Z mezinárodního šetření PISA 2015, které se zaměřuje na studenty posledního ročníku základní školy nebo žáků odpovídajícího ročníku gymnázií vyplývá, že matematická gramotnost v ČR se oproti minulým letům stále snižuje. Totéž se vzhledem k výsledkům z loňské maturity z matematiky dá vypozorovat i u studentů středních škol Příčiny tohoto jevu jsou různé, povinná maturita z matematiky však neléčí systémový problém našeho školství, pouze maskuje symptomy. Deklarovaná motivace Ministerstva školství při jejím zavedení vycházela z předpokladu, že jednotný test, který definuje znalosti absolventa středního vzdělávacího stupně, přiměje učitele lépe učit. Implementace bohužel v našem vzdělávacím systému nefunguje a učitelům chybí jakákoliv podpora ze strany ministerstva.

„Povinná maturita z matematiky však neléčí systémový problém našeho školství, pouze maskuje symptomy.“

V našem částečně decentralizovaném systému zůstává na školách, aby přepracovaly takzvaný rámcový vzdělávací program tedy obsah učiva tak, aby odpovídal požadavkům CERMATu. Z definice jednotné zkoušky vyplývá, že by si tyto plány měly být velice podobné, jenomže nastává rozpor kupříkladu mezi středními odbornými školami a gymnázii. Oba typy vzdělávání jsou už z principu značně odlišné. Studenti jsou učeni jiným věcem, ale jednotná zkouška od nich očekává znalosti na podobné úrovni.

Vtipné je, že jednotnost testu nám možná také pokulhává. Společně s některými dalšími členy ČSU se shodnu na tom, že obtížnost testu meziročně osciluje. Dále se nám nelíbí, že úlohy místo testování logického myšlení a komplexní znalosti předmětu testují pouhé mechanické počítání.

Z čísel z minulých let se dá soudit, že až vstoupí povinná maturita z matematiky v praxi, neúspěšnost rapidně vzroste. ČSU se dlouhodobě snaží mírnit možné dopady. Právě proto se v minulosti úspěšně zasadila například o dělení výuky matematiky stejně, jako je dělený cizí jazyk. Učitel tím získá prostor pro individuálnější přístup ke studentům. Nejedná se ale o kompletní řešení a zatím nevíme o žádné další prevenci ze strany MŠMT, navzdory tomu, že ji opakovaně urgujeme.

Když se podíváme na předešlé šetření (PISA 2012), které se na matematiku zaměřilo, můžeme shledat korelaci mezi socioekonomickým zázemím studenta a následně dosaženou úrovní v matematice a tedy potenciál maturitu z matematiky úspěšně složit. Konkrétně se finanční situace rodiny promítá třeba na možnosti zařídit dětem doučování. Tímto povinná maturita z matematiky napomáhá uzavírání části populace v kleštích, které jim neumožňují se k lepšímu vzdělání dostat, což výrazně snižuje šanci na zlepšení jejich socioekonomické situace. V České republice tedy dochází k omezování sociální mobility. Stále neexistuje systémové řešení, co se studenty, kteří testem neprošli. V budoucnu lze očekávat nárůst případů studentů, kteří se po čtyřech nebo více letech studia objeví na trhu práce bez uzavřeného středoškolského vzdělání.

Na nepřipravenost systému na zavedení povinné maturity z matematiky dlouhodobě upozorňujeme společně s dalšími organizacemi zabývajícími se vzděláváním, jako je například EDUin. Shodné prvky najdeme také v postoji současného ministra školství v demisi Roberta Plagy, který v rozhovoru pro Deník.cz přirovnal zavedení povinné státní maturity z matematiky k chytání ryby za ocas. Zdůraznil i námi vyzdvihovanou nutnost zaměřit se spíše na výuku tohoto předmětu. Dokonce podotknul, že pokud zůstane ministrem školství, znovu otevře diskuzi o povinnosti této zkoušky.

Celé záležitosti se nadále budeme věnovat. Ministrovi Robertu Plagovi jsme poslali pozvánku na schůzku, která by měla proběhnout po zveřejnění výsledků maturity z matematiky. Chtěli bychom probrat současný stav a jeho možná řešení. Po zveřejnění výsledků matematiky spustíme dotazník pro maturanty,  jelikož právě ti nám mohou poskytnout informace z první ruky. Na základě výsledků určíme naši další strategii a argumentaci. V dohledné době také chceme pořádat pochod, a to právě za zlepšení výuky matematiky.

Závěrem chci zdůraznit, že jako Česká středoškolská unie se nestavíme kategoricky proti povinné zkoušce z matematiky v celkovém kontextu státní maturity. Vadí nám ale její nedomyšlená implementace a nepřipravenost škol na tento test.

Aktualizace 

• 16. 05. 2018 – Dotazník pro maturanty se nachází na této adrese.

Kromě sdílení zkušeností čekalo účastníky i mnoho plodných workshopů, například jak založit školní časopis či jak se bránit dezinformacím. Na samém konci akce se konala debata na téma demokracie na školách.

Program započal v pátek brzy odpoledne, kdy po krátkém icebreakingu následovalo pár slov o České středoškolské unii z úst naší předsedkyně. Dále studenti nastínili fungování svých samospráv a vrcholem programu se zcela jistě stal workshop o lídršipu od Hodnotového vzdělávání. Účastníci se zamýšleli nad tím, jak má či nemá vypadat správný vedoucí tj. leader. Po shrnutí dne už nás čekala jen večeře a neformální program.

Neméně nabitou sobotu vyplnila přednáška o dezinformacích, kde jsme si rozebrali, jak a proč dezinformace vznikají a jak je rozpoznat od reálných zpráv. Následoval workshop o školním časopisu TGM (Tiskoviny gymnaziální mládeže), kde jsme se pobavili o překážkách zakládání školního časopisu, jak takový časopis udržet při životě a jak ho rozšířit mezi studenty. Následně nám Kačka Adámková (členka předsednictva) pověděla o debatních klubech na školách a závodním debatování. Ke konci dne dostali studenti zadání vlastního simulovaného školního projektu s pomyslným budgetem 10 000 Kč, který v neděli prezentovali. O vítězi rozhodla tříčlenná porota tvořená členy předsednictva Unie.

V neděli nás čekala zejména diskuze na téma demokracie na školách. Našimi hosty byli Tomáš Feřtek (EDUin), Petra Mazancová (Učitelská platforma) a naše (tehdejší) předsedkyně Lenka Štěpánová. Debatu moderovali Martin Mikšík a Viktor René Schilke.  Od demokracie na školách se debata stočila až k případnému zrušení osmiletých gymnázií. Taktéž byl vyzdvihnut fakt, že učitelé a učitelky ZSV nejsou dostatečně připravováni na to, jak ve studentech chuť k demokracii probouzet.

Po programu a obědě jsme odjížděli z akce zase o něco chytřejší a inspirovanější k tomu na svých školách něco změnit.

Důležitým aspektem při jednání byla skutečnost, že zástupci studentů nevystupují proti návrhu slev na jízdném jako takovému. “Na to ať si udělá každý volič vlastní názor. Jako budoucí učitelé ale odmítáme čerpání financí z kapitoly ministerstva školství, protože tento rezort je dlouhodobě podfinancovaný,” upřesňuje předseda iniciativy Otevřeno Tomáš Čakloš.

Ministryně financí v demisi Alena Schillerová uvedla, že částka 400 milionů Kč tvoří pouze 0,04 % rozpočtu pro MŠMT, jedná se tedy dle jejích slov pouze o drobné. “To ale nevnímáme jako dostatečný důvod k jejich neinvestování zpět do školství” oponuje Martin Mikšík, první místopředseda České středoškolské unie. Pro ilustraci uvádí, že podobná částka byla minulý rok jednorázově přidělena na zlepšení kvality pedagogických praxí. “S paní ministryní v demisi se shodneme, že by peněz do školství mělo jít mnohem více. Deklaraci 30 miliard navíc velice vítáme a doufáme, že pan premiér svému slovu dostojí” dodává předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Zima.

(foto Ellen Pražáková)

„Zdůrazňujeme svůj apel na to, aby vláda tyto prostředky investovala do vzdělávání. Možnost jejich využití v rámci resortu dokladuje také tisková zpráva, kterou v neděli zveřejnilo ministerstvo financí. Pro inspiraci navrhujeme například: zvýšení platu učitelů, investici do přípravy budoucích učitelů na pedagogických fakultách, nebo ještě konkrétněji zkvalitnění hodnocení maturitních slohových prací, které se momentálně valí na maturanty,“ vysvětluje místopředseda iniciativy Otevřeno Daniel Pražák.

Organizace v otevřeném dopise předsedovi a členům vlády požadují: zrušení usnesení, které rezortu školství odebírá 400 milionů z nespotřebovaných výdajů, investici dotčených financí do vzdělávání a jejich další navyšování do resortu MŠMT. Otevřený dopis v neděli večer obdrželi Andrej Babiš a členové vlády na e-mail. Podporu veřejnosti se žáci a studenti snaží získat sběrem podpisů na petičním portále. Všechny informace obsahuje také facebooková událost!

https://www.facebook.com/otevreno.org/videos/2067370023542420/

Debatovali jsme nejdříve o lidských právech a jejich důležitosti v moderní společnosti, poté jsme se dostali k určení problémů, které vedou k vyčleňovaní ze školství, společnosti. Tyto problémy jsme aplikovali v jednotlivých zemích a porovnávali, jak se přístup k nim liší. Obecně nám vznikly 3 skupiny nejvíce trpící vyčleněním:

•      Fyzicky a mentálně postižení
•      Sexuální menšiny
•      Migranti a běženci.

Poté, co jsme definovali cílové skupiny a jednotlivé problémy, bylo na čase najít řešení těchto problémů. Jako nejdůležitější nám přišlo:

•      Zbavení se tabu o těchto tématech
•      Podpora rozvoje infrastruktury
•      Lepší začlenění těchto témat do RVP
•      Edukace učitelů.

Shodli jsme se na tom, že poslední odrážka je obzvláště důležitá. Učitelé jsou totiž jakýmsi vzorem osobnosti pro studenty, a jsou schopni silně ovlivnit názor studentů. Co více, učitel by měl být vždy pro studenta podporou, obzvláště pokud je nebo může být ohrožen sociálním vyčleněním.

Protože teorie je jedna věc a praxe jiná, navštívili jsme 3 organizace, které se v Budapešti zabývají integrací vyčleněných menšin:

•     Artrmisszio
•     UTILAPU
•     UCCU

V rámci programu jsme také měli společný workshop s organizací IFHOHYP. Tady jsme rozebrali, co znamená hatespeach a jak ho rozpoznat.

Poslední 2 dny byly zasvěceny nástrojům, které můžeme použít pro rozšíření povědomí  nebo nápravu jednotlivých problémů. Nejenom že jsme si řekli teoretický základ, ale měli jsme také možnost sdílet naše vlastní projekty a zkušenosti s ostatními.