V prvním březnovém týdnu jsme se spolu s 1. místopředsedou Martinem Mikšíkem zúčastnili konference OBESSU pro evropské studentské unie. Setkání probíhalo v polském přístavním městě Gdaňsku, které v osmdesátých letech odstartovalo hnutí Solidarita a podpořilo tak pád komunismu. Gdaňská asertivita a aktivní přístup se odráží i v současné mladé generaci, která se angažuje ve Studentské radě města Gdaňsk. Bohužel ne všichni polští studenti mají možnost ovlivňovat své vzdělávání tak, jako v Gdaňsku.
V rámci Evropské Unie je stále velké množství zemí, které nesdružují studentské samosprávy na národní úrovni. Nemají tak oficiální kanály, které by jim umožňovaly vyjádřit se k problémům v jejich vzdělávacím systému, jejich hlas není slyšet. V zemích Visegrádské čtyřky mají funkční národní studentskou unii jen Česká (ČSU) a Slovenská republika (ŠUS). I z tohoto důvodu jsme se vydali na konferenci a setkali se s mnoha aktivními polskými studenty, kteří mají zájem založit polskou studentskou unii.
“V Polsku potřebujeme národní studentskou unii, abychom mohli spolupracovat s ostatními státy Evropské unie, OBESSU a dalšími organizacemi na mezinárodní úrovni. V dubnu se vydáme na sjezd městských studentských parlamentů ve Varšavě, kde bychom chtěli přednést návrh na založení unie.” – Olaf Szczełuszczenko, předseda Studentské rady města Gdaňsk
Celého programu se účastnili také zástupci studentů z Finska, Srbska, Belgie, Islandu, Rumunska, Maďarska, Německa, Bosny a Hercegoviny, Kosova a Irska. Seznámili jsme se tak s problémy a dobrou praxí zahraničních studentských unií. Společně s východoevropskými studenty nás pojí na příklad malé množství studentských samospráv, nízká úroveň praxí, nebo nekomplexní řešení maturit. Pro západoevropské země jsou tyto otázky často vyřešené a studenti se zaměřují na témata, která se v České republice ještě ani nedostala do vzdělávacího diskurzu.
V rámci OBESSU máme stejně jako další východoevropské země horší postavení, protože v západních zemích je kultura studentských unií zažitá, rozvinutá a často jich na jednu zemi připadne hned několik. Mají tedy početní výhodu při rozhodování o řešených tématech, která jsou často diametrálně odlišná od našich potřeb. V létě jsme se proto vyjádřili k nedostatku mezinárodní pozornosti věnované vzdělávacím problematikám východní Evropy a požádali OBESSU, aby podpořila náš rozvoj. Díky našemu setkání na konferenci v Gdaňsku se k výzvě připojí i Slovensko, Rumunsko a další země.
