<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	
	>
<channel>
	<title>
	Komentáře: Škola budoucnosti &#8211; jak by měla vypadat?	</title>
	<atom:link href="https://stredoskolskaunie.cz/2016/09/skola-budoucnosti-jak-by-mela-vypadat/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://stredoskolskaunie.cz/2016/09/skola-budoucnosti-jak-by-mela-vypadat/</link>
	<description>Zastupujeme středoškoláky a hájíme jejich zájmy</description>
	<lastBuildDate>Fri, 23 Oct 2020 18:30:34 +0000</lastBuildDate>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9</generator>
	<item>
		<title>
		Od: Syran		</title>
		<link>https://stredoskolskaunie.cz/2016/09/skola-budoucnosti-jak-by-mela-vypadat/comment-page-1/#comment-44</link>

		<dc:creator><![CDATA[Syran]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 09 Sep 2016 20:33:43 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://stredoskolskaunie.cz/?p=7340#comment-44</guid>

					<description><![CDATA[Nádherný článek. Znám lidi, kteří mají vysokoškolské tituly a článek jako tento by nenapsali.
Rád vidím, že nejsem jediný, kdo má tyto názory a rád přidám i ty svoje.
Často se setkávám s tím, že lidé pod pojmem moderní škola vidí pouze moderní technologii, přesto pořád stejné učivo a přístup, pouze místo knih ve fyzické podobě se čtou na tabletech. Problém českého školství je však v tom, že je zastaralý způsob učení. Autorka krásně zmínila i to, že mnoho učitelů učí pořád to samé a jsou líní si hledat nové informace. To je problém. Horší je však celkově to, jak je školství nastaveno. Například v Americe funguje střední škola tak, jako u nás vysoká. Student si navolí předměty, které chce a na to se zaměřuje. U nás je to tak, že každý musí být ve všem alespoň průměrný. Když u nás je někdo opravdu skvělý například na fyziku, ale je špatný na matematiku, tak 90% svého času musí trávit tím, aby se dorovnal průměru ostatních studentů, kteří ovládají matematiku lépe, avšak ve fyzice se mu nemohou rovna. Protože tento student, který exceluje ve fyzice, tak věnuje většinu času matematice, tak se ve fyzice zhorší nebo se zastaví na úrovni, na které je. Místo toho, aby se věnoval tomu, v čem je opravdu dobrý a mohl by něco dokázat. Představme si aktuálně situaci, že by Albert Einstein vyrůstal v česku? I nyní, když ještě není maturita z matematiky povinná, tak by se u nás nejspíše nedostal ani přes střední, natož aby mohl dělat vše to, co dokázal. 
V moderní škole bych nevyhazoval tužku a papír. Učíme se 3 formami (čtením, psaním a posloucháním). Na tabletech a klávesnicích nepíšeme, ale ťukáme. Tedy by nám chyběla jedna forma toho, jak si náš mozek, dokáže lépe zapamatovat informace.
Hodně se mi líbí části „Rozvoj osobnosti“ a „Příprava na reálný svět“.
Už to bude více jak půl roku, kdy jsem oslovoval střední školy s možnosti udělat školení ne jen pro studenty, ale i učitele o finanční gramotnosti, která podle průzkumu, který jsem udělal je špatná. Žádná škola o školení nestála a ani o to, aby jejich studenti měli možnost absolvovat 4 týdenní praxi ve firmě. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že mi praxe ve firmě za 4 týdny dala více, než škola za 4 roky teoretického studia. Ve škole se pořád učíme jen teoretické informace, ale neznáme pořádně souvislost s reálnými potřebami. Když to však vidíme v praxi, v níž potřebujete získávat informace ne pro to, abychom je mohli, teoreticky zase napsali, ale protože je potřebujete použít, je to o něčem jiném. Krásně to zmínil pán Adam Herout ve videu, které si můžete najít na Youtube pod názvem „O učení &#124; Adam Herout &#124; TEDxBrno“ (https://www.youtube.com/watch?v=rUyxom1fj7M&#038;list=LLnf1Sr2ev-B6XV5ePop2p4Q&#038;index=7) . 
Někteří studenti považují vysokou školu za lehčí, než je střední. Je to hlavně díky tomu, že dělají to, v čem jsou dobří a co je baví a proto jsou tam šťastnější, naproti střední škole, kde většinu času dělají to, v čem jsou naopak špatní, aby splnili potřebné požadavky. Podle mého názoru, by mělo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uzpůsobit střední školu tomu, jak je nastavená vysoká škola. Základní přehled získáváme už na základní škole, kde je obecný přehled nezbytný. Na střední škole už jde však většina z nás na školy, které jsou zaměřeny určitým směrem, kterým se chceme vydat a na který se tedy i více zaměřujeme. Je tedy „nerovné“ tyto studenty házet do jednoho pytle společně s gymnázisty a mít na ně stejné požadavky. Už jsem to před x lety psal i na ministerstvo. Jestli chceme něco dokázat a být opravdu skvělí, měli bychom se zaměřovat na to, co nám jde, nikoli na to, co nám nejde.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Nádherný článek. Znám lidi, kteří mají vysokoškolské tituly a článek jako tento by nenapsali.<br />
Rád vidím, že nejsem jediný, kdo má tyto názory a rád přidám i ty svoje.<br />
Často se setkávám s tím, že lidé pod pojmem moderní škola vidí pouze moderní technologii, přesto pořád stejné učivo a přístup, pouze místo knih ve fyzické podobě se čtou na tabletech. Problém českého školství je však v tom, že je zastaralý způsob učení. Autorka krásně zmínila i to, že mnoho učitelů učí pořád to samé a jsou líní si hledat nové informace. To je problém. Horší je však celkově to, jak je školství nastaveno. Například v Americe funguje střední škola tak, jako u nás vysoká. Student si navolí předměty, které chce a na to se zaměřuje. U nás je to tak, že každý musí být ve všem alespoň průměrný. Když u nás je někdo opravdu skvělý například na fyziku, ale je špatný na matematiku, tak 90% svého času musí trávit tím, aby se dorovnal průměru ostatních studentů, kteří ovládají matematiku lépe, avšak ve fyzice se mu nemohou rovna. Protože tento student, který exceluje ve fyzice, tak věnuje většinu času matematice, tak se ve fyzice zhorší nebo se zastaví na úrovni, na které je. Místo toho, aby se věnoval tomu, v čem je opravdu dobrý a mohl by něco dokázat. Představme si aktuálně situaci, že by Albert Einstein vyrůstal v česku? I nyní, když ještě není maturita z matematiky povinná, tak by se u nás nejspíše nedostal ani přes střední, natož aby mohl dělat vše to, co dokázal.<br />
V moderní škole bych nevyhazoval tužku a papír. Učíme se 3 formami (čtením, psaním a posloucháním). Na tabletech a klávesnicích nepíšeme, ale ťukáme. Tedy by nám chyběla jedna forma toho, jak si náš mozek, dokáže lépe zapamatovat informace.<br />
Hodně se mi líbí části „Rozvoj osobnosti“ a „Příprava na reálný svět“.<br />
Už to bude více jak půl roku, kdy jsem oslovoval střední školy s možnosti udělat školení ne jen pro studenty, ale i učitele o finanční gramotnosti, která podle průzkumu, který jsem udělal je špatná. Žádná škola o školení nestála a ani o to, aby jejich studenti měli možnost absolvovat 4 týdenní praxi ve firmě. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že mi praxe ve firmě za 4 týdny dala více, než škola za 4 roky teoretického studia. Ve škole se pořád učíme jen teoretické informace, ale neznáme pořádně souvislost s reálnými potřebami. Když to však vidíme v praxi, v níž potřebujete získávat informace ne pro to, abychom je mohli, teoreticky zase napsali, ale protože je potřebujete použít, je to o něčem jiném. Krásně to zmínil pán Adam Herout ve videu, které si můžete najít na Youtube pod názvem „O učení | Adam Herout | TEDxBrno“ (<a href="https://www.youtube.com/watch?v=rUyxom1fj7M&#038;list=LLnf1Sr2ev-B6XV5ePop2p4Q&#038;index=7" rel="nofollow ugc">https://www.youtube.com/watch?v=rUyxom1fj7M&#038;list=LLnf1Sr2ev-B6XV5ePop2p4Q&#038;index=7</a>) .<br />
Někteří studenti považují vysokou školu za lehčí, než je střední. Je to hlavně díky tomu, že dělají to, v čem jsou dobří a co je baví a proto jsou tam šťastnější, naproti střední škole, kde většinu času dělají to, v čem jsou naopak špatní, aby splnili potřebné požadavky. Podle mého názoru, by mělo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uzpůsobit střední školu tomu, jak je nastavená vysoká škola. Základní přehled získáváme už na základní škole, kde je obecný přehled nezbytný. Na střední škole už jde však většina z nás na školy, které jsou zaměřeny určitým směrem, kterým se chceme vydat a na který se tedy i více zaměřujeme. Je tedy „nerovné“ tyto studenty házet do jednoho pytle společně s gymnázisty a mít na ně stejné požadavky. Už jsem to před x lety psal i na ministerstvo. Jestli chceme něco dokázat a být opravdu skvělí, měli bychom se zaměřovat na to, co nám jde, nikoli na to, co nám nejde.</p>
]]></content:encoded>
		
			</item>
	</channel>
</rss>
