Jedná se o celosvětovou soutěž, která oceňuje učitele na základních a středních školách. Její české kolo pořádá organizace EDUin. Při výběru učitele se hledí například na angažovanost učitele, zaujetí pro povolání či originalitu výuky.

Nominovat učitele mohl kdokoli z jeho okolí. Ať už jeho ředitel, student, či kolega. Soutěže se účastnilo přes 60 soutěžících, z nichž přibližně 30 postoupilo do semifinále a 10 do finále. Porota si dala tu práci a osobně přijela navštívit všech 10 finalistů přímo do vyučovacích hodin. Na základě této zkušenosti porota vybrala tři vítěze, kteří postupují do mezinárodního kola.

Vyhlášení probíhalo v již zmíněném mramorovém sále ČSOB, který vytvořil skutečně slavnostní atmosféru. Po usazení na židle jsme se zaposlouchali do houslového koncertu. S drobným zpožděním poté započalo samotné vyhlášení. Večerem nás provázela moderátorka Ester Janečková, která s vděčností v hlase děkovala všem učitelům a učitelkám v sále za jejich obětavou a důležitou práci. Poté představila organizátory akce a všechny členy poroty. Členové poroty nás informovali o průběhu celé akce, nevynechali ani zábavné historky, které cestou po školách zažili.

Po přečtení všech jmen semifinalistů byla přečtena i jména finalistů. Konečně jsme mohli finalistům pohlédnout do tváří. Za úsměvy se skrývala vždy alespoň špetka nervozity a očekávání. Po představení každého z finalistů následovalo video z jejich výuky.Takže si každý účastník mohl udělat hrubý obrázek toho, jak daný učitel či učitelka vyučuje. Když byli všichni představeni, čekání na výsledek bylo ještě oddáleno houslovým koncertem. A pak vyhlášení. Třetí místo, druhé místo a nakonec i první. Na prvním místě se umístila Kateřina Vrtišková ze ZŠ Jílové u Prahy. Porotu oslovila její zacílená a relativně náročná výuka, organizována tak, aby se děti učily samy objevovat svět a mohly pracovat svým individuálním tempem. Z hodiny, kterou měli porotci možnost zhlédnout, bylo evidentní, že žáci se učí s radostí, mají nadstandardní návyky a dovednosti, dokáží pracovat samostatně i ve skupině, domlouvat se mezi sebou a respektovat se. Na druhém místě se umístila Petra Šubrtová ze ZŠ Petřiny sever, na třetím pak Kateřina Sládková ze ZŠ Za Nadražím z Českého Krumlova.

Po vyhlášení následoval raut, při kterém bylo navázáno nespočet konverzací mezi učiteli a učitelkami, kteří si vzájemně gratulovali  a sdíleli zkušenosti.

Byl to opravdu milý a inspirativní večer. Je skvělé, že se Eduin ujal role organizátora soutěže. Role učitele ve vzdělávání je velice důležitá. Global Teacher Prize na důležitost učitelů poukazuje a snad i motivuje zúčastněné učit ještě lépe. Bylo nám ctí stát se partnery soutěže, a budeme se těšit na příští ročník. Pokud máte ve svém okolí nějakého učitele či učitelku, kterých si opravdu vážíte, neváhejte je do GTP CR 2019 nominovat!

––> www.gtpcr.cz

V neděli se již od půl druhé odpolední postupně zaplňovaly studiové prostory Jack Daniels Musician Factory Studio mladými dychtivými studenty, členy a delegáty České středoškolské unie, kteří obětovali své nedělní odpoledne, aby diskutovali o vnitřních záležitostech organizace. Od změn ve stanovách spolku až po volbu nových členů předsednictva. Velmi si vážíme různorodosti účastníků co do místa, odkud na republikový sněm přijeli, i do typu navštěvované střední školy. Někteří studenti vážili cestu až z Černého mostu, jiní třeba z Ostravy, za což jim patří skutečné díky. Po registraci a úvodním slovu předsedkyně Lenky Štěpánové následovaly aktivity icebreakingu, neboli prolomování ledů. Členská základna ČSU se každoročně mění a obnovuje a i přesto, že účastníci se mnohdy potkali na akci poprvé, prolomily se během patnácti minut ledy takovým způsobem, že i globální oteplování na nás bylo krátké.

Následující momenty sněmu jsme věnovali představení výsledků práce středoškolské unie za uplynulých šest měsíců funkčního období předsednictva. Kdo jsme? Co děláme? Co je to Revoluce na střední? Chceme vám dát peníze? Na tyto otázky a ještě mnoho dalších zúčastnění dostali odpovědi. Při krátké pauze na svačinu se sporé stolky obklopily lidmi, dychtivými jíst. Poté, co byl hlad i žízeň zažehnány, mohli jsme se zvesela vrhnout na (ne)schvalování Stanov. Některé návrhy vyvolaly v místnosti opravdu zajímavou debatu, jiné se schválily během několika vteřin.

Volební okénko

Všechno nakonec dobře dopadlo, a proto se program stočil k volbě nového předsednictva. V předsednictvu se uvolnily čtyři z pěti funkcí, takže si asi dokážete představit, že volby nebyly zrovna krátké. Kandidátů napříč pozicemi bylo minimálně deset. Každého jsme si vyslechli. Pak už mohla volba započít. Delegáti vhodili hlasovací lístky se jménem svého favorita do improvizované papírové urny. Byl to chvílemi opravdu boj, ještě těsně před volbou probíhaly v různých částech místnosti mikrokampaně. Občas místností prolétly fráze jako „Martine, jsi boží!“

Na pozici prvního místopředsedy byl zvolen Martin Mikšík, již v prvním kole. Funkci druhého místopředsedy odteď vykonává Michal Pitr, který zaujal svou psychologií, s kterou se prezentoval. Dva noví členové předsednictva se nyní sestávají z mladičkého Viktora René Schilkeho a sympatické Kateřiny Adámkové. Viktor vsadil na předvolební heslo „Make ČSU great again“. Káťa na své řečnické dovednosti, které pravidelně vybrušuje v debatách.

Koncert nadějné kapely 

Samozřejmě jsme se celou dobu drželi programu, a nebyli jsme ve skluzu. A proto jsme přeskočili plánovanou debatu o směřování ČSU. Koncert kapely „9 kilo přibrala“ začal až v 19:40 (tedy o hodinu a půl později, než bylo zamýšleno) a skončil v 20:00. Koncert byl krátký, zato velice intenzivní. Dvě skalní fanynky po celou dobu tancovaly. Největší úspěch měla píseň „Miluju kozy“ a „Házím hipstry do Vltavy“.  Pak už se všichni rozešli do svých postelí a domovů, abychom se dobře vyspali na příští den sněmu.

V pondělí se akce konala v hipster prostorách holešovické Továrny, které podtrhují alternativní směřování unie. Bohužel bylo poněkud chladno. Dvě hořící děla nepokryla celou místnost, a proto kolem nich vznikaly gangy, každý si snažil ulovit teplé místečko. Středoškoláci nabíhali k dělům jako můry ke světlu. Koho nezahřála děla, toho zahřála láska k ČSU, anebo později ohnivá debata. Na náš sněm se přišla podívat i Česká televize. Náš nový místopředseda Martin ukázal své rétorické schopnosti, když hravě zodpovídal na dotazy redaktorky Karolíny Jelínkové.

Pondělní program jsme započali workshopy o testování. Závěry, ke kterým jsme došli, pak studenti prezentovali. Shodli jsme se například na tom, že velký vliv na studium mají rodiče. Anebo že nás méně motivuje učit se na testy v předmětech, které nás nebaví. Další část programu byla prezentace partnerů o jejich činnosti, a to konkrétně Pražský studentský summit a Flog. Josefína dále otevřela téma OBESSU (Organising Bureau of European School Student Unions), kterého je ČSU součástí. Ve zkratce se jedná o organizaci, která sjednocuje organizace. Konkrétně pak unie jako ty naše po celé Evropě.

Mají tedy smysl?? 

Po hodinové pauze na oběd konečně nastalo to, na co jsme všichni čekali. Debata o smyslu státních maturit. Na čem se shodla většina místnosti? Maturity v současné podobě nemají smysl. Panelisté byli většinou proti stávající maturitě. Pro byl pouze ředitel Cermatu Jiří Zíka. Ten po zjištění, že většina místnosti nesouhlasí s povinnou maturitou z matiky, prohlásil, že nemá důvěru v naší společnost. Čímž si vysloužil sarkastický, leč intenzivní potlesk. Debatu moderovala Andrea Procházková z Respektu. V panelu debatovala mimo jiné i naše bývalá první místopředsedkyně Josefína Paloudová.

Díky a zase příště! 

Posledním bodem programu byly workshopy s dvěma zbývajícími hosty, a to panem Zíkou a panem Mikeskou z Učitelské platformy. Atmosféra byla stále skvělá, i když únava a zima postupně prostupovaly do našich těl i myslí. Lenka nakonec celou dvoudenní akci uzavřela. Večer jsme všichni usínali s pocitem, že jsme opět udělali něco pro demokracii.