení těchto problémů pracuje. V následujících týdnech bude pro středoškoláky na svých sociálních sítích a webových stránkách zveřejňovat tipy či doporučení, zároveň bude aktivně řešit problémy se školami i ministerstvem. 

Za účelem řešení těchto problémů napsala ČSU ministrovi školství Robertu Plagovi dopis, ve kterém navrhuje možná řešení problémů. Upozorňuje také, že je připravena s ministerstvem komunikovat a nalézt přijatelná řešení pro všechny aktéry tak, aby bylo vzdělávání vyhovující pro všechny. Výsledky a závěry z dotazníkového šetření obdrželi také všichni poslanci a senátoři ve výborech pro vzdělávání. 

Distanční výuka víc než kdy jindy ukazuje, jak důležitá je vzájemná komunikace, a proto ČSU věří, že ministerstvo bude nejen teď, ale i v budoucnu, názorům studentů naslouchat.

“Vypadá to, že v distanční výuce ještě nějakou chvíli zůstaneme. Proto si myslíme, že je důležité, aby se ministerstvo zajímalo o názory studentů a jejich potřeby. Metodická doporučení nesou velmi dobré myšlenky, v praxi se ale nedodržují a studenti i pedagogové jsou tak mnohdy vystaveni zbytečnému stresu a vzdělávání pro ně není komfortní. ČSU již kroky k lepší distanční výuce podniká, vše ale sami změnit nezvládneme; proto se obracíme na MŠMT pro pomoc,” shrnuje celou situaci Ondřej Nováček, první místopředseda ČSU.

Kontakt pro média:

Ondřej Nováček | 1. místopředseda | +420 721 676 889 | onovacek@stredoskolskaunie.cz 

—

Česká středoškolská unie je studentský spolek, který od roku 2013 zastupuje a hájí zájmy českých středoškoláků ve vztahu k ministerstvu školství a dalším rozhodovacím činitelům. V současné době zastupuje přes 30 000 středoškolských studentů z více než 100 škol po celé České republice. Mezi cíle spolku patří podpora všeobecného vzdělávání, metodické pestrosti ve výuce, inovací ve vzdělávání a zlepšování vzdělávací soustavy jako celku.

LEDEN, ÚNOR 

Celý rok 2020 začala Česká středoškolská unie náborem nových členů do týmu, kteří se hned pustili do práce. První velkou akcí tohoto roku měl být březnový VSS (Víkend studentských samospráv), který byl bohužel kvůli situaci zrušen. 

BŘEZEN 

ČSU pokračovala ve své práci i přes ztížené podmínky. V březnu přišla s výzvou #OzviSe, která motivovala studenty k nabídnutí pomoci. Pohlídat na pár hodin děti souseda, jenž musí do práce, či se před nákupem zeptat staršího člena rodiny, zda taky něco nepotřebuje, jsou maličkosti, které zvládne každý, ale mohou opravdu pomoci. Zároveň se členové týmu pustili do práce na vnitřních záležitostech ČSU – účetnictví, plán a strategie propagace či efektivita práce samotných členů. 

Začátkem dubna se uspořádala dopisová kampaň proti povinné maturitě z matematiky, která se začátkem května ukázala jako účinná, neboť poslanecká sněmovna schválila novelu zákona, jenž tuto povinnost ruší. 

DUBEN 

Ještě na konci dubna jsme se mohli společně potkat na online republikovém sněmu, kde proběhla debata o maturitách, a na menších přednáškách o ekologii, studiu v zahraničí, mladých v politice a historii maturit. 

KVĚTEN 

V květnu jsme uspořádali online debatu s ministrem školství Robertem Plagou. Probírali jsme zavedení online výuky v karanténě a vyjasňování nedorozumění kolem posouvání termínů jednotných zkoušek. Také jsme se bavili o budoucnosti českého školství, kde nám například ministr představil svou vizi ohledně státních maturit. Debata dosáhla přes 27 000 zhlédnutí.

ČERVEN, ČERVENEC, SRPEN    

V červnu proběhla série streamů #ZaŠkolou. V prvním díle si pro nás Michal Ostrý připravil povídání o prokrastinaci a produktivitě. V dalším díle s Markem Szelesem jste se mohli dozvědět něco víc o tom, jak si vybrat vysokou školu, a v posledním díle nám dva členové týmu (Petr Horký a Petr Franc) představili americkou politiku. V tomto měsíci proběhla také offline část republikového sněmu, kde se zvolilo nové předsednictvo. Na pozici předsedy zůstal Viktor René Schilke, 1. místopředsedou se stal Ondřej Nováček, 2. místopředsedkyní se stala Erika Kubálkovou a členy předsednictva jsou Petr Franc a Filip Slaný. 

První akcí pod novým vedením bylo neformální setkání (piknik) s názvem S ČSU na dece. Díky této akci jsme se ještě v červnu mohli potkat v Praze, v Ostravě a v Brně a v srpnu pak v Plzni, v Hradci Králové a v Olomouci. 

ZÁŘÍ, ŘÍJEN  

Začátek školního roku jsme znovu začali pracovat na Víkendu studentských samospráv, kde jsme se měli v říjnu potkat. Bohužel jsme byli nuceni i tentokrát akci zrušit kvůli situaci. 

Tento čas jsme využili k založení nového webu, kde najdete informace o všech projektech aktuálních i minulých. 

V říjnu musela Česká středoškolská unie zaplatit pořádkovou pokutu za pozdní odevzdání účetní závěrky. Z této události se hodláme poučit, aby v budoucnosti k podobné situaci již nedošlo. Mimochodem, víte, že se na všechny pohyby na účtu ČSU můžete podívat? 

LISTOPAD 

Listopad byl naopak velmi plodný. Spustili jsme dotazník o distanční výuce, který vyplnilo přes 9 000 respondentů, a poslali otevřený dopis ministrovi, který reagoval na nástup maturantů do škol. Světlo světa v listopadu spatřily také první tři díly podcastu #ZaŠkolou, které najdete na Spotify, Apple podcast a dalších platoformách. V prvním díle se dozvíte něco víc o projektu DofE (Cena vévody z Edinburghu), ve druhém zas o možnostech podnikání na střední škole v rámci projektu Soutěž & podnikej. Třetí díl je z trochu jiného soudku, v rozhovoru se zástupcem kulturního atašé americké ambasády Douglasem D. Morrowem se dozvíte něco o víc o americkém vzdělávacím systému a o amerických centrech, které odpovídají naším samosprávám. 

PROSINEC 

Na začátku prosince jsme se v online prostoru potkali na XVI. republikovém sněmu s podtitulem „Co se děje za vypnutým mikrofonem“, kde jsme se bavili o psychickém zdraví a jak si ho udržovat v této době. Podívali jsme se i na práci a pravomoc školních psychologů a psycholožek. Proběhla také debata 4 školních psycholožek, které se těmito tématy podrobněji zaobíraly. 

A CO NÁS ČEKÁ V ROCE 2021? 

Po Novém roce se můžete těšit na další díly podcastu #ZaŠkolou a výběr bude opravdu velký. 

Také se můžete těšit na výsledky dotazníku o distanční výuce, který jsme vypustili ke konci roku 2020. Plánujeme se více zaměřit na často zmiňované problémy a rádi bychom se je pokusili vyřešit, aby byla distanční výuka co nejlepší. Pokud to situace dovolí, tak se budeme potkávat ve školách na přednáškách o(d) ČSU. 

Je v plánu zveřejnění brožurek o plánování různých akcí v rámci samosprávy. 

Za zmínku stojí také projekt RSS, který propojuje rozjíždějící se samosprávy s těmi již aktivními. 

V roce 2021 máme v plánu se více zaměřit na sexuální výchovu, pokusíme se bojovat za kvalitnější výuku sexuální výchovy na středních školách a sami se chceme do zlepšení zapojit. S dalšími neziskovými organizacemi plánujeme přednášky a chceme apelovat na samotné studenty a samosprávy, aby se sami zasadili o zlepšení. 

A dál? Kdo ví, kam nás osud zavede, ale určitě budeme dál bojovat za lepší školství. 

obracíme se na Vás jménem České středoškolské unie, z. s. ve věci obnovení prezenční výuky maturitních ročníků středních škol. Rádi bychom Vás požádali o přehodnocení opatření týkajících se vzdělávání v rámci PES s platností od středy 25. listopadu. Domníváme se, že by spíše než pomoci mohly vzdělávání studentů uškodit.

Ačkoliv by měla být obnovena prezenční výuka, kvůli podmínce homogenních skupin tomu tak u všech předmětů nebude. Například semináře jsou obvykle kombinované pro několik tříd, a ačkoliv se jedná pro mnoho studentů o předměty maturitní nebo připravující k přijímacím zkouškám na VŠ, jejich výuka často nebude moci probíhat prezenčně a z časových důvodů ani distančně. Není možné, aby dojíždějící studenti zvládli distanční i prezenční výuku. Zároveň jsme toho názoru, že nemůžeme chtít, aby studenti se vzdálenějším bydlištěm dojížděli na internát kvůli třem hodinám prezenční výuky denně.

Jako nejvhodnější řešení bychom proto navrhovali umožnit školám pokračovat v povinné distanční výuce s možností individuálních konzultací v případě, že nejsou schopny zajistit prezenční výuku v plném rozsahu. To vše do doby, než bude možné uskutečnit prezenční výuku i s heterogenními skupinami studentů.

Vítáme postupné obnovování běžné prezenční výuky, ale domníváme se, že je zároveň důležité myslet na praktičnost a školy neotvírat za každou cenu. Pokud námi navrhované řešení možné nebude, žádáme Vás, aby bylo jasně řečeno, v jakém rozsahu je škola povinna prezenční výuku organizovat.

Mnohokrát děkujeme.

V Praze dne 25. listopadu 2020
Česká středoškolská unie