Praha, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 1. června 2017

Ke dnešnímu dni proběhla bilanční schůzka zástupců České středoškolské unie s ministryní v demisi Kateřinou Valachovou (ČSSD). Stěžejním tématem setkání byly proběhlé maturity. Vzhledem k limitovanému času, který si ministryně na schůzku vyhradila, jsme se širšího zhodnocení kroků podniklých ze strany MŠMT ve středním školství dotkli pouze okrajově.

S ministryní jsme se neshodli na dopadech povinné maturity z matematiky, která bude zavedena od r. 2021 na gymnáziích a od r. 2022 na všech maturitních oborech středních odborných škol. Neúspěšnost maturantů se v matematice v minulých letech pohybovala okolo 23 %, ani letošní “zlepšení” o 1,5 % nenaznačuje tomu, že by výsledky v maturitních testech měly v příštích letech dopadnout lépe. Připomněli jsme, že v roce 2021 a 2022 budou maturanti povinně maturovat nejen z matematiky, ale také cizího jazyka. Přitom ani v cizích jazycích na tom čeští studenti nejsou v mezinárodních srovnáních o poznání lépe. Česká republika se pravidelně umisťuje na dolních příčkách co se jazykové vybavenosti mladých lidí týče.

Kritizovali jsme také, že ministerstvo školství nemá k dispozici předpoklady úspěšnosti maturantů v letech 2021 a 2022, ministerstvo mj. tvrdí, že do termínu zavedení povinné maturity z matematiky budou provedena taková opatření, která zvýšení úspěšnosti zajistí. Vyčíslení předpokládané “úspěšnosti” maturantů v letech 2021 a 2022 nám představeno nebylo. Dopady opatření, jejichž součástí je například dělení tříd v matematice, jsou tak doposud nejasné. Podle ministryně Valachové povede zavedení povinné maturity z matematiky ke zvýšení matematické gramotnosti a zlepšování výuky. Ministryni jsme v návaznosti na to konfrontovali s tím, že výuka matematiky se nezlepšuje i přesto, že je povinná maturita z ní již dlouhou dobu diskutovaným tématem. Zavedení povinné maturity nezmění ani negativní vztah studentů k předmětu jako takovému. Pozornosti by neměli uniknout ani maturanti, kteří maturitu nesložili v řádném termínu a úspěšní nebyli ani v termínech nápravných. Hrozí, že takto neúspěšní maturanti skončí na trhu práce bez řádně dokončeného středního vzdělání a tudíž bez dostatečné kvalifikace.

Dotkli jsme se také tématu klimatu škol, v němž jsme akcentovali důležitou roli studentských rad a parlamentů, které slouží jako mediátoři dialogu mezi studenty, pedagogy a vedením školy. Studentské rady mají minimální oporu v zákoně, chybí také metodiky pro učitele a pro ředitele škol, jak se studenty v žákovských samosprávách pracovat. Podle tematické zprávy České školní inspekce z listopadu 2016 žákovské samosprávy existují pouze na “více než třetině škol”. Participaci žáků formou anket, tematických besed k činnosti školy či obdobě zaměřených třídnických hodin uskutečňovalo 4,6 % SŠ. ČŠI přitom uvádí, že na školách přetrvává opatrnost a nedůvěra k tomu, aby se žáci spolupodíleli na různých aspektech chodu školy. Jediná podpora žákovských samospráv momentálně probíhá formou pokusného ověřování občanského vzdělávání, v rámci nějž Centrum pro demokratické učení a Centrum občanského vzdělávání testují mj. institut koordinátora žákovské samosprávy. Připomínáme, že podporu žákovských samospráv ministerstvo školství vyjádřilo v naší kampani Revoluce na střední.

Na závěr jsme ocenili vynaložené úsilí ministryně Valachové zajistit důstojné navyšování platů učitelů. Je třeba zajistit takový plat pro učitele, aby do školství přicházeli mladí motivovaní lidé s těmi nejlepšími předpoklady a ve školství také zůstávali. Motivovaný učitel je základní podmínka k tomu, aby byl i dobrým učitelem. Jsou to koneckonců právě učitelé, kteří nejvíce ovlivňují kvalitu našeho vzdělávání a mají dopad na kvalitu našeho budoucího života stejně jako na ekonomický růst země.

Lenka Štěpánová, Josefína Paloudová a Martin Mikšík

Switch to English

Česká středoškolská unie, z. s.
Plovdivská 3426/9, 143 00 Praha 4
info@stredoskolskaunie.cz
+420 725 510 142

Náš Facebook | Náš Twitter