Aktivity parlamentu by neměly zůstávat jen u muffinových dnů nebo filmových nocí. Důležitou složkou je i ovlivňování toho, čemu se říká vzdělávací politika. Jako středoškoláci dozajista máte spoustu postřehů a nápadů, které se týkají výuky či školství samotného. Názory na maturity, obsah výuky nebo zákaz sladkostí – to vše spadá pod vzdělávací politiku. Tím, že máte školní parlament, můžete kromě pořádání akcí poskytovat vedení zpětnou vazbu či nápady přímo na výuku samotnou.

1) JAK NA ŠKOLU SAMOTNOU

politika1To, co se mají žáci v ČR učit, určuje ministerstvo školství pomocí tzv. Rámcových vzdělávacích programů (RVP).

Ty obsahují základní vymezení znalostí a dovedností, které by se měly v celé republice vyučovat. RVP se dělí podle typu školy –  na gymnázia, střední odborné vzdělávání či umělecké školy.

Školy samotné potom přebírají RVP a na jejich základě vytváří Školní vzdělávací program (ŠVP) – tedy plán toho, co se bude vyučovat přímo na dané škole. V tvorbě ŠVP mají školy až nečekanou volnost – musí samozřejmě začlenit to, co je určeno v RVP, ale možnost upravit obsah či styl výuky je zde veliká. Pokud je vedení školy otevřené změně, může s ŠVP dělat opravdu zajímavé věci.

Jakožto zástupci žáků na vaší škole máte samozřejmě právo zajímat se o obsah výuky (tedy ŠVP). Ten je veřejně dostupný a jako žáci si jej můžete přečíst, prostudovat a třeba nad ním následně diskutovat. Zde je ale nutné upozornit, že to může být často pro vedení školy či učitele choulostivá – tvorba a úprava ŠVP je často náročná záležitost, navíc mnozí mohou být toho názoru, že žáci by do obsahu výuky zasahovat neměli. Záleží ale na konkrétní škole – pokud je vedení otevřenější, neměl by s diskusí nad ŠVP být žádný problém. Občas je ale v rámci udržitelnosti parlamentu a dobrých vztahů postupovat velice opatrně.

Jak si lze například změnit ŠVP?

  • Například Gymnázium Omská si upravilo ŠVP tak, že v dějepise byl zmenšen obsah látky pravěku a prostor byl věnován moderním dějinám, jejichž znalost je pro žáky samozřejmě mnohem důležitější.
  • Na Gymnáziu Na Vítězné Pláni řešili žádost studentů z druháku, kteří měli ZSV jednou týdně od čtvrt na čtyři do čtyř. Zástupce studentského parlamentu se dohodl se školní radou a zúčastnil se jejich schůze s ředitelem, kterému myšlenky přetlumočil. Díky otevřenosti ředitele budou mít budoucí žáci 2. ročníku hodinu v čase, kdy ještě zvládnou přemýšlet a diskutovat. Přestože nešlo přímo o změnu ŠVP, tento příklad ilustruje možnosti dobrého dialogu mezi studenty a vedením školy.

2) JAK MĚNIT VÝUKU

Nezapomeň, že váš parlament by měl být konstruktivním partnerem – ve všech případech máte právo minimálně se zeptat vedení, co které věci v ŠVP znamenají a můžete s ním diskutovat. Pokud se v rámci vaší školy mezi žáky shodnete, že byste rádi vaši výuku nějak změnili (třeba chtěli víc hodin občanky), je třeba záměr pečlivě formulovat a promyslet. Je nutné, aby jej parlament prodiskutoval a aby se na něm shodli opravdu všichni žáci. Teprve poté je možné začít diskutovat s vedením o případných úpravách ŠVP. Je možné se obrátit buď na ředitele nebo jeho zástupce, či přímo na školskou radu (viz box).

Nejlepší je ale spolupráce se všemi – vedením, školskou radou i učiteli samotnými. Důležité je ale zůstat konstruktivní, jednat s respektem a mít vše dostatečně promyšlené. Jen tak lze dosáhnout úspěchu. A nezapomeň – pokud si nebudete vědět rady nebo budete potřebovat pomoc, ozvi se nám!

Co říká školský zákon?

§ 167

(1) Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. (…)

§ 168
(1) Školská rada a) vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování, e) podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy

3) TVŮJ KRAJ

Měnit věci můžete i na úrovni tvého kraje. Zřizovateli středních škol jsou totiž právě kraje, které často mají vliv na spoustu důležitých věcí – od financování, výběru ředitelů, přijímacích zkoušek až po slučování nebo rušení škol.

Můžeš se obrátit přímo na školský odbor tvého kraje, případně na zastupitele samotné. Česká středoškolská unie má v každém kraji svého regionálního koordinátora, tedy člověka, který má na starosti členskou základnu a vzdělávací politiku daného kraje. Nejprve se obraťte na něj, ať se dané věci můžeme věnovat společně.

4) ČESKÁ REPUBLIKA

msmtMnoho věcí – od zákazu sladkostí až po maturity – je otázkou celostátní vzdělávací politiky. A tu můžeš ovlivnit skrze Českou středoškolskou unii samotnou. Můžeš se účastnit našich Republikových sněmů, kulatých stolů, diskutovat s námi a dávat nám podněty těm nejvyšším rozhodovacím orgánům. Obrať se přímo na naše vedení!

V rámci ČSU se můžeš stát delegátem, tedy oficiálním zástupcem tvé samosprávy! To ti dává právo hlasovat jménem tvých spolužáků a ovlivňovat směřování jak České středoškolské unie, tak celostátní vzdělávací politiky. Jak na to?

  1. Pokud ještě nejsi členem, zaregistruj se na stredoskolskaunie.cz/reg
  2. Stáhni si žádost o delegaci, vyplň ji na počítači a vytiskni. Informuj svůj školní parlament o záměru přidat se k České středoškolské unii a vytisknutou ji poté dej k potvrzení řediteli či jiné osobě, která je na tvojí škole pověřená koordinací žákovské samosprávy.
  3. Vyplněnou a potvrzenou žádost naskenuj (do pdf) a pošli nám ji.
  4. Hotovo, teď jen počkej na potvrzení od nás :) (pokud chceš nějaké informace následně upravit, můžeš tak udělat v členské zóně)

5) JAKÉ JSOU NÁZORY TVÝCH SPOLUŽÁKŮ?

Názory tvé samosprávy na vzdělávací politiku by měly ideálně vycházet přímo od žáků vaší školy. Je tedy důležité, abyste se svými spolužáky nad tématy, která vás trápí, diskutovali a zjišťovali, co naopak zajímá je. Ptejte se, dávejte otázky na Facebooku nebo rozdávejte dotazníky – čím více kvalitních názorů, tím má váš nápad větší šanci na úspěch. V ideálním případě by měli zástupci tříd zjišťovat názory v jejich třídách a tlumočit je poté parlamentu. Pokud každý žák nebude mít možnost vyjádřit svůj názor skrze samosprávu, pak ztrácí jistou míru důvěryhodnosti. Nebude totiž zastupovat žáky, ale pouze sama sebe a tak to být nemá.