Na konci září jsme ve spojitosti se zaváděným kariérním řádem učitelů otevřeli téma žákovské zpětné vazby. Ačkoli novelu zákona o pedagogických pracovnících hodnotíme velmi kladně, jelikož poptávka po kariérním řádu již existuje roky, a stejně tak pozitivně hodnotíme vznikající standard učitele, který má být součástí novely, je třeba zmínit, že z celého postupu hodnocení učitelů a vzdělávání jako takového vypadli samotní žáci. A to i přesto, že to jsou právě oni, kteří se pohybují v samotném centru vzdělávacího procesu – ve třídě.

V návaznosti na publikované výzkumy podporující hodnocení učitelů žáky proto zveřejňujeme postřehy ze studie OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education NORWAY (str. 30 a str. 74 a dále), které dokazují, že hodnocení vzdělávacího systému a učitelů samotnými žáky prostřednictvím anonymních dotazníků je cenným nástrojem pro zlepšování vzdělávací soustavy stejně jako pro další profesní rozvoj učitele samotného.

Oceňování učitelů v Norsku není regulováno zákonnými normami a není považováno za součást národního systému hodnocení kvality (NKVS – systém hodnocení kvality vzdělávacích výstupů umožňující přístup k datům o výsledcích vzdělávání, zakládá se především na národních srovnávacích testech, dotaznících a školních webových portálech). Stát v Norsku poskytuje pouze minimální metodické návody na to, jak práci jednotlivých učitelů hodnotit. Neexistují žádná národní kritéria hodnocení výkonu učitele a neexistují ani referenční standardy, které by vedly školy nějakou přímou cestou  k určitému typu hodnocení. Školy proto mají v tomto ohledu velkou míru volnosti.

Zřizovatelé škol (nejčastěji různé územní samosprávné celky) mají také do značné míry autonomii v nastavování vlastních rámců hodnocení a oceňování učitelů. V Oslu například implementovali systematický přístup k hodnocení učitelů tak, že po ředitelích škol je vyžadováno osobně chodit do hodin a studenti středních škol jsou hodnotí své učitele prostřednictvím dotazníků. Na fungování tohoto systému úzce dohlíží městem Oslo pověřené osoby pro danou oblast. Mnoho zřizovatelů ovšem své povinnosti v tomto ohledu deleguje na ředitele škol, což zahrnuje otázky týkající se personálního zajištění školy stejně jako hodnocení kvality práce personálu, především pak právě toho učitelského.

Nejběžnějším zdrojem zpětné vazby je pro norské učitele každoroční konzultace s ředitelem školy. Tato každoroční revize výkonu učitelova povolání je většinou vedena formou diskuze, ve které oba aktéři (učitel a ředitel školy) hovoří o závazcích a odpovědnostech učitele, o pracovních podmínkách i jeho profesním vývoji. Prostřednictvím těchto pravidelných hodnocení práce učitele, jeho posunu a výhledů profesního rozvoje ředitelé škol v učitelích vzbuzují sebevědomý přístup k vykonávání jejich profese. Jak již zmiňujeme výše, každá škola má velmi značnou volnost ve volbě způsobu evaluace, splnit musí pouze požadavky zřizovatelů na provedení tohoto úkonu.

Dalším způsobem získávání zpětné vazby pro učitele je hodnocení od kolegů. Učitelé v Norsku si dávají zpětnou vazbu navzájem a dle norského Ministerstva školství a výzkumu je v Norsku ve srovnání s dalšími zeměmi OECD běžnější, že v hodině je přítomen více než jeden učitel, což kromě toho, že vytváří vhodné podmínky pro následnou vzájemnou zpětnou vazbu, také do výuky vnáší zajímavý prvek, kdy se i kolegové mohou ve výuce doplňovat, střídat a vzájemně si předávat postřehy ze třídy a společně na přípravě hodin pracovat.

„…sbírání zpětné vazby žáků je obecně vnímáno jako vysoce hodnotné a  jako důležitý prvek evaluace je zpětná vazba od žáků přijímána napříč učiteli i dalšími aktéry ve vzdělání.“

Velmi důležitou roli v evaluaci práce učitele hraje také právě práce se studentskou zpětnou vazbou. Hodnotící skupina OECD na základě konzultací s různými aktéry ve vzdělávání zjistila, že využití žákovské zpětné vazby zaujímá v Norsku mnohem větší podíl než v jiných zemích OECD. Žákovské dotazníky zpětné vazby o učebním prostřední ve třídě zde připravují a využívají v praxi jak samotní učitelé, tak školy i jejich zřizovatelé. Norská vláda také ročně distribuuje Národní žákovský dotazník zpětné vazby, který se v několika otázkách zaměřuje také na praxi ve výuce – výukové metody aj. I přesto, že odborná veřejnost nenašla jasnou shodu v tom, jakým způsobem by měla být zpětná vazba žáků implementována, její sbírání je obecně vnímáno jako vysoce hodnotné a  jako důležitý prvek evaluace je zpětná vazba od žáků přijímána napříč učiteli i dalšími aktéry ve vzdělání.

Výstupy hodnocení učitelů jsou v Norsku využívány pro formativní  účely. Formativní hodnocení je běžně využíváno k hodnocení průběžných pokroků žáků ve vztahu k jejich potřebám, v tomto případě je ovšem zaměřeno právě na učitele, kterému je tak poskytována konstruktivní forma hodnocení jeho práce stejně jako podněty pro zlepšení. Do jisté míry se od konzultací učitele s žákem očekává, že bude informovat o aktivitách profesního vývoje daného učitele, ideálně v reflexi k potřebám školy. Výstupy hodnocení nemají žádný dopad na kariérní postup či výši platu učitele. Jestliže je z výsledků hodnocení jasné, že učitel nevydává dostatečný výkon, očekává se od ředitele, že k tomuto problému zaujme jasný postoj a nalezne řešení. Zřizovatelé škol jsou oprávněni učitele propustit na základě vykázaného nedostatečného výkonu ve svém povolání, to se ovšem stává pouze ve výjimečných případech.

„Ve společnosti proto také panuje velká shoda na tom, že je mnohem důležitější budovat prostředí založené na důvěře než na různých formách kontrolních mechanismů.“

Dle OECD odborná veřejnost k učitelům v Norsku přistupuje jako k uznávaným a spolehlivým profesionálům. To je reflektováno v praxi, učitelé mají totiž velkou míru autonomie ve výkonu své profese. Mají běžně velkou volnost ve výběru vyučovaného obsahu, použití výukových materiálů i výukových metod. Je jim poskytován velký prostor, ze kterého všechny strany benefitují především díky velké míře důvěry ze strany studentů, rodičů a společnosti jako takové. Ve společnosti proto také panuje velká shoda na tom, že je mnohem důležitější budovat prostředí založené na důvěře než na různých formách kontrolních mechanismů.  Příkladem dobrého fungování nastavení takové důvěry mezi jednotlivými stranami učitelů, žáků i rodičů, je, že všechny tyto strany se v roce 2007 dokázaly dohodnout na přesunutí data konání národních srovnávacích testů z konce školního roku na jeho začátek proto, aby jejich výsledky byly využity pro formativní účely spíše než pro účely jednorázového hodnocení učitelů.

 Jedním z důsledků toho, že učitelé jsou společností považováni za spolehlivé profesionály, je jejich otevřenost ke zpětné vazbě nejen od žáků, ale od různých stran. Dalo by se říci, že učitelé v Norsku přímo dychtí po hodnocení své práce. Oceňují především čas, který konzultaci věnuje vedení školy (viz výše), jako velmi pozitivní přidanou hodnotu vnímají pak i další příležitosti, jak hodnotit průběh a výsledky své práce.

Dle šetření TALIS považuje 75 % učitelů zpětnou vazbu za užitečnou či velmi užitečnou pro vývoj výkonu své profese ve škole, 84 % učitelů považuje kompilaci různých forem zpětné vazby za jasné, spolehlivé a objektivní hodnocení své práce ve škole a někteří učitelé také sami aktivně získávají zpětnou vazbu od svých studentů.

„Někteří učitelé si sestavili vlastní dotazníky za účelem získání zpětné vazby jednak o způsobech, kterými vyučují, ale také aby zjistili více o (studijních) pokrocích svých žáků. Tyto dotazníky učitelé někdy sestavují i ve spolupráci se samotnými studenty.“

Dle OECD mnoho dotázaných vnímá pohledy žáků jako klíčové podněty pro své sebehodnocení a vlastní zlepšování se v učitelské praxi. Někteří učitelé si sestavili vlastní dotazníky za účelem získání zpětné vazby jednak o způsobech, kterými vyučují, ale také aby zjistili více o pokrocích svých žáků. Tyto dotazníky učitelé někdy sestavují i ve spolupráci se samotnými studenty. Výsledky dotazníků nejsou většinou podstupovány dalším procesům ze strany vedení školy a slouží výhradně pro zlepšování učitelovy praxe tak, jak on sám uzná za vhodné.

Značné množství politických stran i mládežnických organizací se ve středním školství zasazuje o více systematické využití žákovské zpětné vazby v souvislosti s hodnocením a oceňováním práce učitelů. Několik organizací vytvořilo různé návrhy na způsoby zavedení žákovského hodnocení učitelů na středních školách (viz níže). Na základě toho se pak někteří zřizovatelé rozhodli zavést systematické hodnocení učitelů žáky a mnoho z nich spustilo i pravidelná dotazníková šetření o tom, jak probíhá výuka ve třídách.

Norská studentská unie (obdoba České středoškolské unie) na zavedení systému žákovského hodnocení spolupracovala s Norskou unií vzdělávání (obdoba českých školských odborů ČMOS), cílem obou stran bylo společně představit systém, který by školy mohly adaptovat na školy napříč Norskem.

Budeme-li pak vyzdvihovat konkrétní příklady, nelze opomenout spolupráce Norské studentské unie (Norwegian Student Union, norsky Elevorganisasjonen, SSUN či EO – norská obdoba České středoškolské unie) a Norské unie vzdělávání (největší asociace učitelů a ředitelů v Norsku a druhá největší odborová organizace v zemi – obdoba českých školských odborů ČMOS), které ve spolupráci po několik let pracovaly na tvorbě systému hodnocení učitelů žáky. Cílem bylo představit společný systém, který by školy mohly adaptovat na školy napříč Norskem. Organizace podaly několik návrhů, které by podle nich mohly zajistit, že žákovská zpětná vazba bude užitečným podnětem pro zlepšování učitelské výuky a výsledků vzdělávání žáků. Ne všichni aktéři v oblasti školství se shodli na výstupech, které vzešly ze spolupráce obou organizací zastupujících studenty, učitele i ředitele, ale na tom, že pohled studentů na vlastní vzdělávání je velmi důležitým zdrojem zpětné vazby pro učitele ke zlepšování jejich profesního výkonu, panuje ve společnosti obecná shoda.

V roce 2010 bylo norské Ředitelství pro vzdělávání pověřeno vznikem pracovní skupiny složené z pestré škály aktérů ve vzdělávání za účelem vytvořit metodiky hodnocení učitelů.  Tyto metodiky by měly obsahovat příklady otázek, které mohou být použity k hodnocení učitelů v různých předmětech. Využití těchto metodických příruček s doporučeními k jejich implementaci by pro školy mělo zůstat dobrovolné. Pracovní skupina se měla také zabývat otázkami diskrétnosti a legality implementace a využití dotazníků žákovské zpětné vazby na hodnocení jednotlivých učitelů.

Norský systém však čelí také výzvám, momentálně například nemá k dispozici standardy pro výkon učitelské profese, díky nimž je snadnější práci učitelů hodnotit a „nastavovat laťku“. V tomto ohledu kladně hodnotíme snahu českého ministerstva školství o jejich vytvoření v ČR. Stále se ale nabízí otázka „Co se rozumí kvalitní výukou?“

V této době nemá norský vzdělávací systém k dispozici žádné směrnice či standardy pro výkon učitelské profese. Neexistuje žádné jasné a stručné určení toho, jakými schopnostmi a dovednostmi by měl učitel disponovat a co všechno by měl umět. Na národní úrovni neexistují normy či kritéria profesního výkonu učitele, není proto jasné, v jakých intencích by měla být hodnocena správnost výkonu jeho profese a přístup zřizovatelů k hodnocení učitelů se tak proto značně liší.

Profesní standardy jsou nezbytnou součástí pro kvalitní a relevantní řízení a využití systémů hodnocení učitelů. Fakt, že takové směrnice či standardy neexistují, velmi oslabují schopnosti ředitelů efektivně hodnotit meziroční pokroky učitele při jejich každoročních konzultacích. Někteří aktéři ve vzdělávacím systému jako zřizovatelé škol či samotní ředitelé tvoří vlastní kritéria založená na zkušenostech z prostředí, ve kterém se pohybují. Pro efektivní implementaci výstupů hodnocení učitelů je ovšem důležité, aby všichni ředitelé měli k dispozici podklady o tom, co se rozumí kvalitní výukou a úrovněmi dobrého výkonu učitelské profese, které mohou být dosaženy těmi nejvíce schopnými a efektivními učiteli.

Jestliže je systém hodnocení výkonu učitele správně nastaven, může být velmi relevantním nástrojem pro zvyšování efektivity učitelů a dosahování lepších vzdělávacích výsledků studentů. Jestliže není ale systém propojen s nezbytnými aspekty zahrnujícími třídu s žáky jako celek i rozvoj samotného učitele, může se z procesů hodnotících učitele stát pouze administrativní záležitost s velmi malým dopadem na samotnou kvalitu vzdělávacích výstupů. V zájmu vytvoření procesů takových hodnocení učitelů, které pomohou zlepšit vzdělávání žáků, je nezbytné, aby systematická evaluace výuky i pokroků žáků v učení probíhala v jednotlivých třídách.

Výstupy spolupráce Norské studentské unie a norských školských odborů na tvorbě a užití systému žákovského hodnocení učitelů

V návaznosti na několikaletou spolupráci organizace vydaly několik doporučení na to, jak by mělo probíhat hodnocení učitelů. Smyslem spolupráce bylo vytvořit souhrn zásad, které mohou formovat základ pro dotazníky zpětnovazebního šetření mezi studenty v jednotlivých třídách s možností lokální adaptace. Dle obou organizací by dotazník měl:

  • soustředit se na prostředky výuky spíše než na učitele jako osobu;
  • zahrnovat studentovo vlastní sebehodnocení a hodnocení spolužáků pro účely zhodnocení vlivu vlastní snahy studentů a jejich motivace na vzdělávací prostředí;
  • zahrnovat otázky zaměřené na přístupy k vyučování, které jsou relevantní pro samotné učení žáků, jako například inkluzivita a poskytování zpětné vazby studentům o jejich vzdělávacích výsledcích, stejně jako otázky zaměřené na obecný rámec vyučování (například výukové materiály nebo podmínky, které poskytuje třída, v níž se žáci vzdělávají);
  • být distribuován vždy anonymně za účelem získat upřímné odpovědi;
  • být vyhodnocován učitelem dohromady ve spolupráci s žáky za účeem zlepšit prostředí ve třídě a výstupy učebních procesů. To by měla následovat společná zpráva o výsledcích vyhodnocení dotazníku a o změnách, na kterých se obě strany do budoucna shodly. Tato zpráva by spolu s relevantními údaji měla být předložena nejbližšímu nadřízenému učitele.

Switch to English

Česká středoškolská unie, z. s.
Plovdivská 3426/9, 143 00 Praha 4
info@stredoskolskaunie.cz
+420 725 510 142

Náš Facebook | Náš Twitter