Stravování na školách se stalo ožehavým tématem primárně s příchodem vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z května minulého roku. Ministerstvo se snaží reagovat na vzrůstající procento dětí s nadváhou a řešit tak problém, který je spojen s nezdravou životosprávou. Nadcházející školní rok má vstoupit v platnost vyhláška, na jejímž základě dojde na všech základních a středních školách k zákazu prodeje nezdravých potravin. Středoškoláci se ovšem proti jejímu znění ohrazují a tvrdí, že navrhovaný postup ministerstva je nekoncepční a reálný pozitivní dopad na správnou životosprávu žáků a studentů bude minimální až nulový. Omezení se týká například potravin, jako jsou bagety, džusy, ovocné jogurty, ale i káva nebo žvýkačky. Vyhláška, která stanovuje požadavky na potraviny a nápoje, je natolik přísná, že by pro bufety a automaty byla likvidační. Změny se však vztahují pouze na prodej a propagaci určitých potravin, zatímco školní jídelny, které jsou dlouhodobě kritizovány, zůstávají beze změn.
Omezení se týká například potravin, jako jsou bagety, džusy, ovocné jogurty, ale i káva nebo žvýkačky. Vyhláška, která stanovuje požadavky na potraviny a nápoje, je natolik přísná, že by pro bufety a automaty byla likvidační. Změny se však vztahují pouze na prodej a propagaci určitých potravin v automatech a bufetech, zatímco školní jídelny, které jsou dlouhodobě kritizovány, zůstávají beze změn.
Nařízení ministerstva mělo být původně platné již od začátku školního roku 2015/2016, termín se následně posunul na začátek kalendářního roku 2016. Vzhledem k neúspěchu s původním zněním dokumentu vydalo ministerstvo pouze doporučení pro ředitele a s vydáním vyhlášky čeká. Nyní čelí kritice ze strany žáků sdružených v České středoškolské unii, podle nichž vyhláška přinese více problémů než užitku. V současném Česku trpí nadváhou každé čtvrté dítě a obezitou každé sedmé, což značí rapidní nárůst v posledních dvaceti letech. Nejmarkantnějším problémem jsou zdravotní rizika, která se s nadváhou pojí, nemluvě pak o sociálním vyčlenění dětí s problémy s nadváhou. Životospráva dítěte je do značné míry odrazem genetiky a životosprávy rodin. Často je ale bohužel opomíjen fakt, že ve škole stráví dítě minimálně třetinu dne, a jeho stravování ve formě oběda a často i snídaně či svačiny je tak plně v rukách školy, jmenovitě pak bufetů, automatů a školní jídelny. Stravování a tolikrát zmiňovanou zdravou životosprávu si ale představuje každý jinak, a výsledkem je proto kompromis, který vznikl mezi několika stranami.
První z nich jsou rodiče, kteří často nemají zájem o úpravu jídelníčku dítěte tak, aby vyhovoval jeho potřebám ke správnému vývoji, nebo mají naopak zkreslené představy o správném životním stylu. Jinak si představuje stravování stát, který požadavky na jídla ve školách může zákonně upravovat a zároveň obědy v jídelnách finančně dotuje. Jinak se ale musejí zachovat jídelny a provozovatelé auto- matů či bufetů, kteří jsou nuceni vyjít vstříc státu i strávníkům, a to vše aniž by zkrachovali a v případě jídelen aniž by porušovali nastavené nutriční hodnoty, překročili finanční hranici, za kterou je možné jídlo připravit, a zároveň uspokojili žáky, kteří se v jídelnách denně stravují. Výsledkem je paradoxně častá absence možnosti se ve škole zdravě stravovat a malá možnost volby mezi jednotlivými typy jídel.
Středoškoláci z České středoškolské unie si uvědomují problém, kterému české školy čelí, a vytyčili si proto priority, o kterých chtějí v zájmu zlepšení stavu stravování na školách s ministryní jednat: Zákazem ministerstvo nic nevyřeší, doporučujeme finančně zvýhodnit zdravé potraviny – vidíme zde pozitivní cestu k řešení. Problém také je, že zdravé svačiny bývají často dražší než ty nezdravé, což nás mnohdy odrazuje od jejich koupě.
Vyhláška ministerstva v současném znění zakazuje přibližně 80 % potravin, které se v automatech a bufetech prodávají. Bufetářky na volné noze i společnosti, které provozují automaty, tvrdí, že vydání takového zákazu by pro ně bylo likvidační. Přestože je původní záměr ministerstva správný, ve finále by bohužel zákaz prodeje potra- vin označených jako „obezitogenní“ znamenal pouze omezení možnosti koupit si jakoukoliv svačinu ve škole.
Výzkum Daniela R. Tabera z University of Illinois a Institutu pro výzkum a politiku zdraví z roku 2011 na vzorku 7000 studentů z praxe dokazuje, že zákonná regulace či přímý zákaz prodeje vybraných potravin na školách nesnížil celkovou konzumaci těchto potravin. Efekt zákazu byl téměř nulový, a to proto, že žáci si nezdravé potraviny nadále kupovali mimo školu, kde zákonná regulace neplatí.
Ačkoliv plošný zákaz prodeje nezdravých potravin přinesl alespoň minimální výsledky, studie uvádí, že nezbytnou součástí nástroje pro zlepšení celkové životosprávy studentů na školách je poskytnutí možnosti koupit si zdravou alternativu k jídlu, které dosud student konzumoval.
Výzkum několika dalších agentur (US Department of Agriculture, Agriculture Research Service (USDA-ARS) Children’s Nutrition Research Center, Department of Pediatrics, Baylor College of Medicine, Houston) v americkém státě Texas pak dokazuje, že i přes zákaz prodeje sladkých potravin a nápojů na školách zůstávaly v mnoha zařízeních protizákonně automaty, které tyto potraviny nabízely. Větším problémem se ovšem staly bufety, které nadále nabízely nezdravé potraviny, a studenti tak své stravovací návyky nezměnili. Po třech letech od zavedení tohoto opatření zaznamenaly agentury v tomto ohledu zlepšení, ale zároveň nárůst množství nezdravých potravin, které si studenti nosili z domova. Zástupci České středoškolské unie doplňují: Možností finančních zvýhodnění zdravých potravin oproti těm nezdravým se jeví několik. Jednou z cest je snížení sazby DPH u zdravých potravin či čerpání peněz z eurofondů. Konkrétní řešení ale chceme nalézt společně s ministerstvem. Výsledkem by jednoduše měla být situace, v níž nebudou nezdravé potraviny levnější než ty zdravé.
Studie Simone A. Frenchové z Division of Epidemiology na univerzitě v Minnesotě z roku 2015 zkoumá změnu odběru různých druhů potravin zákazníkem v závislosti na snižování ceny. V prvním případě se zabývá zvýšením nákupu nezdravých potravin, jako jsou například chipsy nebo sladkosti, přičemž po 50% slevě dochází ke čtyřná- sobnému zvýšení jejich odběru. V případě snížení cen u zdravých potravin, jako je čerstvé ovoce nebo baby karotky, je výsledné zvýšení odběru vypozorováno v menší míře, ale i tak dochází k dvojnásobnému zvětšení zájmu o tyto potraviny.
Dalším klíčovým faktorem, který hraje roli v životosprávě studentů a je při změnách ve stravování mladistvých ministerstvem opomíjen, jsou školní jídelny. Přitom škol- ní jídelny obsluhují mnohem více strávníků než samotné automaty a bufety, aktuální statistiky hovoří až o 90 % žáků škol. Školní jídelny se řídí spotřebním košem nasta- vujícím požadavky na potraviny, podle kterých musejí vařit. Obsah spotřebního koše je ale značně nevyhovující. Zatímco plánovaná vyhláška o automatech a bufetech by měla zakázat prodej džusů nebo müsli tyčinek, v jídelnách se stále vaří smažené karbanátky. Zákazníků ubývá z důvodu nespokojenosti s kvalitou a pestrostí jídel a stravovací zařízení nemají žádné prostředky tento trend zmírnit, jelikož jsou omezena pravidly, která jim neumož- ňují udělat vhodnou změnu.
Dobrým příkladem správného vedení dětí a studentů ke zdravé životosprávě je stravovací politika Estonska, které spojuje vzdělávání v oblasti stravování s koncepční úpravou spotřebních košů a stravování dětí dotuje. Spotřební koše neobsahují pouze okleštěné požadavky na potraviny, ale také požadavky na nutriční hodnoty. Konkrétně dále rozděluje tabulky nutričních hodnot na ty, které se týkají obědů, a ty, které platí pro neobědová jídla – snídaně a svačiny. Zároveň ale odděluje nutriční hodnoty a typy jídel, například zelenina musí být servírována denně, ovoce třikrát do týdne a omáčky by neměly být nabízeny víckrát než jednou za měsíc. Estonsko nereguluje striktním zákonným zákazem prodej sladkostí na školách, ale nařizuje poskytnutí zdravých alternativ, podporuje školní jídelny, aby vařily zdravě, a vede studenty ke zdravé životosprávě formou povinného vzdělávání v oblasti výživy.
Co požadujeme
Chceme, aby se stravování na školách změnilo, a podporujeme ministerstvo v pozitivních krocích, které tento trend posílí. Vyhrazujeme se ovšem proti nekoncepčnímu řešení, jehož možný neúspěch je podložen mnoha studiemi. Stravování a zdravá životospráva jsou klíčové faktory ke zdravému vývoji jedince a jejich nedodržování může člověku způsobit rozsáhlé zdravotní komplikace. Narůstající množství dětí s nadváhou a obezitou je značně znepokojivé a je třeba do tohoto trendu včas zasáhnout.
O stravování jsme jednali s ministryní Valachovou
O stavu stravování nejen ve školních jídelnách na středních školách jsme v březnu jednali s ministryni Valachovou. Dojednali jsme s ministerstvem změnu ve zmocňovacím paragrafu ve školském zákoně, který momentálně míří po vetu prezidenta zpět do poslanecké sněmovny. Jestliže bude veto prezidenta přehlasováno, pak bude vyhláška omezující prodej potravin v bufetech a automatech omezena pouze na základní školy.
