Proč s ním začít a jaké konkrétní kroky k tomu podniknout?
Soutěžní debatování je díky schopnostem a dovednostem, které pomáhá rozvíjet, ideálním doplňkem běžné školní výuky. V současné době se ve většině zemí světa rychle šíří, dokonce i v Česku je možné se mu aktivně věnovat. Přečtěte si, proč je debatování prospěšné, jak se zapojit do debatních soutěží a jak postupovat při zakládání debatního klubu na své škole.
Je to jednodušší, než by se mohlo na první pohled zdát. Stačí začít!
Co je to debatování?
Debata je, v kontextu soutěžního debatování, strukturovaným ústním sporem na určité téma, které bývá formulováno jako teze, například Měli bychom zakázat potraty. Vystupují v ní dvě strany, reprezentované týmy. První z nich platnost teze obhajuje, představuje argumenty potvrzující její platnost, ta druhá její platnost vyvrací. Řečníci jednotlivých týmů se pravidelně střídají a pronášejí proslovy, v nichž na sebe vzájemně reagují.
Struktura debaty se odvíjí od konkrétních pravidel, které jsou dány debatními formami. Těch existuje velké množství, od těch začátečnických, jako v Česku užívaný Karl Popper, až po ty nejpokročilejší, mezi nimiž dominuje poměrně známá britská parlamentní debata.
Pro představu o tom, jak taková debata může vypadat, doporučuji zhlédnout například toto video ze středoškolského debatního mistrovství světa.
Proč vůbec debatovat?
Lze se naučit se zábavnou formou pro dnešní dobu klíčové kompetence?
Debatování rozvíjí kritické, logické a analytické myšlení. Učí pracovat s informacemi a řešit problémy. Vedle toho také podporuje rozvoj argumentačních, komunikačních a prezentačních dovedností.
To je realizováno pomocí procesu, kterým každý účastník debaty prochází. Nejprve je vystaven problému – zadané debatní tezi. Na základě toho, co zná, případně toho, co si ze zdrojů dohledá, je nucen problém uchopit a formulovat hypotézy, které vedou k jeho vyřešení, tedy závěru, zda je teze platná, nebo neplatná. Myšlenkový postup, který uplatnil, pak v debatě prezentuje před svými soupeři, kteří se v něm pokouší hledat chyby. Na to je nucen spontánně reagovat, prohlubovat svoji analýzu. Celý spor je na závěr zhodnocen rozhodčím, který debatérům udělí zpětnou vazbu a dá jim individuální návod k tomu, v čem se zlepšit.
Efektivita této vzdělávací metody, kopírující Argumentation-Based Learning, je zaručena tím, že je realizována formou soutěže. Ta debatéry vnitřně motivuje k tomu, aby se v debatování, tudíž výše zmíněných kompetencích, neustále zdokonalovali.
To se ve škole neučí
V českém školství stále přežívají prvky takzvaného tereziánského vzdělávacího systému. Žáci jsou podobně jako v 18. století vedeni k tomu, že budou vykonávat jeden druh práce a že jim bude někdo jiný říkat, co mají dělat. K práci u výrobního pásu se podobný výstup jistě hodí, požadavky naší doby však nereflektuje. Pro úspěšné fungování v dnešní společnosti je třeba myslet samostatně a kriticky, umět se prosadit, vypořádávat se s nenadálými problémy a přizpůsobovat se změnám, což z kompetencí rozvíjených v debatě přímo plyne.
Z české střední na Oxford
Většina zahraničních univerzit, zvláště pak ve Velké Británii a Spojených státech, si je dobře vědoma toho, jaké studijní kompetence ze schopnosti dobře debatovat plynou. Úspěchy z debatních turnajů, ať už mezinárodních, nebo domácích, tak mohou při přijímacím řízení znamenat velkou výhodu.
Debatování je také ideální přípravou na samotné studium, které je z velké části, podobně jako v programech IB či A-levels, založeno na psaní argumentačních esejí. Zkušenost z debaty přijde vhod i při ústním zkoušení, u nějž bývá vyžadována schopnost uchopit volně položenou otázku a na základě argumenty podloženého myšlenkového postupu dospět k odpovědi.
Jak začít?
V České republice středoškolské debatování spravuje Asociace debatních klubů, která provozuje soutěž Debatní liga. Zároveň zprostředkovává účast na mezinárodních soutěžích a zajišťuje školení nových debatérů a rozhodčích. Vedle toho fungují v Praze a v Brně veřejnosti přístupné vysokoškolské debatní kluby.
Školení debatérů a rozhodčích na Open Gate (23.-25. září)
Na začátku debatní sezóny se na gymnáziu Open Gate v Babicích tradičně koná Školení debatérů a rozhodčích. Za symbolický příspěvek na ubytování a stravu může víkendové debatní školení absolvovat každý. Paralelně s ním probíhá debatní turnaj. Akce je tak mimo jiné skvělou příležitostí, jak se seznámit s již zkušenými debatéry.
Konkrétní informace k akci by měly být brzy zveřejněny zde.
Debatní liga a Debate League
V různých městech České republiky se během školního roku koná celkem pět turnajů Debatní ligy a v angličtině probíhající Debate League. Ubytování a strava bývají zajišťovány zpravidla na místních internátech. Účast na turnajích je volná, pokud tedy propásnete zářijové školení na Open Gate, je možné to během roku kdykoliv napravit. Pokud se vám začne v debatování dařit, lze na základě průběžných výsledků z turnajů postoupit na Finálový turnaj, který každým rokem vrcholí v Senátu.
Předběžné termíny akcí jsou zveřejněny zde. Na webu ADK budou průběžně zveřejňovány bližší informace.
Navštěvování již fungujícího středoškolského, případně vysokoškolského debatního klubu
Debatní kluby fungují po celé České republice. Je tedy možné, že nějaký ve vašem městě, třeba na jiné škole, funguje. Zde je seznam vysokoškolských debatních klubů a jejich facebookových stránek. Navštěvovat je může kdokoliv, včetně středoškoláků.
- Debatní klub Univerzity Karlovy
- Debatní klub VŠE
- Debatní klub ČVUT
- Debatní klub Masarykovy univerzity
Jak postupovat při zakládání debatního klubu?
Pokud se chcete debatování aktivně věnovat, je ideální, vedle účasti na turnajích, pravidelně navštěvovat schůzky debatního klubu. Je dost možné, že žádný blízký klub ve svém okolí nemáte. V takové situaci je nejlepší si jej na škole založit.
Váš budoucí debatní trenér? Učitel Zsv na škole
Profesionálním debatním trenérem se po čase může stát jakýkoliv schopný učitel. Prvním krokem při zakládání debatního klubu tak může být to, že oslovíte například svého učitele Zsv, češtiny nebo dějepisu a myšlenku mu představíte. Debatní klub pak na škole může vést jako normální kroužek. Učitel může absolvovat již zmíněné Školení debatérů a rozhodčích. Základy může získat z této metodické příručky.
Pokud takového učitele na škole nemáte, obraťte se na ADK, konkrétně třeba na e-mail: zacinam@debatovani.cz. Pokusí se vám někoho najít.
Propagace debatování na škole
ADK vám ráda pomůže s uspořádáním ukázkové debaty, na které pár pověřených lidí debatu předvede a někdo pro studenty základně vysvětlí, co to debatování je. Na konání ukázkové debaty můžete upozornit například obcházením jednotlivých tříd. Vše lze doplnit o událost na Facebooku, článek na školním webu či rozvěšení plakátů, to už ale závisí na konkrétních podmínkách.
Jak funguje debatní klub?
Většina debatních klubů se schází jednou týdně. Samotné schůzky trvají okolo dvou hodin a obvykle se skládají z debaty a následné zpětné vazby, případně probírání konkrétní debatní tematiky. Počet účastníků se různí. Na jednu debatu je ideálních šest lidí, debatní klub ale může bezproblémově fungovat i při čtyřech pravidelných účastnících. Ani větší počet účastníků není na škodu, debatní forma se dá upravit tak, aby si zadebatovali všichni. Je také možné vést dvě paralelní debaty.
Financování a domluva s ředitelem školy
Finance jsou při zakládání debatního klubu tou nejmenší starostí. Většina trenérů se vedení klubu věnuje jako koníčku a činnost vykonává dobrovolnicky. Mimo to ředitelé kroužky na škole často dotují a najít v rozpočtu peníze na zaplacení osmihodinové měsíční mzdy by nemělo dělat potíže žádné škole.
Problém může nastat až ve chvíli, kdy ředitel zřízení debatního klubu na škole zakáže. V takové situaci je třeba si uvědomit, že mezi středními školami existuje vzájemná kompetice, ve které se většina ředitelů aktivně angažuje. Není na škodu se rozhovořit například o tom, jaké konkurenční výhody debatní klub škole přinese a u toho trochu poškádlit tím, kde všude s debatováním právě začínají.
Kdybyste měli ohledně debatování jakýkoliv dotaz, napište mi na josefskrdlik@gmail.com. Rád vám odpovím.
