„Je obecně známo, že Václav Klaus je expertem na ekonomii, ekologii, klimatologii a řadu dalších disciplín, dosud se však neprofiloval jako odborník na vzdělávání. Jak volba jeho osoby, tak výběr některých dalších členů rady – zejména zástupců Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy a Agrární komory – podrývají její expertní povahu. Očekával bych, že v ní zasedne více zástupců odborné veřejnosti, škol, neziskového sektoru, žáků a studentů,“ říká Filip Jelínek, předseda České středoškolské unie.

„Prezentované složení rady posiluje vliv hospodářské lobby na české vzdělávání. Přitom názory prosazované těmito zájmovými skupinami jsou často v přímém rozporu s názory odborné veřejnosti,“ dodává Štěpán Kment, člen předsednictva České středoškolské unie.

Do vzdělávací politiky se více či méně úspěšně snaží promlouvat řada zájmových uskupení, hlas středoškoláků zde však dosud chyběl. Ve zbytku Evropy je přitom jejich názorům věnován výrazně větší prostor. I z toho důvodu se to aktivní studenti z České středoškolské unie pokoušejí změnit.

„Návrh na zřízení školského ombudsmana je dobrou zprávou. Doufáme, že pozice odborného a nezávislého ochránce práv žáků, rodičů či učitelů přinese své výsledky a přispěje ke zlepšení nálady na školách. Považujeme ale za nešťastné, že ještě před konkrétním vymezením ombudsmanových kompetencí již známe jeho jméno,“ říká Filip Jelínek, předseda České středoškolské unie.

„Jsme rádi, že se funkce školského ombudsmana zavede i v Česku. Na rozdíl od zahraničních protějšků však bude zaměstnán jen na částečný úvazek a navíc má řešit širokou agendu,“ podotýká Štěpán Kment, člen předsednictva České středoškolské unie.

„Ve světle snah o profesionalizaci státní správy je nasnadě, aby na takovou odbornou pozici ministr vypsal otevřené výběrové řízení. Nejenže to teď může působit jako místo vytvořené na míru pro bývalého politika, ale podkopává to důvěru v ombudsmanovu nezávislost,“ dodává Filip Jelínek, předseda České středoškolské unie.

Česká středoškolská unie pokračuje v komentování vzdělávací politiky s cílem upozornit na názory středoškoláků.

Účast byla opravdu slušná. Všechna místa k sezení byla obsazena. Stalo se tedy, že na některé příchozí už nevyšla židle, za což se ČSU omlouvá. Po krátké zahajovací řeči předsedy a prvního místopředsedy unie se moderátor Tomáš Sacher (RESPEKT) opřel do otěží a debata se naplno rozběhla. Jako první téma bylo, možná úmyslně vybráno, bližší propojení vzdělávací soustavy s českými firmami, které chtějí, aby se české školství přizpůsobilo jejich potřebám. Objevily se různé názory, převažoval však ten, že by se mělo přizpůsobovat, ale s mírou. “Za a) je správné vést co nejširší dialog se zástupci zaměstnavatelů a průmyslu. Za b) je potřeba zajistit, aby se vzdělávací systém nedostal do područí zájmu čistě průmyslu a ekonomických zájmů,” řekl Ondřej Liška (SZ).

Další tématem bylo, jak zvýšit popularitu pedagogického povolání. Kandidáti se jednoznačně shodli na zavedení kariérního řádu a “nalití” více peněz do celého školského systému. “Většinou to je zatím tak, že studenti berou pedagogické fakulty jako poslední možnost a pak stejně ti nejlepší nejdou učit, ale raději se věnují jinému povolání,” poznamenal Petr Fiala (ODS).

Státní maturita straší kandidáty na každé debatě. Jinak tomu nebylo ani tady. Všichni se shodli, že se maturita nějakým způsobem musí změnit a každý nastínil svou vizi. Zejména Marcel Chládek (ČSSD) je známý svou slabostí pro toto vděčné a věčné téma: „Já jsem hrozně rád, že se všichni shodneme, že to bylo špatně. Škoda, že se všichni nepřidali v době, kdy já jsem křičel: ‚Nespouštějte státní maturitu, je to paskvil.‘ Jsem bytostně přesvědčen, že české školství nezachrání žádná státní maturita.“ Škoda, že nebylo více času, maturita by stačila na několik debat.

Dále se předvolební debata vyvíjela poměrně plynule.  Překvapivé bylo, že se politici na mnohém shodovali. Ať se mluvilo o čemkoliv, vždy se pozornost vracela zpět ke zvyšování prestiže povolání a hlavně financím. Z toho se dají vyvodit hlavní úkoly pro nového ministra k řešení, tj. jak přilákat studenty k učitelství a kde vzít peníze na školství. Kdo bude novým ministrem školství? Nabízí se mnoho alternativ, avšak jedno je jisté. Větší důležité změny, které provede nyní zvolený ministr, se projeví až po skončení jeho mandátu.

Před časem ministr Štys upozornil na fakt, že země, které nemají dabing a děti tam od malička sledují filmy a seriály v původním znění s titulky, mají větší znalost cizího jazyka než ty české. „Jsou samozřejmě případy, kdy je dabing nutný nebo alespoň výhodný. Jsou to především pořady pro děti tak do 6-8 let. Jednoduše proto,že ještě neumějí tak dobře číst. U vyšších věkových kategorií je naopak lepší, když slyší originální znění.“uvádí ministr školství Dalibor Štys.

Česká středoškolská unie jako reakci na ministrovo prohlášení toto podpořila a vypracovala pět argumentů na podporu titulkování a omezení dabingu v České televizi.

Na dnešní schůzce se obě strany zabývaly jednotlivými argumenty a možnostmi jak celou věc ovlivnit a shodly se na možnosti společného postupu.

Ministerstvo již učinilo potřebné kroky k tomu, aby si české děti na základní škole osvojily nejen znalost angličtiny, ale i dalších světových jazyků. Od počátku letošního školního roku byl jako povinný zařazen druhý cizí jazyk nejpozději od 8. třídy základní školy.

Ministerstvo školství se bude prostřednictvím pracovní skupiny složené ze zástupců ministerstva a České televize, která se zabývá možnostmi obsahového vylepšení kanálu ČT – D, snažit o zařazování většího množství pořadů v angličtině a také lekcí angličtiny pro různé věkové kategorie dětí.

Česká středoškolská unie chce pokračovat ve své kampani na omezení dabingu například prostřednictvím duálního vysílání. „Duální vysílání je cesta jak dostat angličtinu do vysílání televizí, přitáhnout tak mladší lidi a zároveň neomezit ty starší.“ Uvedl předseda České středoškolské unie Jan Papajanovský.

„Ministr konečně pojmenoval něco, co dlouhodobě potvrzují různé výzkumy i názory odborníků. V České republice studenti anglicky umět nebudou, dokud dabing nenahradíme titulky,“ říká Jan Papajanovský, předseda České středoškolské unie.

Středoškoláci vidí v televizním vysílání příležitost, jak dostat studenty do denního kontaktu s angličtinou. „Nejúčinnější metodou výuky jazyků je kombinace školních hodin a dennodenního kontaktu s jazykem. Školní hodiny dnes zajišťujeme, anglické prostředí nikoliv, a proto bychom ho měli studentům poskytnout alespoň v televizi,“ dodává Papajanovský.

Dalibor Štys také v pořadu připomněl jinou důležitou informaci. Pokud se školáci první cizí jazyk snadněji naučí díky televizi, budou mít více prostoru na naučení se dalšího cizího jazyka. Čeští školáci totiž nezaostávají pouze ve znalosti angličtiny, ale i ostatních světových řečí.

Možnosti nahradit dabing titulkováním se studenti nyní chtějí dále věnovat. Své stanovisko sdělí ministerstvu školství i televizím a v budoucnu chtějí k tématu vyvolat společné jednání.